Autorka
Monika Klíčková
Vodní nádrž Myslivny se nachází v Krušných Horách na řece Černé 5 km západně od Božího Daru. Jedná se o nejvýše položenou vodárenskou nádrž v České republice (959 m n. m.) o ploše cca 4 hektary. Bližší informace o této lokalitě jsou uvedeny na stránkách Povodí Ohře (www.poh.cz/vd/myslivny.htm), které uvádí, že z hlediska kvality vody se jedná o nejproblematičtější vodárenskou nádrž v jejich správě. Příčinou je výskyt četných rašelinišť v povodí nádrže, ze kterých se do odtékající vody dostává zvýšené množství železa, manganu, huminových látek a dalších organických látek (projeví se jako zhoršení parametru CHSKMn). Vliv zde má i antropogenní znečištění, protože nádrž je maloobjemová (cca 36 tis. m3) a 5 km proti proudu toku se nachází město Boží Dar. Laboratoř VODAKVA (Vodárny a kanalizace Karlovy Vary, a.s., laboratoř Březová) provádí kontrolu kvality surové vody přitékající z nádrže do úpravny vody Myslivny v souladu s požadavky související legislativy cca 1 x za dva týdny. V rámci tohoto monitoringu je prováděno také mikroskopické stanovení drobného biosestonu dle postupu normy ČSN 75 7712, při kterém se hodnotí druhové zastoupení a četnost mikroskopických organismů vyskytujících se v surové vodě. Tento příspěvek je věnován intenzivnímu a opakovanému rozvoji velmi zajímavé (a hlavně mikroskopickou analýzou snadno přehlédnutelné) rozsivky Rhizosolenia longiseta, která byla našimi rozbory ve vzorcích surové vody z nádrže Myslivny zaznamenána.
Rhizosolenia longiseta patří mezi autotrofní organismy, zástupce rozsivek (Chromophyta, Bacillariophyceae). Buňky jsou při bočním pohledu podélně válcovité protáhlé (delší než širší) s kuželovitými miskami vytáhnutými do dlouhých ostnů (viz obr. 1).
Obr. 1. Rhizosolenia longiseta (zdroj: Hindák F., Sladkovodné riasy, 1978)
Tato rozsivka dosahuje délky od 70 až do 200 mm, nicméně i přes tuto velikost je organismem velmi často přehlédnutelným. Při mikroskopování v procházejícím světle je často přehlížena díky tomu, že má světlý buněčný obsah a velmi subtilní křemitou schránku, která se bohužel často láme (při manipulaci se vzorkem a při analýze), viz obr. 2 a 3.
Obr. 2 (vlevo). Rhizosolenia longiseta (zdroj: foto M. Klíčková, vodakva.cz)
Obr. 3 (vpravo). Rhizosolenia longiseta (zdroj: foto E. Janeček, poh.cz)
Tento druh je nacházen v nádržích obvykle sporadicky a v minimálním množství (další záznam máme od kolegy E. Janečka z Povodí Ohře s.p., závod Teplice). V literatuře se dále uvádí, že se jedná o oligotrofní druh, tj. druh vyskytující se spíše v čistých vodách.
Do roku 2010 nebylo oživení surové vody přitékající z vodní nádrže Myslivny v zásadě výjimečné, s maximálními počty všech mikroskopických organismů okolo 3 500 jedinců/ml, na přelomu období jara/léta s dominancí běžných zelených a zlatých řas. V roce 2011 se rozsivka Rhizosolenia longiseta v surové vodě objevila poprvé. Proběhlo typické jarně-letní maximum výskytu zelených a zlatých řas jako v předchozích letech. Nicméně, netypicky se na přechodu léta a podzimu (dne 5. 9. 2011) objevila právě Rhizosolenia, se svým individuálním maximem 1 680 jedinců/ml (dne 3. 10. 2011). Její výskyt přetrvával s exponenciálně klesající tendencí až do konce roku 2011 (viz graf 1).
Graf 1. Rhizosolenia longiseta – rok 2011 – počty organismů
Roku 2012 se Rhizosolenia longiseta průběžně vyskytovala celoročně. Na jaře v minimálních počtech. Hlavní vrchol jejího rozvoje nastal v srpnu, s maximem dokonce až 21 480 jedinců/ml (dne 20. 8. 2012)! To je cca desetkrát více jedinců než v předchozím roce. Její výskyt setrvával s pozvolným poklesem až do podzimu (viz graf 2).
Graf 2. Rhizosolenia longiseta – rok 2011 – počty organismů
V roce 2013 se celá situace opakovala, rozsivka svého maximálního vrcholu dosáhla opět v druhé polovině srpna jako v předchozím roce, kdy 26. 8. 2013 bylo zaznamenáno dokonce 35 880 jedinců/ml! V těchto zvýšených počtech se vyskytovala přibližně dva měsíce, od poloviny července do poloviny září. Kupodivu její dramatické počty v surové vodě se neprojevily na dále situované úpravně vody, kde nezpůsobovala technologické problémy, protože díky svým větším rozměrům byla úspěšně zachycována v procesu úpravy a nedocházelo k jejímu průniku do upravené vody.
Při mikroskopických analýzách se dále zaměřujeme na sledování této zajímavé rozsivky a monitorujeme její výskyt a četnost. Lze říci, že se Rhizosolenia i v následujících letech vyskytovala ve zvýšených počtech, s klesající tendencí maximálních počtů. V průběhu let se také měnil roční průběh četnosti jedinců, kdy se maxima křivky výskytu z původního podzimního termínu posouvala od konce léta až k jeho začátku (viz tabulka v grafu 3). V roce 2015, kdy nastalo první maximum již 29. 6., se po poklesu počtu následně opakoval další nárůst s vrcholem 5. 10. (2 240 jedinců/ml). Výjimkou byl rok 2016, kdy maximální zaznamenané počty jedinců opět vzrostly (viz graf 3).
Graf 3. Rhizosolenia longiseta – maxima výskytu v letech 2011–2017
Grafy průběhu počtů jedinců v jednotlivých letech jsou u nás k dispozici v laboratoři, jsou však již nad rámec tohoto příspěvku.
Zda oživení surové vody, spojené s výskytem této zajímavé rozsivky, bude v roce 2018 odpovídat klesajícímu trendu a jak bude vypadat sezonní průběh četnosti jedinců, nedokážeme predikovat. Monitoring včetně mikroskopických analýz se provádí již poměrně dlouhou dobu, roli zde vsak hraje příliš mnoho faktorů, ktere nedokážeme podchytit.
RNDr. Monika Klíčková
Vodárny a kanalizace Karlovy Vary, a.s.
VODAKVA, laboratoř Březová
mklickova()vodakva.cz
