Firma G-servis Praha slaví 25 let existence. Po celou dobu je spojena se jmény Martina Gutha a Michala Tylše. S nimi jsem si povídal o tom, jak firma vznikala, rozvíjela se, jaké má plány. Jak ten obor vidí…
Pamatuji se, že před čtvrt stoletím G-servis Praha začínal na stejné chodbě starého domu v Karlíně jako Vodní hospodářství. Před nedávnem jste se stali spolumajiteli firmy EKOSYSTEM. Jakou cestu za tu dobu jste urazili? Jakou má za sebou firma historii?
Pamatuji se na tu dobu, kdy jsme sídlili na společné chodbě. Byly to pionýrské časy. Od té doby jste vy ušli velký kus cesty a i my jsme se posunuli, troufnu si říci, o hodně dál v kvalitě i kvantitě. Změnili jsme i sídlo firmy. Po povodních v roce 2002 jsme na rok přesídlili do Nuslí a po dalším roce zakotvili v moderních prostorách v Praze-Řepích.
Podíly ve firmě Ekosystém jsme převzali loni a firmu přestěhovali do Zličína a do Řep, do areálů nedaleko od nás. Původní prostory Ekosystému pro nás nebyly vyhovující dispozičně (do areálu např. nemohl zajet kamion) ani finančně a chtěli jsme také nový Ekosystem odstřihnout od toho minulého.
Ano, původně jsme vznikli jako geologická a hydrogeologická firma. Postupem času se naše aktivity rozšířily o sanace podzemních vod a horninového prostředí obecně. Poté, koncem devadesátých let přišly úpravny vody a s koupí Ekosystemu čistírny odpadních vod. Už jste to naznačili v předchozí odpovědi: jaké je firemní portfolio? A co považujete za svoji vlajkovou loď?
Portfolio je široké. Od budování vodních zdrojů přes odběry vzorků, matematické modelování proudění a transportu podzemních vod a kontaminace přes sanace podzemních vod a zemin až k zmiňovaným úpravnám a čistírnám. Kde bych řekl, že máme komparativní výhody, jsou membránové procesy, protože jsme jedna z mála firem, která má pokrytý celý proces od návrhu přes realizaci až po servis instalovaných technologií. My si tu technologii navrhneme, sami si ji vyrobíme a i nainstalujeme. Když provádíme servisní zásahy, tak přesně víme, jak ta technologie funguje. Je tady řada poboček zahraničních firem, které si to navrhnou, ale pak jim to vyrobí někde v zahraničí a nemají to tedy osahané… Když jste řekli slova „řada firem“, tak mě napadlo: jak hodnotíte české firemní prostředí, korektnost při konkurenci atd.?
Myslím si, že se to za poslední roky poměrně kultivovalo. Firemní kulturu v jiných firmách nechceme hodnotit, to bychom tam museli pracovat. Velké zahraniční firmy mají výhody vyplývající z velikosti – zázemí, znalostní databáze a reference. Menší české firmy jsou zase operativnější a přizpůsobivější. Za 25 let existence G-servisu se prudce vyvíjely nové technologie. Jaké byly ty zásadní? Je z té doby vůbec ještě něco použivatelné?
Pokrok byl obrovský. Je to spojené s ohromným rozvojem výpočetní techniky nebo mobilních telefonů. Před 25 lety bylo nemyslitelné, že bychom dálkově monitorovali třeba čerpání podzemních vod. Dnes je každý kontrolní vrt osazen dataloggerem, který umožňuje snímat výšku hladiny. Pokud je instalována vodivostní sonda, tak lze na dálku snímat fyzikálně chemické parametry vody. Další ohromnou změnou je matematické modelování. Když jsme začínali, tak nebyl Excel a dělali jsme v Supercalcu. Dnes jsou matematické modely neuvěřitelně sofistikované, i nadále se ohromným tempem rozvíjí. Myslíme, že málokdo si dovolí prognózovat, jaké možnosti přinesou v následujících letech.
Co se týče přímo technologií, tak bych řekl, že největší pokrok zaznamenaly membránové procesy, reverzní osmóza. Jak účinností, tak cenou. Dnes membránové metody umožňují konkurenceschopně vyrábět vodu třeba z vody mořské. Příkladem budiž Izrael. Hodně se diskutuje o možnosti dalšího využívání vyčištěných odpadních vod. Běžné je to právě v Izraeli. U nás se tomu mnozí brání. Jaký je názor vašich techniků a technologů?
Díváme se na tu možnost pozitivně, s nadějí a s přesvědčením, že tento postup má budoucnost a bude nezbytný. Zmínil jsi Izrael, který využívá největší procento recyklovaných vod. Běžně tam je vidět ono známé fialové potrubí, v kterém je rozváděna předčištěná voda, vedle běžného modrého potrubí rozvádějícího pitnou vodu. Domníváme se, že za legislativně daných podmínek bychom recyklaci měli podporovat. Je to klišé, ale opravdu jsme střechou Evropy. Ostatně voda čerpaná z vodních toků, často používaná na výrobu pitné vody, je koneckonců z velké části už vodou jednou i vícekrát použitou…
Etablujete se i v zahraničí?V zahraničí jsme aktivní zejména jako subdodavatelé úpravárenských nebo čistírenských celků. Spolupracujeme s dlouhodobými partnery při výstavbě pivovarů nebo nápojářských linek. Dodávali jsme úpravny vody do různých exotických zemí jako je Sýrie, Etiopie, Rusko, Kambodža, Angola nebo Myanmar. Aktivní jsou v zahraničí také naši geologové, kteří například řešili průzkum pro výstavbu vodní elektrárny v Libérii nebo mapování zdrojů podzemních vod na indonéském ostrově Sumba. Podílíme se také na projektech v rámci rozvojových programů jako například realizace reverzní osmózy na jemenském ostrově Abd Al Kuri nebo výstavba úpravny vod pro město Al Mukalla rovněž v Jemenu. Instalovali a zprovoznili jsme také několik úpraven vody pro naše ambasády v Kábulu, Abuji, Rangúnu, Istanbulu atd.
Spolupracujete i s vysokými školami. Co od té spolupráce očekáváte? Hledáte nové spolupracovníky, nebo je to z důvodu vývoje a výzkumu?
S vysokými školami spolupracujeme, třeba s ČZU nebo VŠCHT. S ČZU spolupracujeme z důvodu jejich poměrně aktivního působení na zahraničních trzích. V rámci jejich projektů jsme dodávali několik úpraven vody do Angoly a Kambodži. Samozřejmě nám spolupráce umožňuje získávat nové kvalitní kolegy. Pracuje u nás řada lidí z VŠCHT, které jsme si vytipovali už jako studenty, když u nás zprvu pracovali na brigádě. Kam se podle Vás bude ubírat vývoj a výzkum? A na co musí reagovat?
Jednak musíme reagovat na směrnice přicházející z Evropské unie, ať už si o nich myslíme cokoliv, a dále musíme reagovat na měnící se podmínky nikoliv počasí, ale podnebí, protože voda bude stále cennější surovinou a do budoucna je třeba počítat s tím, že ať už z důvodů sucha nebo povodní, kdy voda bude přicházet v kumulovaných obdobích, voda bude stále cennější. Jaké máte plány?
Jsme přesvědčeni, že spojení s Ekosystémem je pro nás výhodou, protože to nám umožní být mnohem silnější skupina, která bude schopná být partnerem i pro velké vodárenské, čistírenské nebo stavební společnosti, a participovat na realizaci větších technologických celků pro vodárny, čistírny i průmyslové podniky.
Ing. Václav Stránský
