Autor
Petr Čížek
Ve Středočeském kraji, v obci T. se na pozemku pana H. zavrtával kolektor pro tepelné čerpadlo země-voda. Vrtání bylo provedeno kolem 22. září 2016. Při vrtání přišel pan S., soused ze 30 m vzdálené parcely, že se mu „vaří“ voda ve studni. Vrtaři mu řekli, že to jenom bublá vzduch od vrtu. Že je to běžné a že se to usadí po skončení práce. Pan S. vytáhl čerpadlo a když byly práce dokončeny, čekal několik dalších dnů na usazení kalů, aby opět spustil čerpadlo do studny. Po několika dnech se čerpadlo nerozeběhlo a oba sousedé zjistili, že nejde vytáhnout ze studny, protože je pod nánosem naplavenin. Sháněli někoho na vyčištění studny, ale povedlo se jim to teprve v prosinci, kdy už začalo mrznout, a tak čekali na jaro. Ve čtvrtek ráno 23. 2. 2017, pár dní před domluveným pondělním začátkem čištění studny, vyšel vlastník studny na zahradu a zjistil, že už žádnou studnu nemá. Dvacetimetrová studna se propadla do země a zbyl po ní jen hranatý kráter, hluboký asi 5 m. Nezbylo mu než kráter ohradit a čekat na likvidaci vzniklé škody.
Reakce pojištěné vrtné firmy byla následovná:
„Je údajně nepochybné, že pokud by byla ze strany vlastníka včas realizována revize pláště a stabilizace studny, nedošlo by k navýšení škody v důsledku jejího zborcení. Pokud by pan S. včas přijal příslušná opatření, nevznikla by nevratná škoda spočívající ve zhroucení celé studny. Ke zhroucení studny došlo jednoznačně dlouhodobým neřešením vnosu materiálu do studny, a tedy vykavernováním horniny za výstrojí studny. Firma navrhuje smírné řešení – zajištění nové vrtané studny do potřebné hloubky s výstrojí 200 mm tak, aby měl zajištěný odpovídající zdroj vody, nebo úhradu 60 tis. Kč, to vše za předpokladu uzavření příslušné dohody o náhradě škody. Tento dopis včetně návrhu smírného řešení ale nemůže být v žádném případě vykládán a neznamená uznání jakéhokoliv nároku pana S., uplatněného vůči naší firmě XYZZZ, a.s.. prostřednictvím naší mateřské společnosti XYZ, a.s.“
Můj názor hydrogeologa a báňského projektanta:
Bylo veliké štěstí, že se majiteli zmizelé studny nepodařilo sehnat ještě na podzim volnou studnařskou firmu k jejímu vyčištění. Kdyby se o to pokusila, pravděpodobně by nastal smrtelný úraz.
Studna a vrt pro tepelné čerpadlo jsou od sebe vzdáleny asi 30 m. Leží v permokarbonu Rakovnické pánve, na náhorní plošině, asi 50 m nad bází odvodnění. Asi 130 m západně od propadlé studny stoupá terén na o 100 m vyšší kopec. Z temene kopce vede k pozemkům tektonicky založená deprese, která na návsi napájí mělkou podzemní vodou obecní rybník a na východním konci zástavby klesá z náhorní plošiny k jihovýchodu. Prvotní hydrogeologický posudek firmy G., s.r.o., byl na základě objednávky firmy XYZ, a.s., vypracován jako vyjádření odborně způsobilé osoby k záměru zřídit dva 80 m hluboké vrty pro tepelné čerpadlo, z nichž se neodebírá nebo nečerpá podzemní voda. Posádka vrtné soupravy ale po příjezdu na místo usoudila, že se do určeného prostoru oba vrty nevejdou a navrhla stavebníkovi, že místo 2 vrtů udělá jenom jeden, 160metrový.
Když mě stavebník požádal, abych mu pomohl situaci vysvětlit, domníval jsem se, že rotačně příklepné vrtání DTH se vzduchovým výplachem, které se dnes standardně používá i do evidentně úplně nevhodného prostředí, profouklo skalní pukliny, uvolnilo podzemní vodu na kopci a ta sjela dolů a podemlela studnu.
Dneska už mám důvody o té své původní teorii pochybovat. V minulém roce se hloubilo ve tvrdé hornině krystalinika několik velkých skupin 150 m hlubokých vrtů pro miliardářskou vesničku nedaleko Říčan. Při povolovacím jednání se vodoprávcům podařilo na investorovi vymoci, aby v geologicky málo prozkoumaném terénu zaplatil kontrolní karotážní proměření alespoň několika vrtů. Po vyhloubení bylo změřeno inklinometrií 6 vrtů s projektovanou hloubkou 150 m. Všech 6 vrtů bylo započato zcela kolmo a o tom, že bude změřena jejich odchylka od kolmice, vrtná četa věděla.
Výsledek:
Tři vrty byly průchodné do délky 150,3 až 151,1 m a měly čelbovou úchylku od místa zavrtání 3,36 až 10,7 m.
Dva vrty přestaly být pro metrovou inklinometrickou sondu průchodné v 75,7 a 76,3 m, ačkoliv se potom do nich podařilo bez obtíží spustit celé 150 m dlouhé výměníkové potrubí. V hloubce, ve které přestaly být průchodné pro inklinometrickou sondu, byla jejich čelba vzdálena od místa zavrtání 6,63 m a 21,8 m.
Jeden vrt, průchodný do délky 149,4 m, měl čelbovou úchylku od místa zavrtání 36,6 m.
Závěr: Po těchto poznatcích je úsměvné, že u vrtů pro domovní tepelná čerpadla se souhrnným výkonem mezi 5,5 až 11 kW, kterých se dělá největší množství, nemusí stavebník dokládat k žádosti o souhlas vodoprávního úřadu vyjádření hydrogeologa, pokud si ho vodoprávní úřad sám nevyžádá. K jejich umístění územním souhlasem není nutný ani souhlas souseda, pokud se nevrtají blíže než 2 m od jeho pozemku. Vydání územního souhlasu k jejich umístění je podle stavebního zákona v podstatě povinné. Po získání územního souhlasu není k jejich realizaci nutné už vůbec nic. Nepotřebují ani ohlášení, ani stavební povolení. Stavební úřad se dokonce ani nedozví, jestli je vůbec někdo někdy vrtal, jakým způsobem a do jaké hloubky, protože se nekolaudují. Teoreticky vzato, mohl by se na to zeptat báňského úřadu. Podle báňských předpisů nesmí tyto vrty projektovat topenář, jak se zhusta děje. Musí je osobně vyprojektovat báňský projektant a smí je realizovat jedině firma, která k tomu má oprávnění, vydané báňským úřadem. Zahájení prací musí ohlásit báňskému úřadu předepsaným způsobem nejméně 8 dní předem.
Hloubení všech vrtů pro tepelná čerpadla země-voda je podle zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a státní báňské správě, vždy činností prováděnou hornickým způsobem, protože jsou vždycky delší než 30 m. Vrt dlouhý jen 30 m by stačil jenom pro tepelné čerpadlo s výkonem menším než 2 kW. Pro takovou rádoby ekologickou etaviru. (Poznámka: Etavira je spirálové topné tělísko s větrníčkem. Pouštíme ji, abychom mohli sundat kabát, když je před topnou sezónou v paneláku zima.)
Petr Čížek
info()aazzet.cz
