Autor
Herbert Krill
S cílem zaměřit pozornost médií (a celého světa) na důležité otázky stanovila OSN mnoho pamětních dnů. 22. března je jedním z nich: „Světový den vody“. Právě ten den vydává UN-Water (agentura koordinující úsilí více než 30 organizací OSN, které provádějí programy v oblasti vody a hygieny) svou každoroční „Světovou zprávu o rozvoji vody“.
Zpráva je velká, docela technická, plná žargonu a není lehce stravitelná (existuje kratší „shrnutí“ a dvoustránkový obrys nazvaný „hlavní zprávy“). Vždy se zaměřuje na některé hlavní téma: v minulosti například na Voda a energie, Lepší voda, Lepší zaměstnání, Příroda pro vodu atd.
Tentokrát bylo cílem věnovat maximální pozornost propojení vody s jedním z největších problémů naší doby, jmenovitě změnou klimatu. Voda a změna klimatu je název letošní 236stránkové zprávy o stavu vody a odpadních vod ve světě.
Bohužel téměř nikdo ji nevěnoval pozornost. Protože právě teď je mnohem větším tématem než změna klimatu: vznikající infekční choroby. Nebo konkrétněji: nový Coronavirus.
Změna klimatu byla dočasně vymazána z kolektivního vědomí. To bylo nešťastné načasování úsilí OSN. Do poloviny března se velká část západního světa dostávala do „blokovacího“ režimu, aby se zabránilo šíření viru. O týden později, 22. března, Světový den vody neměl nikoho na mysli.
Richard Connor, koordinátor zprávy, se pokusil z toho vytěžit maximum. Proč nepropojit vodu a koronavirus? V rozhovoru pro britského „pozorovatele“ uvedl: „Pro boj s novým virem je důležité mytí rukou. A na to potřebujete vodu!“ Měl samozřejmě pravdu. Potřebujete vodu. Používání vody a mýdla zásadně brání šíření viru. A samozřejmě potřebujeme vodu na mnohem, mnohem víc. Ale bohužel nepovažujme to za samozřejmost.
Richard Connor, hlavní autor a překladatel Světové zprávy o rozvoji vody do roku 2020 (World Water Development Report 2020)
„Zmírnění“ je slovo, které prochází celou zprávou. Znamená to „učinit méně závažné, nebo bolestivé“. Toto je možná cíl „number one“ Organizace spojených národů. Dag Hammarskjöld, druhý generální tajemník, to před více jak šedesáti lety stručně vyjádřil: „OSN byla vytvořena, aby nevedla lidstvo do nebe, ale aby zachránila lidstvo od pekla“.
Pokud jde o nakládání s vodou a odpadními vodami, zdá se, že problémy se vyskytují většinou v méně rozvinutých regionech světa. Obzvláště v Africe. Zpráva je plná příkladů. Fotoarchivy OSN mohou novinářům poskytnout stovky fotografií pořízených na tomto kontinentu, které dokumentují nedostatek vody, stres a na ně navazující chudobu.
Před pěti lety Valné shromáždění OSN stanovilo 17 „cílů udržitelného rozvoje“ (Sustainable Development Goals SDG). Má se jich dosáhnout do roku 2030 (pravděpodobně nereálné přání). Některé z nich jsou: 1. Žádná chudoba, 2. Nulový hlad, 3. Dobré zdraví a pohodu atd. # 6. Čistá voda a hygiena…
Bývalý generální tajemník Pan Ki-mun představující cíle udržitelného rozvoje (SDG) v roce 2016
Sedmnáct cílů udržitelného rozvoje. Č. 6 je „Čistá voda a hygiena“
Pokud se však člověk opravdu snaží, můžeme najít nějaké zlaté nugety i v něčem takovém, jako je World Water Development Report – Světová zpráva o vývoji vody. Na některé z nich poukázala prezentace Skype, kterou vedl koordinátor Richard Connor. „Ve vodním hospodářství je třeba udělat hodně pro zmírnění změny klimatu,“ uvedl a zmínil několik příkladů. Za prvé, mokřady: „Působí jako houba, zadržují hodně vody. Uchovávají dvakrát tolik uhlíku než lesy.“ Za druhé, ochranné zemědělství. A za třetí, vylepšené nakládání s odpadními vodami.
Přední strana Světové zprávy o vodním rozvoji 2020 (World Water Development Report 2020)
Řekl, a to je také v písemné zprávě, že na celém světě bylo více než 80 % veškeré odpadní vody vypuštěno do životního prostředí bez jakéhokoli čištění. „Takže když se organická hmota v ní rozloží, uvolní se skleníkové plyny. Existují moderní systémy čištění odpadních vod, které umožňují zachycení této látky a její přeměnu na bioplyn. Což lze použít jako energii pro provoz samotné ČOV. Nebo ji lze prodat a zvýší se tak výnosy provozovatele.“ V obou případech by se uhlíková stopa snížila. To se v současné době provádí prostřednictvím německého programu v Jordánsku, Mexiku, Peru a Thajsku (viz mapa).
Ze stránek Světové zprávy o rozvoji vody do roku 2020 (World Water Development Report 2020)
Bylo zajímavé slyšet slovo „výnos“. To nás přivádí k financování. Snad nejzajímavější část zprávy se nazývá: Climate Finance. Financování opatření k udržení klimatu jako takového v posledních letech rostlo, z 360 miliard USD v roce 2012 na téměř 530 miliard USD v roce 2017. Avšak méně než 3 % z toho šlo přímo do vodního hospodářství. Důležitost vody prostě není dostatečně oceněna, řekl Connor. A finančníci v oblasti změny klimatu si nejsou dostatečně vědomi úlohy, kterou voda hraje. „Existuje větší potřeba spolupráce pro vodní a finanční společenství“.
Neustále se objevují pokusy měřit hodnotu vody. V roce 2018 „Panel na vysoké úrovni pro vodu“ (iniciativa 15 členských států OSN) vydal studii nazvanou Zásady oceňování vody s pokyny pro přidělování, správu a stanovení ceny vodohospodářských služeb.
„Jak moc k zmírnění změny klimatu může přispět dobré vodní hospodářstvím?“ zeptal jsem se. Connor odpověděl: „Opravdu dobrá otázka.“ Pak se na chvíli zamyslel: „Pokud se podíváme na množství skleníkových plynů, které bychom mohli sekvestrovat prostřednictvím ochrany mokřadů, ochranářského zemědělství, čištění odpadních vod, pak můj odhad by byl někde mezi jedním až pěti procenty. Což se nemusí zdát hodně,“ připustil. Ale v absolutních číslech by to hodně přispělo ke zmírnění změny klimatu.
Mimochodem, 19. listopadu je „Světový den toalety“, další z těchto pamětních dnů OSN. Možná do té doby bude načasování lepší? Nejde o triviální problém: jde o bezpečný přístup k hygienickým zařízením pro více než čtyři miliardy lidí.
Herbert Krill
Z tiskové konference World Water Development Report 2020
Herbert Krill se za Vodní hospodářství účastnil on-line tiskové konference a položil tam mimo jiné tyto moje otázky. Za zprostředkování mu děkuji. Václav Stránský
Stránský: Existují předpovědi, jak se bude klima vyvíjet za deset, padesát, sto let… Existují ale i modely, které počítají s tím, co by lidstvo muselo udělat, aby zpomalilo, zastavilo nebo dokonce zvrátilo trendy změny klimatu a následně i životního prostředí?
Connor: Asi existuje několik modelů, ale o žádném z nich nic konkrétního nevím. Takové modely by byly nesmírně složité a já osobně bych jejich výsledkům příliš nedůvěřoval. Obecně se však uznává, že první a největší součástí řešení změny klimatu (CC) je „dekarbonizace“ energie, dopravy, průmyslu a ekonomiky obecně. Podle mého názoru bude změna v dopravě jednou z nejobtížnějších kvůli masivním investicím do infrastruktury (nemluvě o technologiích).
Stránský: Změna klimatu nemusí být na celém světě řešena jednotně. Jak by se měly chovat vyspělé země, země BRICS a nerozvinuté země?
Jako hlavní producenti skleníkových plynů musí vyspělé země udělat maximum pro zmírnění emisí uhlíku dekarbonizací svých ekonomik a podporovat (financování, technologie atd.) nerozvinuté země při rozvíjení jejich ekonomik a zároveň se vyvarovat silné závislosti na fosilních palivech, na kterých byl založen růst na Západě. Nerozvinuté země také čelí velkým výzvám, pokud jde o adaptační opatření. BRICS musí hrát velkou roli, pokud jde o přizpůsobení i zmírnění.
Stránský: Jaké jsou dnes největší negativní dopady změny klimatu? Jaké jsou nejpravděpodobnější hrozby pro budoucnost?
Connor: Největší negativní dopady změny klimatu dnes i v budoucnu jsou svázány s vodou. Mezi přímé dopady patří nedostatek vody a extrémní jevy (záplavy, sucha a bouře), kvalita vody a degradace ekosystémů. Změna klimatu však také ovlivní společnosti nepřímo prostřednictvím vody – je třeba zabezpečit dostatek potravin a energie a také chránit lidské zdraví (např. šíření horečky dengue a malárie).
Stránský: Je udržitelný rozvoj slučitelný se současným přístupem k energii, spotřebě a civilizaci zaměřené na zisk?
Connor: Nemyslím si to. Zdá se, že stále rostoucí nerovnosti v příjmech a bohatství mají negativní dopad na udržitelný rozvoj.
Zaujala mě ještě otázka od jedné z účastnic tiskové konference, paní Rowlingové.
Rowlingová: Proč existuje rozdělení mezi komunitou v oblasti vody a změny klimatu?
Connor: Před dvaceti lety jsem pracoval na projektu s názvem Dialog o vodě a klimatu. Snažili jsme se prodat myšlenku, že se nemůžeme přizpůsobit změně klimatu bez přizpůsobení se vodě. Z pohledu komunity v oblasti změny klimatu se na vodu do značné míry dívají z pohledu energetiky a průmyslu a z pohledu politického jsou energie a průmysl považovány za hybatele hospodářské politiky. Dostává se jim tak mnohem více politické pozornosti, a proto je většina fondů na změnu klimatu skutečně vyčleněna na zmírňování. Voda není tolik vnímána jako ekonomická záležitost, je spíše považována za environmentální nebo sociální problém. Mám dojem, že odborná komunita zabývající se změnou klimatu vidí vodu stejně, jako je třeba biologická rozmanitost. Zdá se mi, že nevnímá úzkou souvislost mezi vodou a klimatem, kterou se tato Zpráva snaží popsat.
Domnívám se, že vodní komunita nebyla v řešení tohoto problému a jeho vysvětlení a lobování při vyjednávání o změně klimatu příliš úspěšná. Komunita pro změnu klimatu se musí více věnovat tomu, co s vodou můžeme dělat a jakou roli má při dosahování cílů udržitelného rozvoje. Na vodní komunitě je, aby více lobovala, aby byla více vidět, aby s ní počítaly vlády, Světová banka a ostatní finanční instituce.
Herbert Krill, Václav Stránský
