Číslo: 01/2016
1. Připomínky k novelizaci poplatku za odebrané množství podzemní vody (§ 88 a § 99 odst. 4)
Důvodová zpráva na str. 59 v odstavci 2.1.4 uvádí, že zvýšení poplatku odstraní současné cenové zvýhodnění podzemní vody oproti vodě povrchové a tím zajistí vyšší míru ochrany podzemních vod. Toho ale není možné dosáhnout působením trhu a novelizovaný § 99 navýšené peníze do podzemních vod ani zčásti neinvestuje. Zvýšení poplatků může zlepšit stav podzemních vod jedině tehdy, pokud budou alespoň částečně investovány do jejich řádné správy. Chybí tu orgán přesahující spolu s podzemní vodou administrativní hranice vodoprávních úřadů, který by se znalostí situace koncepčně vystupoval již v procesech územního plánování. Měl by v rámci hydrogeologických povodí vodních toků sledovat stav podzemních vod, regulovat jejich odběr, dozorovat jejich ochranu a vydávat závazná stanoviska k záměrům rizikovým pro podzemní vodu. V problematických oblastech by měl s ohledem na kapacitu dílčích hydrogeologických povodí a na minimální zůstatkové průtoky ve vodních tocích stanovovat minimální hladiny podzemních vod. Při této své činnosti by měl upozorňovat kraje na ty plošné vodohospodářské havarijní případy, vzniklé současnou praxí územního plánování, které si noví vlastníci rozprodaných stavebních pozemků sami nezavinili a které kvůli jejich rozsahu anebo charakteru zjevně nemohou řešit. V tomto smyslu by měl být upraven § 42 odst. 4 o zvláštním účtu krajských úřadů a o jeho navýšení by měl být navýšen i podíl krajů v § 99.
Někdy na počátku devadesátých let vymizel ze stavebních předpisů povinný geologický průzkum pro územní plánování, a povinnost respektovat při územním plánování zvláštnosti geologické stavby zůstala zachována pouze v § 13 geologického zákona (zák. č. 62/1988 Sb.). Od té doby se skutečná schopnost území zásobovat nově vznikající části obcí podzemní vodou a likvidovat srážkové a odpadní vody zjišťuje a projednává až po schválení územního plánu, po rozprodání pozemků. Pozemek po pozemku, bez uvažování celku. S pokračujícím osídlováním se všechny malé potřeby jednotlivých domácností sčítají a tam kde překročí reálné možnosti území, začne se horninové prostředí pod zástavbou chovat jako veliká studna, bažina, žumpa, anebo všechno dohromady. Vodoprávní úřady jsou pak v situaci, kterou nelze řešit. Noví majitelé rozprodaných stavebních pozemků, na které si vzali hypotéky, mají podle vodního zákona povinnost zabezpečit stavby zásobováním vodou a likvidací srážkových a odpadních vod a žádají o povolení ji splnit. Většinou nedostatečně těsněné vrtané studny a jenom na papíře těsněné stometrové vrty tepelných čerpadel vznikají v množstvích, která nelze z personálních důvodů ani administrativně, natožpak technicky kontrolovat. Způsobují úniky mělké podzemní vody do hlubších struktur a vznik nesčetných bodových ohnisek znečištění. Jsou nebezpečné dokonce i tam, kde je zaveden dálkový vodovod. Ke kontaminaci vodovodního řadu stačí, aby uživatel velké budovy napojené na vodovod připojil na její rozvod vlastní studnu s kontaminovanou vodou, aby ušetřil za vodné a stočné. Pokud to neudělá přepadem obou potrubí do vodojemu, ale jen přes zpětný ventil, je epidemie na cestě a když pak studnu odpojí, viníka nelze zjistit. Kontaminace vodovodů v Dejvicích, v Novém Boru a jinde jsou jenom mediálně zahlédnuté hroty ukrytého ledovce, který ve skutečnosti ohrožuje hlavně venkov, kde se neustále nepředvídatelně rozrůstá podle požadavků realitních kanceláří.
2. Připomínky k novelizaci ustanovení § 17
Novela zařazuje do § 17 odst. 1 pod písmenem i) novou povinnost žádat o souhlas vodoprávního úřadu s provedením těch geologických prací spojených se zásahem do pozemku, jejichž cílem je využití průzkumného díla na stavbu nebo zařízení k jímání podzemní vody nebo pro využívání energetického potenciálu podzemních vod. Důvodová zpráva na str. 98 v odstavci 4.1.4 uvádí, že změna má znemožnit dosavadní praxi, kdy je často vypracováno formální či zavádějící vyjádření osoby s odbornou způsobilostí k již provedeným vrtům označovaným za průzkumné. Má vodoprávním úřadům umožnit, aby v případech, že hrozí negativní ovlivnění vodních poměrů, jim mohly zabránit, anebo definovat podmínky pro jejich provedení. Má zvýšit konkurenceschopnost firem, které postupují v souladu s požadavky právních předpisů a mají v důsledku toho delší termíny a vyšší ceny nežli firmy, které provádějí pod záminkou průzkumných vrtů černé stavby studní.
Po posledních velkých novelách vodního a stavebního zákona se musí vodoprávní úřady zabývat každou studnou třikrát. Nejprve stanoviskem pro územní řízení, podruhé při vodoprávním řízení a potřetí při vydávání kolaudačního souhlasu. Pokud bude novelizace § 17 schválena tak, jak je navržena, tak se budou muset podrobně zabývat každou studnou čtyřikrát. Problém to ale nevyřeší, protože osoby poskytující kulaté razítko na cokoliv a jejich osobní vazby budou existovat stále. Provedení průzkumného vrtu v místě vytypovaném pro budoucí studnu nelze ničím nahradit, protože v prostředí s puklinovou nebo kombinovanou propustností se dají konkrétní hydrogeologické poměry dostatečně podrobně zjistit teprve při jeho hloubení. S vykřičníkem platí totéž i u vrtů pro tepelná čerpadla, protože jsou obvykle mnohem hlubší nežli dříve provedené průzkumné práce a v současnosti se pro ně nabízí výstroj až do hloubky 300 m. Je třeba přinutit všechny odpovědné řešitele, aby dodržovali geologický zákon. Aby veškeré průzkumné vrty evidovali v Geofondu, aby všechny projekty průzkumů obsahující vrt hlubší než 30 m, anebo skupinu vrtů o celkové délce větší než 100 m, posílali na krajský úřad k vyjádření.
2.1 Novela § 17 musí specifikovat, jak má řízení o souhlasu s průzkumným vrtem probíhat
Je třeba, aby o souhlas s průzkumným vrtem mohl žádat pouze odpovědný řešitel geologického průzkumu a aby mu vodoprávní úřad vydal svůj souhlas neprodleně po obdržení kopie evidenčního listu průzkumu v Geofondu a orientačního zákresu vrtu v přehledné a v pozemkové mapě. Je třeba, aby vodoprávní úřad uvedl v souhlasu s průzkumným vrtem evidenční číslo a datum zaevidování průzkumu v Geofondu a podmínku, že průzkum se povoluje pouze v případě, že ho bude řídit a za něj odpovídat ten odpovědný řešitel, který ho pod tímto číslem v Geofondu zaevidoval.
Při nasazení nevhodné technologie anebo při nevhodném postupu prací hrozí změna vodních poměrů všude. Proto § 3 geologického zákona (zák. č. 62/1988 Sb.) stanoví, že geologické práce smějí vykonávat pouze organizace, u kterých jejich projektování, provádění a vyhodnocování řídí a za ně odpovídá fyzická osoba s osvědčením o odborné způsobilosti, které vydává po komisionálním přezkoušení ministerstvo životního prostředí. Je tzv. odpovědným řešitelem geologického úkolu. Pokud odpovědnému řešiteli nepředepisuje přesný postup nějaký právně závazný předpis anebo opatření obecné povahy, tak nelze akceptovat, aby mu úředník, který jeho kvalifikaci a odpovědnost nemá, nařizoval, co má dělat. Pro posuzování rozporných, anebo podezřelých geologických posudků je třeba uzákonit odbornou autoritu. S odvoláním na § 3 odst. 4 geologického zákona by jí měla být geologická asociace. V takových případech bude třeba přizpůsobit provádění prací jejímu vyjádření.
2.2. K novele § 17 musí být doplněn § 115 o ustanovení, specifikující provedení závěrečné kontrolní prohlídky vrtané studny před vydáním kolaudačního souhlasu (§ 122 odst. 3 zák. č. 183/2006 Sb.)
Je třeba, aby vodoprávní úřady při řízení o kolaudačním souhlasu důsledně prováděly závěrečné kontrolní prohlídky studní, a to bez zapuštěných čerpadel, aby mohly změřit jejich skutečnou hloubku. Dnes není výjimkou zapustit do údajně třicetimetrové vrtané studny padesátimetrový hladinoměr, aniž narazí na dno, protože podle geologického zákona se u vrtů hlubších než třicet metrů musí posílat projekt průzkumu třicet dní předem na krajský úřad a vrty delší než třicet metrů nesmí podle zákona o státní báňské správě vrtat studnařská firma, která nemá od báňského úřadu oprávnění k činnosti prováděné hornickým způsobem.
3. Podnět k nápravě současných nelogičností ohrožujících podzemní vodu
Mezi zdroji dat, uvedenými v části 12 Důvodové zprávy, není citován stavební zákon, koncepce jeho připravované novelizace a prováděcí vyhláška č. 501/2006 Sb., která stanoví priority při zneškodňování srážkových vod a minimální odstupové vzdálenosti studní od potenciálních zdrojů znečištění. Je to chyba, protože podle § 115 odst. 1 vodního zákona postupují vodoprávní úřady při rozhodování týkajících se vodních děl podle stavebního zákona. Synergické působení posledních velkých novel vodního zákona (od srpna 2010) a stavebního zákona (od ledna 2013) udělalo z povolování studní a z povolování vrtů pro tepelná čerpadla Kocourkov, který je třeba urychleně napravit, protože nebezpečně ohrožuje podzemní vody.
3.1 Vrty pro tepelná čerpadla
1. Je třeba změnit současné znění § 17 odst. 1 písm. g) vodního zákona, protože nenařizuje, aby se k žádosti o souhlas s vrty pro tepelná čerpadla, ze kterých se nečerpá anebo neodebírá podzemní voda, přikládalo vyjádření hydrogeologa. Podle právního výkladu je to nutné jen a jen tehdy, když to vodoprávní úřad žadateli přímo nařídí.
2. Pro ochranu podzemních vod je třeba, aby vodní zákon výslovně stanovil, že se na zemní tepelné výměníky tepelných čerpadel nevztahuje územní souhlas. Že musí být umístěny územním rozhodnutím, povoleny stavebním povolením a uvedeny do provozu kolaudačním souhlasem. Teprve potom smějí být naplněny teplovodivou kapalinou. Za její nemrznoucí příměs nesmí být ve vrtaných ani plošných zemních tepelných výměnících nikdy použit monoetylenglykol, ani jiná toxická látka. Po posledních velkých novelách vodního a stavebního zákona lze od roku 2013 provádět vrty pro tepelná čerpadla, ze kterých se nečerpá anebo neodebírá podzemní voda, až 267 m pod hladinu podzemní vody bez účasti geologa, bez stavebního povolení či ohlášení a bez souhlasu s uvedením do provozu, jestliže je obecný stavební úřad umístí územním souhlasem jako součást stavby pro výrobu energie do 20 kW souhrnného tepelného výkonu (§ 96 odst. 2 písm. a) + § 103 odst. 1 písm. e) bod 9 zákona č. 183/2006 Sb.). Přitom oprávněným geologickým organizacím nařizuje geologický zákon, aby u všech průzkumných vrtů hlubších než třicet metrů anebo s celkovou délkou všech vrtů nad 100 metrů zasílaly projekt průzkumu nejméně třicet dní předem krajskému úřadu k vyjádření (§ 6 odst. 3 zákona č. 62/1988 Sb.). Tepelná čerpadla o výkonu do 20 kW tvoří největší segment trhu a stavební zákon fakticky dovoluje, aby jejich vrty provedl kdokoliv jakkoliv a do jakékoliv hloubky, protože po vydání územního souhlasu jsou nekontrolovatelné.
Vysvětlení: Za tepelně aktivní délku vrtu lze obecně považovat jeho délku pod hladinou podzemní vody a 267 m vychází jako minimum aritmetickým výpočtem pro tepelné čerpadlo 20 kW s obvykle deklarovaným COP 3 při tepelné zátěži 50 W/bm vrtu, kterou předpisuje metodika Asociace pro využití tepelných čerpadel. Přitom nikdo nijak nekontroluje, jestli byly skutečně zainjektovány proti propojení a vzájemnému přetékání zastižených útvarů podzemní vody, jestli firmy, které je provádějí, mají vybavení pro zainjektování jejich stvolů a jestli je při uváděné konstrukci vrtů taková injektáž vůbec možná.
3.2 Povolování studní
Poslední velké novely vodního a stavebního zákona odňaly řešení nejdůležitějších střetů zájmů vodohospodářům na vodoprávních úřadech a předaly ho obecným stavebním úřadům. Od srpna 2010 vyloučila novela vodního zákona vlastníky sousedních pozemků a staveb z vodoprávního řízení o povolení odběru podzemní vody a po novele stavebního zákona se mohou od ledna 2013 stát účastníky vodoprávního řízení o povolení stavby studny, pouze pokud mohou být přímo dotčeni prováděním stavby. Všechny námitky, týkající se vlivu studny a odběru podzemní vody na okolí, musí být uplatněny již při územním řízení, protože v následném vodoprávním řízení je účastníkem řízení o povolení odběru podzemní vody pouze žadatel a obec.
Je třeba provést změny § 115 vodního zákona a § 15 stavebního zákona tak, aby mohlo povolování studní probíhat podle následujícího schématu:
Při povolování studní provede vodoprávní úřad vodoprávní řízení s účastníky podle správního řádu na základě vyjádření stavebního úřadu, že záměr není v rozporu s územním plánováním. Případné námitky proti povolení studny a požadovanému odběru podzemní vody musí účastníci řízení doložit oponentním posudkem závěrečné zprávy průzkumu. Na obstarání posudku jim bude povolena dostatečná lhůta. Pokud se zpracovatelé posudků nedohodnou na kompromisním řešení, bude nařízen rozhodčí posudek vypracovaný za úplatu hydrogeologickou asociací. Vzájemné nároky na úhradu vzniklých nákladů si účastníci řízení vyřeší mezi sebou občanskoprávní cestou.
Odůvodnění: Pro posuzování rozporných, anebo podezřelých geologických posudků je třeba uzákonit odbornou autoritu. S odvoláním na § 3 odst. 4 geologického zákona by jí měla být geologická asociace. Podle tohoto ustanovení geologického zákona (zák. č. 62/1988 Sb.) doporučují geologické profesní organizace (asociace) ministerstvu odborníky k posouzení odborné úrovně dosavadních prací žadatelů o osvědčení odborné způsobilosti.
Na ne vždy dosti kvalitních hydrogeologických posudcích a ne vždy korektním postupu některých hydrogeologů má svůj podíl legislativa, která spolu s veřejným míněním spatřovala v devadesátých letech v geologii pomocníka bývalého režimu a hlavního nepřítele ekologie. Geologické asociace by měly postihovat evidentní prohřešky proti lege artis a pečovat o dovzdělávání geologů, ale nemohou, protože byly legislativně postaveny na úroveň baráčníků místo do postavení komory s povinným členstvím. Téměř každá novelizace stavebních a vodoprávních předpisů vytlačuje hydrogeology a inženýrské geology v rozhodovacím procesu na čím dál vedlejší kolej a čím dál od možností fakturace. Důsledkem jsou nejen epidemie z požití vody z vodovodu, ale i zvlnění dálnice u Ostravy a sesuv na dálnici u Lovosic. Je státní ostudou, že byla v minulém roce Česká unie geologických asociací vyloučena z Evropské federace geologů, protože neměla na zaplacení příspěvků. Za několik let budeme muset zvát geology z ciziny, protože šedesáté ročníky přijdou do důchodového věku a dorost chybí. Nemá zájem o profesi, ve které byla v roce 2015 hodinová tržba stejná, jako byla v roce 1989. Význačné firmy ji musí dotovat z ceny vrtných prací, ale ta je rovněž podhodnocena, takže mají již několik let nouzi o kvalitní vrtmistry.
3.3 Technické podmínky pro zřizování studní, vsakovacích objektů a zemních tepelných výměníků
Pro ochranu podzemních vod považuji za nezbytné, aby vodní zákon uzákonil závaznost ČSN 75 5115 pro zřizování studní a závaznost ČSN 75 9010 pro zřizování vsakovacích zařízení srážkových vod. Dokud nebude vypracována vyhovující česká norma pro zřizování vrtů tepelných čerpadel, měly by naše úřady převzít, přeložit z angličtiny a ustanovit závazným Metodický pokyn mezinárodní asociace GSHP Closed-loop Vertical Borehole Design, Installation and Materials Standards ze srpna 2011 Současný metodický pokyn Asociace pro využití tepelných čerpadel je vlastně prospekt. Technicky je na úrovni poloviny devadesátých let a nezajišťuje bezpečnost pro podzemní vody.
info()aazzet.cz
