Stránský: Mohl byste představit svůj odbor, krátce popsat svoje odborné CV a s jakými předsevzetími jste na odbor nastupoval?
Hospodka: Nově vzniklý Odbor dozoru a regulace vodárenství vznikl příkazem ministra zemědělství s účinností ke dni 15. března 2015. Vzniku odboru předcházela v průběhu roku 2014 a začátku roku 2015 významná diskuse nad úpravou stávající regulace oboru vodovodů a kanalizací v ČR. Dá se říci, že výsledkem této diskuse bylo usnesením vlády ČR ze dne 9. února 2015 č. 86 schválení materiálu s názvem „Návrh koncepčního řešení regulace ve vodárenství“. Na základě tohoto rozhodnutí byl odbor zřízen v rámci struktury Ministerstva zemědělství v Sekci vodního hospodářství. V současné době pracuje v odboru 12 lidí z celkového plánovaného počtu 15 služebních míst. Odbor je členěn na dvě oddělení: Oddělení stížností, kontroly a regulace a Oddělení analytické a benchmarkingu.
Cíle činností odboru jsou zejména definovány v uvedeném materiálu a lze je rozdělit do těchto rozhodujících kategorií: dohled nad dlouhodobou udržitelností sektoru vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu, zlepšení ochrany spotřebitelů včetně koordinační role MZe a zvýšení dohledu při stanovování ceny pro vodné a stočné.
Pocházím z Mělníka. Jsem absolventem Střední průmyslové školy stavební v Mělníku a ČVUT fakulty stavební v Praze. Od roku 2005 jsem autorizovaným inženýrem v oboru staveb vodního hospodářství a krajinného inženýrství. Profesně jsem se s oborem vodovodů a kanalizací setkal nástupem do svého prvního zaměstnání v září 1999 do akciové společnosti Vodárny Kladno–Mělník (VKM), která v té době vlastnila a zároveň provozovala vodohospodářskou infrastrukturu na tzv. smíšeném modelu. Po transformaci této společnosti jsem v období 2005–2013 pracoval ve společnosti Středočeské vodárny, a.s., která provozuje zejména vodohospodářský majetek VKM. Od roku 2014 do května 2015 jsem se vrátil do společnosti VKM do Útvaru vodohospodářského rozvoje a kontroly provozu. Profesně jsem se nejvíce zabýval přípravou a kontrolou realizace staveb, inženýrskou činností v procesu investiční výstavby zejména při obnově a rozvoji vodohospodářského majetku. Od 1. 6. 2015 jsem nastoupil na MZe do funkce ředitele nově vzniklého odboru.
Vizi a předsevzetí vnímám tak, že se chci podílet na vzniku nového odboru, rozvíjet činnosti obou oddělení. Naplňovat stanovené cíle zvolené úpravy regulace oboru, odpovědně vykonávat vrchní dozor nad oborem, jak vyplývá ze zákona o vodovodech a kanalizacích. Všeobecně spolupracovat. Zastávám názor, že hlavním cílem by měl být transparentní dohled nad udržitelností vodohospodářské infrastruktury pro veřejnou potřebu bez ohledu na její velikost, model provozování či způsob jejího pořízení.
Stránský: Jak se vám daří naplňovat jednotlivé úkoly, plynoucí z usnesení vlády ČR ze dne 9. února 2015?
Hospodka: Přílohou uvedeného usnesení vlády ČR je 10 stanovených úkolů k regulaci ve vodárenství. Šest z nich je plně v gesci MZe, jeden úkol je v gesci společně MZe a MF, po jednom pak na MŽP, MPSV a Úřadu vlády ČR. Za velmi významné považuji zde zmínit, že 25. května 2015 vláda ČR projednala materiál Ministerstva zemědělství nazvaný „O ustanovení koordinačního subjektu k posílení regulace ve vodárenství“. Tím byly vytvořeny podmínky pro vznik Výboru pro koordinaci regulace oboru vodovodů a kanalizací (Výbor VaK). Tento Výbor VaK je nezávislý koordinační subjekt pro obor vodovodů a kanalizací, jehož hlavním cílem je zvýšení efektivnosti regulačních mechanismů zajišťující dlouhodobou udržitelnost sektoru VaK a zlepšení ochrany spotřebitelů při zachování sociálně únosných cen pro vodné a stočné. Výboru VaK je mimo jiné svěřena vládou ČR kompetence zasílat regulátorům oboru VaK ČR svá většinová schválená doporučení a dohlížet na jejich naplňování. Působnost Výboru VaK je rovněž vymezena návazností na zmíněné úkoly uvedené v příloze usnesení vlády č. 86/2015. Pro informaci doplňuji, že Výbor má 13 členů a jednoho tajemníka, každý člen i tajemník má jednoho náhradníka. Předseda, místopředseda a tajemník a jejich náhradníci jsou jmenováni z řad pracovníků úseku vodního hospodářství MZe. Po jednom členu a náhradníku jsou zastoupeny Ministerstvo financí, Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Úřad vlády ČR, Hospodářská komora ČR, Svaz měst a obcí ČR, Sdružení místních samospráv ČR, Českomoravská konfederace odborových svazů, Asociace samostatných odborů ČR, Energetický regulační úřad a Český statistický úřad.
Výbor zahájil svou činnost prvním jednáním v září, druhé jednání proběhlo začátkem listopadu. Jedním z hlavních bodů programu obou jednání bylo informování o plnění těchto 10 úkolů. Mohu říci, že ve spolupráci na úseku vodního hospodářství se aktivně zejména podílíme na plnění úkolů vypracování vzorových smluv pro různé typy provozovatelských společností a zpracování metodiky benchmarkingu pro obor vodovodů a kanalizací.
Stránský: Máte již povědomí o tom, jak bude MZe přistupovat k subjektům, které neplní řádně požadavky na vlastníky a provozovatele veřejných vodovodů a kanalizací? Jaký bude počet fyzických kontrol v roce 2016 a kam rámcově budou zaměřeny?
Hospodka: Zvýšení dohledu a kontrolní činnosti MZe je jedním ze základních předpokladů plnění stanovených cílů posílení regulace oboru VaK. Fyzické kontroly jsme již zahájili. Všeobecně jsme se zaměřili na kontrolu plnění povinností plynoucích vlastníkům i provozovatelům ze zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích. Do konce letošního roku si dané vyhodnotíme. I na základě těchto poznatků přistoupíme ke kontrolní činnosti v následujícím roce. Rozhodující pro kontrolní činnost a přístup k subjektům je pro nás jednoznačně zmiňovaný zákon č. 274/2001 Sb., samozřejmě prováděcí vyhláška č. 428/2001 Sb. a zákon č. 255/2012 Sb. (kontrolní řád). Plánujeme, že kontroly budeme zejména cílit na subjekty, kde shledáme nejasnosti v předávaných vybraných údajích z majetkové, provozní evidence a celkovém vyúčtování všech položek výpočtu ceny pro vodné a stočné. Zaměříme se také u vlastníků na dohled nad zpracováním a plněním plánů financování obnovy VaK. S ohledem na stav zaměstnanců plánujeme cca 50 fyzických kontrol za rok. Počet přizpůsobíme podle potřeby a zacílení kontrol. V rámci výkonu kontrolní činnosti bychom se rádi také zaměřili i na osvětovou činnost. Půjde nám rovněž o získání maxima informací o stavu sektoru.
Stránský: Máte připravenu jednotnou metodiku benchmarkingu oboru? V souvislosti s tím, že ČR je již z pohledu sběru dat VÚME a VÚPE od všech subjektů veřejných vodovodů a kanalizací na úplné špici v celé EU (jak potvrdila EEA v poslední zprávě DG Envi), chystáte nějaké další změny v systému či rozsahu reportovaných dat a případně jak budete spolupracovat s Českým statistickým úřadem, který data sbírá duplicitně a dle jiné metodiky?
Hospodka: Jak jsem již uvedl, zpracování metodiky benchmarkingu pro obor VaK je jedním z úkolů plynoucí z návrhu koncepčního řešení regulace ve vodárenství. Jsem velmi rád, že rozpracovaný materiál metodiky byl již 2x předložen ve Výboru VaK. V současné době očekáváme připomínky od členů Výboru. Dokument bude dále předložen k připomínkám spolupracujícím na úkolu včetně Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR. Za jedno z rozhodujících považuji, že metodika bude zaměřena jak na skupinu subjektů v postavení vlastníků, tak na skupinu subjektů v postavení provozovatelů. Je nadmíru jasné, že u skupiny vlastníků půjde zejména o problematiku obnovy majetku ve vztahu k jeho hodnotě.
Je nutné si také uvědomit, že metodika benchmarkingu se zabývá benchmarkingem jako nástrojem regulace, a tudíž jeho zaměření nebude jenom na provozní oblast. Naopak bude primárně sloužit na zjišťování naplňování cílů regulátora, které jsou zaměřeny spíše na celý trh vodovodů a kanalizací a ne jenom na efektivitu jednotlivých provozních subjektů. Prozatím se snažíme pro potřeby benchmarkingu vycházet z dostupných údajů, avšak změnu rozsahu, případně doplnění některých údajů v budoucnu nemožno vyloučit. Vše bude záviset od potřeb regulátora a situaci a potřebě v sektoru.
Údaje, které sbírá ČSÚ, nejsou sbírané podle jiné metodiky – pokud naráží na překrývání údajů ve VH08 a VÚME a VÚPE. Údaje, které se vykazují ve formuláři VH08 jsou součtové pro jednotlivé provozní subjekty. Ve VÚPE a VÚME jsou tyto údaje vykazovány pro jednotlivé provozní celky. Součet jednotlivých údajů pro jednotlivé provozní celky z VÚPE by měl korespondovat s hodnotou uvedenou ve VH08. Takže údaje z ČSÚ můžeme pro potřeby benchmarkingu použít pro fázi ověřování údajů. Nemyslím si, že by toto poskytování údajů nějak administrativně zatěžovalo.
K otázce mohu doplnit, že jsem informován o připravovaném projektu vylepšení informačního systému VaK. Vyhláškou č. 317/2014 o významných informačních systémech byl IS VaK zařazen mezi Významné informační systémy. V souvislosti s tímto krokem budou postupně realizovány požadavky stanovené zákonem č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti, čímž by měla být zajištěna i potřebná validace dat. Z uvedeného je zřejmé, že pro potřeby plnění nastavených úkolů je pro MZe zcela rozhodující komplexnost a kvalita těchto dat vybraných údajů z majetkové a provozní evidence a celkové vyúčtování všech položek výpočtu ceny podle cenových předpisů pro vodné a stočné za každý kalendářní rok. Můžeme diskutovat, zda do budoucna by bylo vhodné pro potřeby sektoru sjednocení dostupných dat dnes sledovaných u dalších resortů podílejících se na regulaci oboru. Mluvím zejména o Integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností, Informačním systému registru kvality pitné a rekreační vody, sledování jakosti surové vody sledované krajskými úřady a správci povodí a informací pro potřeby územního plánování.
Stránský: Kde vidíte roli svého odboru i celého MZe v procesu zajištění potřebného tempa obnovy vodohospodářského majetku a jaká konkrétní opatření připravujete?
Hospodka: Vezmeme-li obecně v úvahu, že odpovědnost za majetek vodohospodářské infrastruktury je na straně vlastníka, ať už se jedná o obec, město, svazek měst a obcí, akciovou společnost či jiný subjekt, domnívám se, že především z jeho strany je třeba vnímat nezbytnou udržitelnost tohoto majetku poskytujícího veřejnou službu. Míra potřeby na udržení tohoto majetku budě vždy odvislá od znalostí jeho technického stavu, zejména opotřebení a samozřejmě teoretické doby životnosti. V tomto směru je zavedený institut plánu financování obnovy vodovodů nebo kanalizací, tj. vytvářet rezervu finančních prostředků na obnovu jistě velmi správný krok. Domnívám se, že činnost nově vzniklého odboru může v tomto směru sehrát pozitivní roli. Také je potřeba doplnit, že odpověď na tuto otázku je třeba vnímat dlouhodobě. Mně osobně se jeví vypracování plánu financování obnovy v podrobné formě za dobré řešení vč. výpočtu opotřebení analytickým způsobem.
V minulém období se hodně investovalo do nové infrastruktury a stále tomu tak bude, a to v návaznosti na plnění požadavků stanovených EU. V další fázi by se vlastníci měli také zaměřit na efektivní správu majetku. Velmi důležitá a neopominutelná je také kvalita staveb. Obnova může u některých subjektů probíhat zbytečně rychle a tím zatěžovat spotřebitele přes výši vodného a stočného. U některých subjektů to může být právě naopak. Lze předpokládat, že právě zvýšením dohledu nad předáváním informací od vlastníků a provozovatelů a posílením analytické činnosti na MZe se může napomoci pro správná a dlouhodobá rozhodnutí všech zúčastněných regulátorů.
Stránský: Vnímáte jako limitní pro dosažení potřebného tempa obnovy současné nastavení sociálně únosné výše vodného a stočného v úrovni 2 % z průměrných příjmů domácnosti, příp. jak se díváte na nejnovější doporučení Evropského účetního dvora k možnému navýšení až na 4 %?
Hospodka: Sociální únosnost cen vodného a stočného je významný faktor, který samozřejmě v oboru nelze opomíjet. V ČR je definice spojena s Operačním programem životní prostředí, jedná se o cenu pro vodné a stočné (vč. DPH), která představuje 2 % průměrných příjmů domácnosti s prognózou nárůstů příjmů domácností a se standardní spotřebou 80 l/os/den.
V rámci již zmiňovaných stanovených úkolů z usnesení vlády č. 86/2015 je v gesci MPSV zpracování analýzy sociální únosnosti aktuálních reálných cen vodného a stočného a jejich dopady na výdaje jednotlivých skupin domácností, včetně návrhu případné úpravy pravidel regulace cen. Zcela jistě se tímto materiálem bude zabývat Výbor VaK na dalším jednání. Zda dojde k novému pohledu na tento faktor, nelze předjímat.
Evropský účetní dvůr uveřejnil zvláštní zprávu „Financování EU určené na čistírny městských odpadních vod v povodí Dunaje: je třeba vyvinout další úsilí, aby členské státy mohly splnit cíle politiky EU v oblasti odpadních vod“. Je nutné si uvědomit, že doporučení Evropského účetního dvora uvedené v bodu VII, shrnutí správy se týká pouze cenové politiky pro odpadní vodu, a to průměrně pro Česko, Maďarsko, Rumunsko a Slovensko. Doporučení neříká nic o cenové politice infrastruktury pro pitnou vodu a nezohledňuje stav vodohospodářské infrastruktury v České republice. Závěry studie jsou učiněny mimo jiné na základě prověření pouze čtyř čistíren odpadních vod na území ČR. Z tohoto důvodu nelze uvedené závěry brát za relevantní pro úvahu nad zodpovězením otázky potřebného tempa obnovy vodohospodářského majetku v ČR obecně.
Co se týče tempa obnovy v České republice, podle údajů z vyúčtování cen vodného a stočného pro 50 největších provozovatelů, byly do ceny vodného v období 2010–2014 započteny prostředky na obnovu v průměrné výši 1,02 % hodnoty provozovaného majetku podle VÚME ročně a do ceny stočného 1,15 %.
Důležité je také doplnit, že roli samozřejmě hraje i to, jak vlastníci infrastruktury s těmito prostředky dále nakládají a jak efektivně je investují zpět do obnovy infrastruktury.
Okrajově lze doplnit, že při potřebě tvorby zdrojů na obnovu čistíren odpadních vod by se minimálně měl zohlednit pohled na stavební a technologickou část. Přece jenom některé části rozhodující technologie, jako jsou např. aerační elementy, můžou být obměňovány v kratším časovém horizontu.
Stránský: Jak předpokládáte konkrétně součinnosti s Ministerstvem financí v oblasti prosazování samofinancovatelnosti oboru?
Hospodka: MZe zejména výkonem činností definovaných § 29 zákona č. 274/2001 Sb. provádí vzájemná porovnání cen podle cenových předpisů pro vodné a stočné, nákladů a zisku u kalkulací, tvorby a čerpání prostředků na obnovu. Ministerstvo financí reguluje a kontroluje věcně usměrňované ceny, řídí cenovou politiku. Za podstatné k této otázce považuji úlohu MZe poskytovat kvalitní objektivní, přesné informace z oboru vodovodů a kanalizací pro další rozhodovací proces všech zúčastněných regulátorů, jak jsem již zmínil. Rozhodující úlohu přikládám činnosti Výboru pro koordinaci regulace oboru vodovodů a kanalizací.
Václav Stránský
