Autor
Petr Čížek
Ve vládním návrhu novely vodního zákona propustila Poslanecká sněmovna parlamentu do druhého čtení bez připomínek § 38 Odpadní vody, ve kterém novelizovaný odstavec 7, přečíslovaný v novele na odstavec 9, zní:
„Přímé vypouštění odpadních vod do podzemních vod je zakázáno. Vypouštění odpadních vod neobsahujících nebezpečné závadné látky nebo zvlášť nebezpečné závadné látky (§ 39 odst. 3) z jedné nebo několika územně souvisejících staveb pro bydlení, staveb pro rodinnou rekreaci, nebo z jednotlivých staveb poskytujících ubytovací služby, vznikajících převážně jako produkt lidského metabolismu a činností v domácnostech přes půdní vrstvy do vod podzemních, lze povolit jen výjimečně na základě vyjádření osoby s odbornou způsobilostí k jejich vlivu na jakost podzemních vod, pokud není technicky nebo s ohledem na zájmy chráněné jinými právními předpisy možné jejich vypouštění do vod povrchových nebo do kanalizace pro veřejnou potřebu. Maximální povolené množství odpadních vod vypouštěné z jedné nebo několika územně souvisejících staveb pro bydlení nesmí celkově přesáhnout 15 m3/den“.Co to znamená?
15 m3/den = 5 475 m3 za rok = 0,174 l/s odpovídá směrnému číslu potřeby vody pro 152 obyvatel rodinných domů s teplou vodou na kohoutku. V českém masivu je ale s výjimkou některých částí české křídy a deštivých horských oblastí celkový dlouhodobý průměrný podzemní odtok 1 až 2 l·s-1/km2, v některých a hodně rozlehlých oblastech je i menší. U nás převážně přechází do podzemního odtoku jen 5 až 10 % spadlých srážek anebo méně. S ustanovením vyhlášky č. 501/2006 Sb., že je nutné 100 % srážkových vod spadlých na nepropustné plochy stavebních pozemků zasakovat přednostně přímo na nich, jsou špatné zkušenosti. Vlastníci některých nižších pozemků v satelitech by mohli vyprávět, jak často zemina několikanásobně zvýšené množství srážkových vod nepřevede, i když to papír s kulatým razítkem odborné způsobilosti tvrdí. Vládní novela uzákoňuje tento způsob neoponovaného posuzování i na vsakování odpadních vod z rozsáhlé výstavby. Novelizovaný odstavec 6 v paragrafu 17 povinnou komisní oponenturu kumulovaných mnohonásobných vypouštění srážkových a odpadních vod do vod podzemních nezavádí.
Bude-li 15 m3/den odpadních vod z domovních čistíren vsakováno do specifického podzemního odtoku 1,5 l·s-1/km2, bude v něm pod vsakovacími objekty, nad kterými je povodí 1 km2, až 17 procent odpadní vody. V reálu ale bude zejména ve srážkově chudých obdobích její koncentrace v mělkých zvodních několikanásobná. Vesnice, která by měla povodí alespoň 1 km2, a přitom pod ní neteče potok umožňující vybudovat řádnou ČOV namísto mnoha jednotlivých (při nesprávném provozování a údržbě nespolehlivých) domovních čistíren, snad ani neexistuje. Divím se, že se důvodová zpráva neopírá v tak nebezpečné věci o několik let předem objednaná stanoviska Akademie věd, vysokých škol a profesních geologických asociací, kterých se ostatně předkladatelé zprávy ani nezeptali. V Dopadech na životní prostředí v ní čteme o vypouštění odpadních vod do vod podzemních jen proklamaci, že „nemožnost v některých případech vypouštět odpadní vody do vod podzemních může mít negativní dopady na citlivé recipienty odpadních vod, kdy může vypouštěním odpadních vod docházet k negativním dopadům na životní prostředí, např. nadměrné eutrofizaci“.RNDr. Petr Čížek
info()aazzet.cz
