Fosforová platforma v České republice

Fosfor je ve sladkých vodách klíčovým eutrofizačním prvkem, ale zároveň je nenahraditelnou živinou pro produkci potravin, přičemž ale jeho zásoby na Zemi jsou velmi omezené. Evropskou unií byl fosfor zařazen na listinu 20 kriticky nedostatkových surovin v blízké budoucnosti. Fosfátové rudy slouží jako hlavní zdroj fosforu používaného především v zemědělství jako hnojivo. Evropa dováží více než 90 % fosforu, a i z tohoto hlediska je nutné akcentovat recyklační scénáře. Některé země v západní Evropě na tuto situaci již zareagovaly a byla vytvořena řada národních platforem – vlámská, holandská, německá, anglická, evropská. Problém fosforu není soustředěn pouze do některých zemí a týká se všech. Proto je na čase, aby vznikla fosforová platforma i v České republice.

Problematika fosforu je na stránkách Vodního hospodářství i na četných konferencích a seminářích probírána často. Není to samozřejmě náhoda. Oba aspekty fosforu – znečištění vodního prostředí jeho nadbytkem a naopak jeho nepostradatelnost jako jedné z esenciálních živin – jsou tématem hodným pozornosti. V některých evropských zemích, a dokonce i na celoevropské úrovni již k tomuto účelu slouží takzvané fosforové platformy. Jedná se o volná sdružení průmyslových či zemědělských podniků, státních i výzkumných či neziskových organizací.

Snaha zkoncentrovat fosforová témata a aktivity v ČR vykrystalizovala během roku 2015, kdy víceméně spontánně vznikla skupina, která si dala za cíl provést přípravné práce vedoucí k založení fosforové platformy i u nás. První širší jednání pak bylo uskutečněno dne 7. října 2015 v Brně, bezprostředně po programu konference Vodní nádrže. Přítomni byli kolegové z 20 institucí, organizací či firem, včetně zástupců čtyř státních podniků Povodí, Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí, pěti výzkumných ústavů, šesti vysokých škol a pěti soukromých subjektů působících ve vodním hospodářství.

První širší setkání potvrdilo potřebu založit společnost, která by se věnovala fosforové problematice systematicky, koncepčně a která by neustále táhla vývoj v této oblasti kupředu. Společnost, která by vytvořila základnu pro všechny organizace a firmy, jak státní, soukromé, výzkumné i produkční, které mají potřebu informací, spolupráce nebo propagace.

Fosforová platforma – Memorandum

Fosfor je 11. nejběžnějším prvkem v zemské kůře. Jeho množství tamtéž se odhaduje na jeden trilion tun [1]. Ve svých sloučeninách, fosfátech, je doslova všudypřítomný – vyskytuje se ve vodě, v půdě a ve všech živých organismech bez výjimky. Je zapojen do všech procesů života na planetě Zemi. Zdálo by se, že je to jedna z věcí, o kterou se v žádném případě nemusíme starat. A přesto ho už brzy může být kritický nedostatek.
Přes obrovské množství, ve kterém se v přírodě vyskytuje, jsou zásoby ve formě fosilních zdrojů omezené a každým rokem se ztenčují. Vrchol těžby fosforu se předpokládá v horizontu několika desetiletí. Na Zemi je konečné množství nalezišť, jejichž využití je ekonomicky a technicky únosné. Tato naleziště jsou soustředěna značně nerovnoměrně v několika málo zemích na světě; většina těžitelných světových zásob se nalézá v Maroku, zbytek pak např. v Sýrii, Alžírsku, Číně, Rusku a USA [2]. Téměř všechny tyto oblasti jsou buď politicky nestabilní, nebo nějakým způsobem ne zcela přátelské vůči evropským zemím. V Evropě se nachází pouze malé ložisko fosforu ve Finsku, naprostá většina fosforu je tedy do Evropy importována. S rostoucí cenou tak bude Evropa vystavována čím dál větším problémům a vyšší finanční náročnosti při importu fosfátů k zajištění svých potřeb. S ubývajícím množstvím zásob však přibude další problém: Kvalita suroviny bude prudce klesat, produkty budou bez nákladné purifikace obsahovat stále více škodlivých příměsí, jako jsou těžké kovy nebo radioaktivní prvky [3].

Co se stane, pokud budeme mít v České republice nedostatek fosforu? Proč je pro nás tak nezbytný a strategický? Stručně řečeno: Bez fosforu nelze existovat! Je naprosto nepostradatelný k vypěstování jakékoli plodiny, tedy i k produkci jídla. Bez fosfátových hnojiv by prudce klesla potravinová produkce a časem, až by se vyčerpala jejich zásoba v půdě, by nebylo možno na polích vypěstovat téměř nic. Náš stát by se tak stal zcela závislým na importu potravin. Fosfor v tomto ohledu nelze ničím nahradit, žádnou technologií, žádným jiným prvkem ani sloučeninou.

A přes tuto vzácnou a nepostradatelnou úlohu naše společnost fosforem bezuzdně plýtvá. Nevhodnými technologiemi v zemědělství, špatným hospodařením s odpadními vodami, přebytečnými potravinami, organickou hmotou obecně. Ročně jsou zbytečně spotřebovány nebo bez užitku vypuštěny do vod tisíce tun fosforu. A pokud je tento prvek v malém množství nepostradatelným pro všechno živé, pak v umělém nadbytku způsobeném lidskou činností je devastující metlou pro přírodní ekosystémy, a to zejména kvůli eutrofizaci našich vod. Poněvadž čistá voda je další surovinou, kterou nutně potřebujeme k životu, způsobujeme si další strategický problém – na nadbytek fosforu ve vodě nadměrným růstem reagují toxické sinice, které vodu degradují bezprostředně pro vodní organismy a následně i pro lidskou spotřebu. Plýtvání fosforem, a tedy penězi potřebnými na import fosfátů, tak na druhé straně vyvolává další finanční náklady na čištění vody určené k pití, rybolovu či rekreaci.

Evropské země, vědomy si tohoto strategického rizika, označily fosfor jako jednu z 20 kritických nerostných surovin, jejichž nedostatek může v budoucnu způsobit závažné potíže evropskému průmyslu a následně celé společnosti [4]. Fosfor se dostal do středu zájmu výzkumných institucí i průmyslových odvětví. Během krátké doby se tento prvek v našich očích mění z přebytečného a obtížného odpadu na ceněnou a žádanou surovinu, o jejíž budoucí zásoby a její spotřebitelský koloběh se každý stát musí zajímat. Běžně se dokonce hovoří o tzv. fosforové bezpečnosti. Rostou snahy o co nejšetrnější zacházení, o zabránění úniků v průmyslovém zpracování a následných aplikacích, aby se snížila závislost na importu. Souběžně se upíná pozornost k recyklaci fosforu z odpadů, pevných i kapalných, z rostlinné a živočišné výroby v zemědělství, z odpadních vod průmyslových i komunálních [5]. Protože je účelné tyto aktivity koordinovat, v některých evropských zemích již vznikly pracovní sítě – platformy, které sdružují firmy, organizace, výzkumné ústavy a státní instituce, které se zaměřují na sdílení informací, účelnější využívání peněz z dotací a grantů, spojený výzkum, prosazení udržitelného nakládání s fosforem do legislativy, popularizaci a vzdělávání lidí zapojených do některého z dotčených odvětví hospodářství. Takové platformy již fungují v Německu, Nizozemí, Vlámsku a Anglii a v některých dalších zemích se jejich vznik připravuje. V roce 2013 vznikla společná celoevropská platforma.

Dle našeho názoru je nutností, aby podobná společnost vznikla i v České republice. Naše země má velké rezervy co se týče nakládání s odpadními vodami, nakládání s hnojivy, zbytečného používání fosforu v čisticích prostředcích, emisí fosforu do vodního prostředí, hospodaření s fosforem a organickou hmotou v zemědělství a potažmo v celé krajině. Máme velké rezervy v opětovném využití fosforu, jeho recyklaci a purifikaci vzniklého recyklátu. Tyto nedostatky nás stojí zbytečné náklady a mají dopad na životní prostředí a lidské zdraví. Proto v současnosti zakládáme fosforovou platformu v České republice.

Co je cílem fosforové platformy v ČR? Skrze členství seskupit subjekty, které mají co říci k výše uvedeným problémům zejména z oblasti průmyslu, zemědělství, vodního hospodářství, odpadového hospodářství, výzkumu, vzdělávání a státní správy. Benefitem tohoto členství bude propojení aktivit členů, výměna znalostí, společné projekty. A to nejen uvnitř republiky, ale i směrem ven k ostatním evropským zemím či do společných struktur Evropské unie. Cílem je i spolupráce se stávajícími platformami. Jejich prostřednictvím lze navázat kontakty se stovkami firem a institucí působících ve fosforové problematice. Vznikající společnost si dává za cíl i práci v oblasti osvěty a vzdělání. Nezbytný bude i tlak na vznik nových právních norem, případně změny v předpisech stávajících, a také odstraňování legislativních, psychologických a obchodních bariér pro zavádění produktů využívajících recyklované fosfáty, případně produktů bezfosfátových.

Ke spolupráci jsou zváni všichni, kteří chtějí jakkoli přispět do této vznikající pracovní sítě, všichni, kteří se chtějí účastnit řešení jednoho z klíčových problémů současnosti.
Webové stránky platformy můžete nalézt na www.fosforovaplatforma.cz.
Činnost zahájí i facebookový profil platformy www.facebook.com/fosforovaplatforma.