Autoři
Karel Černý, Veronika Strnadová, Liliya Fedusiv, Šárka Gabrielová, Zuzana Haňáčková, Ludmila Havrdová, Markéta Hrabětová, Marcela Mrázková, Kateřina Novotná, Vítězslava Pešková, Petra Štochlová, Dušan Romportl
Klíčová sova
plíseň olšová – fytoftorová hniloba olší – břehové porosty – ekonomické škody – povodí Vltavy
Plíseň olšová, Phytophthora alni, je nebezpečný patogen způsobující často letální hnilobu kořenů a krčků olší v břehových porostech vodních toků a nádrží. Správci vodních toků v rámci péče o břehové porosty musí mj. napravovat i škody, které patogen v břehových porostech způsobuje. Přes značný význam patogenu a nákladnost opatření bohužel až dosud nebyl znám reálný rozsah škod a jejich ekonomické vyjádření a nebyly známy oblasti či prostředí, kde hrozí jejich největší riziko.
V rámci studie bylo vypracováno typologické hodnocení povodí Vltavy, kde bylo z hlediska distribuce a významu plísně olšové určeno šest krajinných typů. V jednotlivých krajinných typech byl ověřen rozsah výskytu patogenu a zjištěny potenciální ekonomické škody. Škody sestávají jednak z přímých škod na dřevinách a jednak z nákladů na odstranění odumřelých či vážně poškozených dřevin a na náhradní výsadbu a její zajištění. V rámci studie bylo zjištěno, že průměrná výše škod v porostech olší dosahuje cca 35 tis. Kč na 100 m porostu (jednostranného) podle Vyhlášky č. 441/2013 Sb. Ministerstva financí a 56,5 tis. Kč podle metody nákladové. Celkové škody v povodí Vltavy se v současné době s největší pravděpodobností pohybují v řádu mld. Kč. Největší škody patogen dnes způsobuje v pánevních a plochých oblastech s hustou sítí vodních toků, nejmenší škody pak v oblastech suchých a teplých a rovněž v oblastech horských s členitým reliéfem. V budoucnu lze ovšem očekávat další šíření patogenu do méně invazibilních oblastí (podhorské a horské oblasti), které dosud byly alespoň zčásti invaze uchráněny.
Plíseň olšová se stala trvalou součástí ekosystémů vodních toků a nádrží v ČR, zásadně změnila hospodaření s olší v břehových porostech a stala se skutečnou výzvou v péči o břehové porosty. Vzhledem k rozšíření choroby a celkovým škodám se na řešení situace nemohou podílet jen správci toků, ale je potřeba zapojení i dalších institucí včetně ochrany přírody a dalších složek státní správy.
Úvod
Plíseň olšová, Phytophthora alni Brasier & S.A. Kirk, nebezpečný patogen olší zapříčiňující tzv. fytoftorovou hnilobu kořenů a krčků olší (obr. 1) patří mezi nebezpečné invazní patogeny dřevin, které způsobují významné škody ve vodohospodářství, lesnictví, ochraně přírody a krajiny a v dalších oblastech [1, 2]. V České republice byl patogen poprvé identifikován v roce 2001 v západních Čechách a od té doby se postupně šíří směrem od západu na východ [3]. Plíseň olšová v současné době v ČR největší měrou poškozuje břehové porosty, přičemž nejvíce zatíženo její invazí je v současné době povodí Vltavy a Ohře [4]. V povodí Vltavy byla v letech 2013–2015 choroba způsobená tímto patogenem zjištěna na cca 55 % délky zkoumaných toků (J. Vait, Povodí Vltavy, státní podnik, písemné sdělení). V břehových porostech vodních toků a nádrží patogen způsobuje významné poškození olší, kdy v důsledku napadení dochází k nevratnému poškození dřevin a velmi často k jejich odumření [4]. Význam patogenu nelze ovšem shledávat jen v přímém poškození dřevin v břehové linii, jeho vliv je systémový a lze jej např. identifikovat či očekávat v dalších oblastech. Redukce olistění a zástinu vede ke změnám toku energie a živin (např. dusíku), snížení zástinu vede ke zvýšení teploty vody a významným změnám v biotě toků (nárůst biomasy řas), redukce kořenových systémů vede ke zvýšené erozi břehu a změnám v sedimentačních poměrech toků, ke zvýšení přísunu živin a polutantů splachy z okolí, k redukci stanovišť řady bezobratlých závislých na členitých kořenových systémech v březích, které se zase mohou promítnout v potravní nabídce ryb apod. [5]. Olše lepkavá a olše šedá jsou navíc klíčovými dřevinami břehových porostů a např. v povodí Vltavy jejich podíl v břehových porostech lze odhadnout na nejméně 50 % [6], což jednoznačně vypovídá o potenciálním významu choroby. Správci vodních toků ze zákona (zejména § 47 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů [vodní zákon], ve znění pozdějších předpisů) udržují břehové porosty a velmi často přímo řeší škody způsobené plísní olšovou. V praxi to zejména ve více napadených a/nebo druhově chudých porostech s dominantní olší může znamenat i významnou obměnu druhového spektra dřevin poškozených porostů [7]. Tyto, mnohdy i zásadní, pěstební zásahy jsou ovšem finančně poměrně nákladné a vzhledem k plošnému rozsahu choroby je velmi vhodné učinit si představu o možné finanční nákladnosti celé operace. Zároveň lze předpokládat, že škody způsobené plísní olšovou se mohou výrazně lišit například z důvodu odlišných ekologických podmínek různých stanovišť a krajinných typů – např. lze očekávat, že patogen bude způsobovat větší škody na vodou bohatém Třeboňsku než v relativně suché oblasti Pražské tabule. Tento příspěvek si klade za cíl zhodnotit potenciální ekonomické škody invaze plísně olšové v břehových porostech vodních toků a nádrží s dominantní olší v různých krajinných typech na modelovém příkladu povodí Vltavy.
Metodika
Krajinná typologie
Na základě důkladné literární rešerše [8] řady literárních zdrojů [9, 10, 11, 12 aj.] byly zhodnoceny faktory prostředí ovlivňující distribuci plísně olšové v krajině, vztahy mezi nimi a vybrány nejvýznamnější z nich. U korelovaných faktorů byl vybrán pouze jeden a pokud možno takový faktor, pro který byla dostupná geostatistická data ve vyšší kvalitě. Oblast povodí Vltavy byla poté rozdělena čtvercovou sítí 2,5 × 2,5 km, tak aby byla maximálně respektována homogenita ploch, na celkem cca 4000 čtverců. Pro každý čtverec v rámci studované oblasti pak byla s pomocí GIS a databází ÚHÚL a LČR, s. p., získána data vybraných faktorů prostředí. Hodnoty těchto proměnných byly standardizovány a vyhodnoceny analýzou hlavních komponent (Statistica 10.0, Statsoft Inc. Tulsa, OK). Čtverce byly poté rozděleny do shluků na základě vzájemné podobnosti podmínek prostředí, výsledky byly vizualizovány v mapě a z několika výsledných modelů byl vybrán model nejlépe odpovídající variabilitě přírodního prostředí se zřetelem k výskytu a možnému dopadu plísně olšové v různých typech krajiny. Z celkového množství čtverců byly dále vyloučeny čtverce s vysokou hustotou osídlení a vodních ploch (nad 50 % plochy čtverce) a ze zbylé části bylo náhodně generováno 10 % čtverců respektujících četnost jednotlivých typologických shluků, které byly dále hodnoceny v terénní části práce.
Terénní průzkum
V průběhu let 2013–2015 byl proveden terénní průzkum 390 čtverců generovaných v rámci typologické části studie. Terénní průzkum probíhal v období optimálního rozvoje symptomů fytoftorové hniloby olší, tj. v průběhu od srpna do cca poloviny října. V rámci průzkumu byly čtverce detailně prozkoumány a zjištěn případný výskyt fytoftorové hniloby olší. Zjištěné nálezy byly zaznamenány a v případě vyššího poškození porostů olší (cca nad 5 %) vyznačena na jednom břehu trvalá plocha o délce 100 m, šířce 6 m, pokryvnosti stromového patra ≥ 50 % a podílu olše ve stromovém patře ≥ 50 %. V rámci trvalých ploch byly zjištěny parametry potřebné pro výpočet škod: průměrná výška porostu, počet stromovitých jedinců olší, počet nevratně poškozených symptomatických jedinců (přítomny nekrózy krčků a/nebo prosychání ≥ 50 %) a počet symptomatických kmenů včetně čerstvých pařezů. U všech kmenů (včetně pařezů) byl zjištěn či případně vypočten průměr ve výčetní výšce. Tyto hodnoty pak byly použity pro ocenění porostů a škod.
Ocenění škod a nákladů
Náklady, které je nutno vynaložit v souvislosti s přeměnou poškozených porostů na odolnější porosty vícedruhové, lze rozdělit na přímé škody způsobené patogenem na dřevinách, náklady nutné na odstranění odumřelých a vážně poškozených dřevin s výrazně omezenou funkčností a životností a náklady na výsadby dřevin rezistentních taxonů a na jejich zajištění. Oceňování dřevin v břehových porostech napadených invazními patogeny bylo provedeno dvěma používanými metodami: podle Vyhlášky č. 441/2013 Sb. Ministerstva financí, ve znění pozdějších předpisů a metodou nákladovou (též Kochova metoda) [13]. Rozsah škod byl hodnocen jako rozdíl stávající ceny dřeviny oproti hypotetické hodnotě dřeviny bez poškození způsobeného plísní olšovou.
Obr. 1. Fytoftorová hniloba kořenů a krčků olší; A: první symptomy napadení se v olistění projeví jako jeho chlorotizace a řídnutí; B: plně vzrostlý napadený porost; C: v příznivých podmínkách pro rozvoj patogenu může dojít k úplnému rozpadu porostu; D: symptomy na bázích dřevin se nejprve projevují jako výtoky pigmentů, častěji jsou přítomny na straně od vodního toku; E: v čerstvém stavu jsou exudáty charakteristické rezavou až vínovou barvou; F: po odstranění borky se objeví nekrotizovaná vodivá pletiva; G: pro přeživší jedince jsou typické kalusující nekrózy na bázích kmenů; H: odhalená pletiva krčků jsou často kolonizována dřevokaznými houbami, hniloba posléze vede ke zlomům a pádům dřevin; I: odumřelé kořeny dřevin přestávají plnit stabilizační funkci a dochází k erozi břehu; J: konečným důsledkem invaze mohou být i významné změny ve tvaru koryt, zde původní tok vyznačují linie zbylých pahýlů olší. Foto: A–H, J: Karel Černý, I: Tereza Hrubá
Výsledky a diskuse
Krajinná typologie
Do typologického hodnocení byly vybrány následující faktory: 1) hustota říční sítě, která mj. souvisí s významnou vazbou choroby v ČR na břehové porosty; z toho důvodu byla faktoru přidělena váha 2; 2) vertikální členitost reliéfu, která souvisí s podélným sklonem koryt, rychlostí proudění toku a typem porostů (jasanové olšiny, olšiny atp.); 3) průměrná lednová teplota související s nadmořskou výškou, gradientem ročního chodu teplot, přežíváním plísně olšové, produkcí sporangií a rámcově i se srážkami a 4) podíl lesních výsadeb olší, ze kterých se patogen po zavlečení (viz situace v Bavorsku [11]) může spontánně šířit splachy a drenážemi do říční sítě.
Olše byly zjištěny v břehových porostech 97,2 % čtverců (chyběly zejména v několika čtvercích v suchých teplých oblastech středních Čech). Patogen byl nalezen v 69,8 % čtverců s přítomností olší (66,9 % všech zkoumaných čtverců). Fakt, že patogen byl identifikován v cca 2/3 zkoumaných čtverců, dobře koresponduje s jeho značným invazním potenciálem. Ekonomicky významné škody byly zjištěny v 80,1 % čtverců s výskytem patogenu, celkem pak v 53,6 % čtverců s výskytem olší v břehových porostech.
Celkové průměrné škody v porostu o délce 100 m napadeném patogenem činily v případě Vyhlášky č. 441/2013 Sb. cca 34 tis. Kč a v případě nákladové metody 56,5 tis. Kč. (Zmíněná čísla zároveň zahrnují náklady na odstranění dřevní hmoty, výsadbu náhradních dřevin za odstraněné dřeviny a její zajištění. Výše těchto nákladů v průměru dosahuje více než 21 tis. Kč/100 m). Sumární údaje jsou uvedeny v tabulce 1.
Tab. 1. Přehled škod způsobených v břehových porostech vypočtených podle Vyhlášky č. 441/2013 Sb. Ministerstva financí a nákladové metody [13]. Celkové škody, tj. náklady na odstranění dřevin, výsadbu náhradních dřevin a její zajištění, vypočteny dle příslušných katalogů ÚRS [14,15]. Uvedena průměrná škoda v Kč a střední chyba průměru
Značný rozdíl ve vypočtených hodnotách oběma použitými metodikami je dán jejich odlišnou povahou a zejména pak začleněním koeficientů polohy a typu zeleně nenákladové povahy do výpočtu podle Vyhlášky č. 441/2013 Sb., které značně redukují hodnotu dřevin, a tedy i škod.
Zjištěné hodnoty lze považovat za horní hranici škod z několika důvodů. Za prvé náklady na uvedená opatření vypočítané dle směrných cen dle katalogů ÚRS [14, 15] lze považovat za určitý strop, neboť reálné ceny zmíněných prací se pohybují někdy i podstatně níže (J. Vait, PVL, s.p., ústní sdělení). Za druhé nebyla brána v úvahu cena vytěžené dřevní hmoty, která slouží jako určitá protihodnota vykonaných prací. Je ovšem nutno podotknout, že se mnohdy může jednat o infekční a vysoce rizikový materiál, který by měl podléhat specifickému, a tedy nákladnějšímu způsobu likvidace, který by vyloučil další šíření patogenu v krajině. V případě mrtvé dřevní hmoty se pak často jedná o materiál výrazně postižený hnilobami, který může v nejlepším případě sloužit jako palivové dřevo s minimální hodnotou, jehož cena se pohybuje nejvýše v řádech tisíců Kč na 100 m porostu [viz 16]. Rovněž je zřejmé, že některé škody, zejména drobnějšího rozsahu, není vždy nutné asanovat, za odumřelé roztroušené olše není např. v dostatečně hustých porostech vždy potřeba nezbytně provádět náhradní dosadbu, a že některé více poškozené olše, které by např. ve více exponovaných lokalitách byly automaticky nahrazeny, mohou být v prostředí s nižším nárokem na zdravotní stav a stabilizační funkci dřevin ponechány na dožití. Tyto skutečnosti, které mohou dílčím způsobem snížit náklady na obnovu porostů v praxi, však nemohou samozřejmě zastřít absolutní výši škod, které patogen působí. Škody způsobené plísní olšovou lze hodnotit i dalšími metodami než v rámci studie použitými. Metoda AOPK [17] zohledňující tzv. biologicky významné prvky je ovšem z hlediska hodnocení škod způsobených plísní olšovou v současné době prakticky nepoužitelná, protože paradoxně oceňuje poškození vzniklá v důsledku působení invazního patogenu. Hodnocení poškození ekosystému a ekosystémových škod [18] je možné, je však nad rámec tohoto příspěvku. Celkovou výši škod způsobených plísní olšovou v povodí Vltavy lze i na základě zjištěných faktů přece jen obtížně odhadnout, mimo jiné i z důvodu značně heterogenního rozložení poškození v rámci krajiny. Pokud ovšem vezmeme v úvahu, že státní podnik Povodí Vltavy spravuje více než 23 tis. km vodních toků, přičemž fytoftorové chřadnutí olší se vyskytuje ve více než polovině délky vodních toků šetřených pracovníky firmy v rámci výzkumného projektu QJ1220219 (J. Vait, písemné sdělení) a pokud budeme extrapolovat tuto skutečnost na celé povodí Vltavy a předpokládat, že ekonomicky významné škody lze identifikovat pouze v 10 % napadených porostů (což je zřejmě dosti konzervativní odhad), dostaneme se k hypotetické hodnotě překračující 1,6 mld. Kč (dle Vyhlášky č. 441/2013 Sb.); přesnější odhad bude možno provést po ukončení všech terénních průzkumů. Ve skutečnosti lze samozřejmě očekávat konečné číslo podstatně vyšší, a to i vzhledem k tomu, že na většině toků dosud křivka vývoje choroby nedosáhla maxima a jen v případě některých toků můžeme hovořit o postepidemickém stavu, což je např. případ dolní Lužnice a některých jejích přítoků, kde olše z břehových porostů ve valné části zmizely. V případě, že by se patogen dále nekontrolovaně šířil, a to nejen v povodí Vltavy, ale i v povodích dalších, z nichž některá jsou dosud poměrně málo zasažena (např. povodí Odry), bude konečné číslo za celou republiku samozřejmě adekvátně vyšší. Hodnocení škod způsobených invazními patogeny dřevin ve volné přírodě dosud není standardně prováděno. V ČR proběhlo hodnocení ekonomických škod způsobených plísní olšovou na modelových úsecích vysoce zatíženého toku Mastník [16], přičemž výše škody zjištěné v obou studiích dobře koresponduje. Jediná zahraniční studie na podobné téma byla provedena v Kalifornii [19] v jejímž rámci byly predikovány ekonomické škody způsobené plísní Phytophthora ramorum ve výši přes 140 mil. dolarů (náklady na odstranění odumřelých dubů, náklady na výsadby náhradních dřevin a pokles ceny nemovitostí v důsledku škod). To je částka potenciálně srovnatelná se škodami, které může způsobit plíseň olšová v ČR.Škody v krajinných typech povodí Vltavy
Jednotlivé krajinné typy povodí se lišily v četnosti výskytu olší, výskytu plísně olšové a podílu čtverců s ekonomicky hodnotitelnými škodami; podrobnosti jsou uvedeny v tabulce 2. Ve většině krajinných typů byla olše velmi hojná a její výskyt byl zjištěn ve všech nebo téměř všech čtvercích (96,3–100 %), jen v typu suchém porosty olší chyběly v 25 % čtverců. Pokryvnost olší v úsecích většiny krajinných typů se pohybovala mezi 62–75 %, jedinou výjimkou je opět typ suchý s pokryvností necelých 50 % (tab. 2).
Tab. 2. Základní charakteristiky jednotlivých krajinných typů povodí Vltavy a průměru výše škod způsobených plísní olšovou podle Vyhlášky č. 441/2013 Sb. Ministerstva financí a nákladové metody [13]
Nejčastěji byly patogenem obsazeny krajinné typy pánevní a plochý (přes 85 % invadovaných čtverců), nejméně naopak typy suchý a horský (necelých 40 % obsazených čtverců). Typy pahorkatinný a údolní se pohybují mezi oběma krajnostmi (59 a 75 % invadovaných čtverců). Podíl čtverců s ekonomicky významnými škodami se pohyboval mezi 29 až 72 % – nejméně zatížen je typ horský (29 %) a suchý (39 %), nejvíce pak typ plochý (72 %) a pánevní (64 %; tab. 2; obr. 3).
Obr. 3. Srovnání škod způsobených plísní olšovou v břehových porostech jednotlivých krajinných typů. Hodnoceno dle Vyhlášky č. 441/2013 Sb. Ministerstva financí
Jednotlivé krajinné typy se průkazně lišily ve výši škod počítaných oběma metodami. Nejvyšší škody byly zjištěny v pánevním (cca 50 tis. Kč/100 m dle Vyhlášky č. 441/2013 Sb.) a plochém (47 tis. Kč dle stejné metody) typu krajiny. Nejnižší škody pak byly zjištěny v suchém (cca 15 tis. Kč) a horském typu (20 tis. Kč; stejná metoda). Téměř shodné schéma lze identifikovat i u škod počítaných metodou nákladovou, jen částky jsou samozřejmě vyšší, jak bylo ozřejměno výše. Škody v nejvíce zatíženém typu krajiny jsou cca 3,4× vyšší než v nejméně zatíženém typu, vyjádřeno ve finanční hodnotě činí tento rozdíl cca 35 tis. Kč/100 m poškozeného porostu (dle Vyhlášky č. 441/2013 Sb., tab. 2). Statistické hodnocení výše zmíněné rozdíly potvrdilo (P < 0.05) s výjimkou pánevního typu – zde je příčinou ovšem malý počet sledování (malé zastoupení čtverců tohoto typu v krajině povodí Vltavy).
Pokud byly testovány pouze čtverce s detekovaným výskytem plísně olšové, nebyly zjištěny průkazné rozdíly v úrovni poškození mezi krajinnými typy. Tyto škody jsou navíc v rámci jednotlivých krajinných typů velmi podobné a škody v nejvíce poškozeném krajinném typu (pánevní) dosahují cca 58 tis. Kč, což je jen cca 1,6násobek škod v nejméně poškozeném krajinném typu suchém (cca 37 tis. Kč, dle Vyhlášky č. 441/2013 Sb.). Tento rozdíl ovšem dobře koresponduje s nižším výskytem olše ve čtvercích suchého krajinného typu a zejména pak se zjištěnou nižší pokryvností olše v břehových porostech v tomto typu krajiny. Rozdílnost porovnání lze nejspíše interpretovat tak, že ekologická nika patogenu je víceméně totožná s nikou hostitele a dnešní rozdíly v invadovanosti a škodách v různých typech krajiny jsou ovlivněny odlišnou invazibilitou a prostupností různých typů krajiny pro plíseň olšovou. Velmi pravděpodobně v tom hrají zásadní roli faktory prostředí, jako je hustota říční sítě, členitost reliéfu aj. V budoucnu lze očekávat další šíření patogenu do méně invazibilních oblastí (podhorské a horské oblasti), které dosud byly alespoň zčásti invaze uchráněny.Závěr
Plíseň olšová, Phytophthora alni, je nebezpečný patogen způsobující často letální hnilobu kořenů a krčků olše jako klíčové dřeviny břehových porostů v povodí Vltavy. Bylo zjištěno, že patogen se vyskytuje zhruba na 2/3 území povodí Vltavy a zhruba 55 % břehových porostů vodních toků v oblasti je patogenem kolonizováno. Ve zhruba 80 % napadených břehových porostů již patogen způsobuje ekonomicky významné škody. Průměrné škody hodnocené podle Vyhlášky č. 441/2013 Sb. činí cca 34 tis. Kč na 100 m poškozeného břehového porostu. V případě použití nákladové metody [13] škody dosahují 56,5 tis. Kč/100 m. Celkové škody v povodí Vltavy tak dosahují řádu mld. Kč. Ekosystémové dopady patogenu lze vyčíslit jen obtížně a lze mezi ně zařadit změny v koloběhu energie a živin, zvýšení teploty vody, změny v biotě toků (úbytek stanovišť bezobratlých, rozvoj řas), zvýšená eroze břehu, změny v sedimentačních poměrech, zvýšení přísunu živin a polutantů splachy z okolí a další. Zjištěné výsledky jasně dokazují význam invazních patogenů (a to nejen plísně olšové) a nákladnost řešení následků jejich šíření.Vzhledem k rozšíření plísně olšové a celkovým škodám se ovšem na řešení situace nemohou podílet jen správci toků, ale je potřeba zapojení i dalších institucí včetně ochrany přírody a dalších složek státní správy.
Jaké jsou dnešní možnosti řešení následků invaze plísně olšové? Protože tento organismus nepoškozuje jen břehové porosty, ale působí škody i v porostech lesních a školkách, je zapotřebí k potlačení jeho významu přistupovat ve větší šíři – hlavní zásady ochrany byly shrnuty v metodice ochrany olší proti plísni olšové [6]. Vzhledem ke složitosti péče o břehové porosty (a mj. i časté přítomnosti dalších nebezpečných invazních patogenů) a zásadnímu významu olše v nich, je vhodné k managementu plísně olšové přistupovat jako k součásti péče o břehový porost jako celek, což umožňuje komplexní metodika péče o břehové porosty [20]; oba materiály jsou ke stažení na webových stránkách VÚKOZ, v.v.i. Mezi hlavní body managementu plísně olšové v břehových porostech patří: • Vyškolení personálu. Včasná identifikace choroby [21]. Evidování výskytu a předvídání rizik a možností šíření patogenu.• Předcházet zavlékání patogenu do zdravých porostů při těžbách, dosadbách apod. Kácení a další technicky náročné práce v napadených porostech musí probíhat v druhé polovině zimy, kdy je patogen nejméně aktivní.
• Čistě z technického hlediska lze obecně k odstranění doporučit dřeviny s více než cca 50% proschnutím koruny nebo cca 50% poškozením obvodu krčku. Tyto dřeviny sice mohou invazi patogenu přežít, nicméně během následných let podlehnou tlaku sekundárních patogenů nebo dojde k infekci odhaleného krčku dřevokaznými houbami, rychlému rozvoji hniloby (často rezavec lesknavý) a zlomu dřeviny.
• Při těžbě nejprve pracovat ve zdravých porostech, poté přejít do porostů nemocných. Na drobném toku nejprve pracovat v horním úseku, pak přecházet níž.
• Akutně napadené dřeviny (s čerstvými lézemi a exudáty) a dřeviny v jejich nejbližším okolí (5–6 m) by měly být viditelně označeny a práce s nimi (resp. s jejich bázemi) by v konkrétních úsecích měla probíhat jako poslední a se zvýšenou opatrností.
• Mrtvé stromy či kmeny stromů se zavalenými lézemi (bez výskytu symptomů přítomnosti patogenu v aktivním stavu) jsou pro manipulaci bezpečné, protože patogen se v pletivech nevyskytuje. Patogen ovšem může být přítomen na přežívajících kořenech těchto dřevin a v půdě v jejich okolí (možná kontaminace obuvi, techniky!).
• Po práci v infikovaných porostech je vhodné dezinfikovat pomůcky či omýt techniku. Rozhodně nesmí navazující práce se stejnou (neočištěnou) technikou probíhat v porostech zdravých.
• Vytěžený materiál nesmí být skládkován v blízkosti porostů olší, vodotečí, drenáží apod. Infekční materiál musí být bezpečně uložen a co nejdříve zpracován (palivové dřevo) či spálen.
• Vysazovat zdravý, kontrolovaný materiál olše. Výsadbu provádět výše v břehu tak, aby krčky i při případném pohybu koryta zůstaly mimo jeho omočený profil.
• V místech výskytu patogenu olše nedosazovat, v případě potřeby po odeznění vrcholu epidemie je vhodnější využít přirozené zmlazení v místě (tj. potomstvo dřevin, které infekci přežily, u něhož lze předpokládat vyšší stupeň rezistence).
• Při dosadbách na větších úsecích postupovat adekvátně jako při kácení – nejprve dosazovat úseky bez přítomnosti patogenu, napadené úseky později. Dosadby je vhodnější provádět na jaře (nižší aktivita patogenu) než na podzim.
• Po proběhnutí hlavní vlny infekce a stabilizaci situace by olše v porostu neměly tvořit více než 20–30 %. Jen tak lze zabránit opakování dalšího cyklu epidemie s destruktivním dopadem na porost jako celek.
• Monokulturní porosty a porosty s vysokým podílem olše zejména ve vysoce invazibilních oblastech a úsecích toků převádět na porosty druhově pestřejší, a to i preventivně v rámci standardních pěstebních zásahů. Olši je vhodné primárně nahrazovat tam, kde je břeh dostatečně zpevněn jiným způsobem nebo lze efektivně použít jiné dřeviny. Porosty olší by měly být zachovávány a chráněny primárně v místech, kde za ně není možné najít technicky adekvátní ekvivalent.
• Podíl olší v břehové linii dlouhodobě snižovat v citlivých úsecích toků: s malým sklonem, s pomalým prouděním vody, v nadjezí, ve výtopách rybníků a podhrází, v místech s vysokou hladinou podzemní vody, na nízkém břehu, v místech četných záplav, v blízkosti napadených porostů aj.
• Olši je nutno nahrazovat stanovištně a technicky adekvátními dřevinami a křovinami [20].
• Reflektovat výskyt dalších invazních patogenů – zejména Hymenoscyphus fraxineus způsobujícího nekrózu jasanu a lokálně některých dalších.
• Možnosti ochrany úzce souvisí se znalostí biologie patogenu a epidemiologie choroby a bohužel zde stále existují málo prozkoumané oblasti. Mj. lze (zatím bohužel na základě nepřímých důkazů) důvodně předpokládat, že se patogen v ČR spontánně šíří vodou spolu s rybí násadou. V okolí zdrojů vody rybníků využívaných v prvních fázích výroby ryb (plůdek a násada) a sádek by měla proběhnout kontrola a případná úprava břehových porostů. Při distribuci by měla být rybí násada převážena ve vodě z kontrolovaného zdroje bez infekce. V tomto bodě je vhodná spolupráce správce povodí s rybářskými podniky.
• Při plánování opatření je vhodné se zaměřit nejdříve na nejvíce invazibilní oblasti – pánevní a ploché krajinné útvary s vysokou hustotou vodních toků, na dolní a střední úseky větších toků (toky 2. a 3. řádu) s velkým podílem olší v břehových porostech, rybniční soustavy, oblasti s četnými povodněmi a podobně.
Plíseň olšová se stala trvalou součástí ekosystémů vodních toků a nádrží v ČR, zásadně změnila hospodaření s olší v břehových porostech a stala se skutečnou výzvou v jejich managementu. Důsledné uplatňování zásad péče o břehové porosty olší může vést nejen ke zpomalení procesu invaze plísně olšové na území ČR, ale i k výraznému snížení škod, které patogen může způsobit.
Poděkování
Poděkování za dlouhodobou spolupráci patří Mgr. Jiřímu Vaitovi a dalším pracovníkům Povodí Vltavy, státní podnik a Ing. Pavlu Kolaříkovi (ÚHÚL) a Ing. Janu Valentovi (LČR, s.p.; Datový podklad LČR, s.p.) za poskytnutí dat o lesních výsadbách olší. Za laskavé přečtení a cenné připomínky k rukopisu vděčíme Mgr. Jiřímu Vaitovi (Povodí Vltavy, s. p.). Práce byla podpořena Ministerstvem zemědělství České republiky v rámci projektu NAZV QJ1220219.
Literatura/References
[1] Brasier, C. M.; Kirk, S. A.; Delcan, J., Cooke, D. E.; Jung, T.; Man In’t Veld, W. A. (2004): Phytophthora alni sp. nov. and its variants: designation of emerging heteroploid hybrid pathogens spreading on Alnus trees. Mycological Research, 108: 1172–1184.[2] Brasier, C. M. (2008): The biosecurity threat to the UK and global environment from international trade in plants. Plant Pathology, 57: 792–808.
[3] Cerny, K.; Gregorova, B.; Strnadova, V.; Holub, V.; Tomsovsky, M.; Cervenka, M. (2008): Phytophthora alni causing the decline of black and gray alders in the Czech Republic. Plant Pathology, 57: 370.
[4] Černý, K.; Strnadová, V. (2010): Phytophthora alder decline: disease symptoms, causal agent and its distribution in the Czech Republic. Plant Protection Science, 46: 12–18.
[5] Bjelke, U.; Boberg, J.; Oliva, J.; Tattersdill, K.; Mckie, B. G. (2016): Dieback of riparian alder caused by the Phytophthora alni complex: projected consequences for stream ecosystems. Freshwater Biology, doi: 10.1111/fwb.12729.
[6] Strnadová, V. (2013): Technický stav břehových porostů. In. Baroš. A. [ed.]: Břehové porosty vodních toků. Sborník konference Břehové porosty vodních toků, Průhonice, 2013, 51–55.
[7] Černý, K.; Strnadová, V. (2011): Onemocnění olší způsobené druhem Phytophthora alni Brasier & S.A. Kirk – management napadených porostů. Certifikovaná metodika 5/2011-056. VaV SP-2d1/36/07. Certifikace 30.4.2012 MŽP (čj. 31987/ENV/12, 1998/610/12). VÚKOZ, v.v.i., Průhonice, 31 s.
[8] Černý, K., a kol. (2012): Ekonomické aspekty invaze Phytophthora alni v průběhu klimatické změny. Zpráva o řešení projektu NAZV QJ1220219, 17 s.
[9] Černý, K.; Filipová, N.; Strnadová, V. (2012): Influence of low temperature and frost duration on Phytophthora alni subsp. alni viability. Forest Systems 21: 337–342.
[10] Gibbs, J. N.; Lipscombe, M. A.; Peace, A. J. (1999): The impact of Phytophthora disease on riparian populations of common alder (Alnus glutinosa) in southern Britain. European Journal of Forest Patholology, 29: 39–50.
[11] Jung, T.; Blaschke, M. (2004): Phytophthora root and collar rot of alders in Bavaria: distribution, modes of spread and possible management strategies. Plant Pathology, 53: 197–208.
[12] Thoirain, B.; Husson, C.; Marçais B. (2007): Risk factors for the Phytophthora-induced decline of alder in northeastern France. Phytopathology, 97: 99–105.
[13] Bulíř, P. (2013): Metodika oceňování okrasných rostlin na trvalém stanovišti. Vyd. VÚKOZ, v.v.i., Průhonice, 197 s.
[14] Anonymus (2014): Zemní práce: 800-1. Vyd. ÚRS Praha, Praha, 183 s.
[15] Anonymus (2014) Plochy a úprava území: 823-1; Rekultivace: 823-2. Vyd. ÚRS Praha, Praha, 225 s.
[16] Samek, M. (2015): Phytophthora alni v břehových porostech toku Mastník a ekonomické vyjádření vybraných škod. Bc práce, FLD ČZU, Praha, 56 s.
[17] Kolařík, J. (2013): Oceňování dřevin rostoucích mimo les včetně výpočtu kompenzačních opatření za kácené nebo poškozené dřeviny. Metodika AOPK ČR. 2. aktualizované a doplněné vydání. AOPK ČR, Praha, 113 s.
[18] Seják, J., a kol (2010): Hodnocení funkcí a služeb ekosystémů České republiky. FŽP UJEP, Ústí n. L., 197 s.
[19] Kovacs, K.; Václavík, T.; Haight, R. G.; Pang, A.; Cunniffe, N. J.; Gilligan, CH. A.; Meentemeyer, R. K. (2011): Predicting the economic costs and property value losses attributed to sudden oak death damage in California (2010-2020). Journal of Environmental Management, 92, 1292–1302.
[20] Černý, K.; Strnadová, V.; Velebil, J.; Baroš, A.; Bulíř, P. (2013): Obnova a dlouhodobá péče o břehové porosty v povodí Vltavy. Certifikovaná metodika MZe čj. 77365/2013-MZE-16222/M70. VÚKOZ, v.v.i., Průhonice, 135 s.
[21] Černý, K.; Strnadová, V. (2011): Onemocnění olší způsobené druhem Phytophthora alni Brasier & S. A. Kirk – management napadených porostů. Certifikovaná metodika MŽP čj. 31987/ENV/12, 1998/610/12. VÚKOZ, v.v.i., Průhonice, 31 s.
Mgr. Karel Černý, Ph.D. (autor pro korespondenci) a)
Ing. Veronika Strnadová a)
Mgr. Liliya Fedusiv a)
Šárka Gabrielová a)
Mgr. Zuzana Haňáčková a)
Ing. Ludmila Havrdová, Ph.D. a)
Mgr. Markéta Hrabětová a)
Ing. Marcela Mrázková a)
Ing. Kateřina Novotná, Ph.D. a)
Ing. Vítězslava Pešková, Ph.D. b)
Ing. Petra Štochlová, Ph.D. a)
RNDr. Dušan Romportl, Ph.D. a)
a) VÚKOZ, v.v.i.
Květnové nám. 391
252 43 Průhonice
cerny()vukoz.cz
296 528 232
b) VÚLHM, v.v.i.
Strnady 136
252 02 Jíloviště
