IV. česko-izraelský vodohospodářský seminář. v Českých Budějovicích.

Autor
Mgr. Ladislav Faigl

Dne 29. srpna 2016 se v Českých Budějovicích u příležitosti 43. ročníku výstavy Země živitelka uskutečnil v pořadí již čtvrtý česko-izraelský vodohospodářský seminář. Seminář připravilo Ministerstvo zemědělství a Velvyslanectví Státu Izrael. S ohledem na aktuální problematiku sucha v České republice byl zaměřen na efektivní závlahové systémy a zkušenosti s využíváním čištěných odpadních vod jako závlahové vody.

Spolupráce českých a izraelských vodohospodářů byla iniciativou Ministerstva zemědělství započata v průběhu návštěvy české vlády v Izraeli v roce 2002. Od té doby se uskutečnily již tři semináře: v Praze (2003), Brně (2006) a Praze a Vodňanech (2014). Kromě těchto seminářů se pravidelně ve dvouletých intervalech pořádají pod vedením Ministerstva zemědělství tzv. mise českých vodohospodářů na světovou vodohospodářskou výstavu a konferenci WATEC v Tel Avivu. V rámci zhruba týdenní cesty účastníci navštíví provozovny a vývojová centra předních izraelských vodohospodářských firem a mají tak možnost vidět reálnou aplikaci izraelských technologií v praxi. Zatím poslední, v pořadí již pátá vodohospodářská mise do Izraele, se uskutečnila v roce 2015. Další bude následovat v roce 2017.
Seminář v Českých Budějovicích slavnostně zahájili náměstek ministra zemědělství pro řízení sekce vodního hospodářství Aleš Kendík, velvyslanec Státu Izrael Gary Koren a ředitel Výstaviště České Budějovice Leoš Kutner. V úvodních zdravicích byla připomenuta aktuálnost zvolených témat a chystané české vydání knihy Let There Be Water (Budiž voda) autora Setha M. Siegela, mapující úspěchy a zkušenosti izraelského vodního hospodářství. Velvyslanec Gary Koren také informoval o možnosti získání studijního stipendia pro české studenty se zájmem o vysokoškolské studium v Izraeli.
Jako první s příspěvkem vystoupil Pavel Punčochář z Ministerstva zemědělství, který hovořil o současném stavu závlah v České republice a podpoře jejich rozvoje. Uvedl, že za posledních zhruba dvacet pět let klesla rozloha zavlažované zemědělské půdy ze 155 tisíc hektarů na 60 tisíc, z čehož je však využíváno pouze 40 až 50 tisíc hektarů. Představil také dotační program Ministerstva zemědělství pro zlepšení a rozvoj závlah, který bude podporovat rozšíření používaných závlah a jejich modernizaci, rekonstrukci zničených systémů, realizaci vodních nádrží k závlahám a výstavbu nových systémů.

vh2016-10_cesko-izraelsky-vodohospodarsky-seminar_02

Obr. 2. Česká vodohospodářská mise v Izraeli. Foto autor (říjen 2015)


Následně svůj příspěvek přednesl Shabtai Cohen z Volcani Center, což je vědecká výzkumná instituce izraelského Ministerstva zemědělství. Hovořil o přesném a chytrém managementu závlahových systémů, využívajícím informace o aktuální vláze rostlin a půdy z nejrůznějších senzorů. Na úvod připomněl značnou rozmanitost Izraele z hlediska klimatických podmínek. V zemi převažuje výpar nad úhrnem srážek a závlahy se tak staly nutností (v Izraeli je zavlažováno 200 tisíc hektarů půdy, což představuje zhruba 40 % zemědělské půdy, přičemž více než polovina těchto ploch je pod kapkovou závlahou). Před nepříznivým klimatem, ale rovněž před škůdci, chrání zemědělci část polí různými typy fólií či plachet, jejichž použitím zároveň dochází ke snižování spotřeby vody pro závlahy. Budoucnost zavlažování podle něj patří online monitoringu rostlin a půdy, jehož výsledky, spolu s informacemi o lokálních meteorologických podmínkách, vyhodnotí kontrolní algoritmus, který zemědělcům umožní závlahový systém automaticky či manuálně přesně nastavit a ovládat přes mobilní telefon či tablet.
O rozsahu kapkových závlah v ČR poté hovořil Luděk Cimpa ze společnosti Agrofim, která v ČR zastupuje izraelskou firmu Netafim. Ta je nejen hlavním výrobcem kapkových závlahových systémů v Izraeli, ale patří zároveň ke světové špičce vývoje a zavádění této technologie. Na úvod přiblížil historii kapkových závlah v ČR a následně prezentoval rozsah jejich zavedení. I když přesné statistiky o využívaném typu závlah neexistují, uvedl velmi zajímavé údaje (odborným odhadem). Kapkové závlahy se aktuálně nejvíce využívají v sadech (4 200–4 900 ha), při pěstování chmele (1 200–1 500 ha) a ve vinicích (900–1 100 ha). Zelenina a jahody představují plochu 800–1 000 ha a brambory zatím pouze 100–200 ha. V květinářství a skleníkovém pěstování se nehovoří o rozloze, ale o počtu tzv. kapkovacích míst, kterých je aktuálně 2–2,5 milionu.
Ve svém druhém příspěvku se poté Shabtai Cohen věnoval velmi aktuálnímu tématu – používání čištěných odpadních vod (tzv. „water reuse“) k zavlažování. Tato problematika je momentálně intenzivně podporována a řešena v Evropské unii. O dosavadním vývoji zjistíte více zde. Izrael patří ke světovým lídrům ve využívání čištěných odpadních vod. Vodní zdroje jsou totiž v Izraeli velmi vzácné a je jich nedostatek. V roce 2010 činila roční spotřeba vody 2 030 milionů m3, avšak sladkovodní zdroje pokryly pouze 1 170 milionů m3. Tento rozdíl je v Izraeli dorovnáván jednak zmíněným využíváním čištěných odpadních vod a jednak odsolováním (k roku 2014 zajišťovaly odsolovací stanice 595 milionů m3 vody). Ze všech odpadních vod Izrael opětovně využije zhruba 90 %, tedy asi 475 milionů m3 (pro srovnání nejvíce se mu blíží Španělsko se 17 % a Austrálie s 10 %). Z toho 75 % se využije právě v zemědělství a zbytek se zužitkuje v průmyslu. Podíl čištěných odpadních vod na celkové spotřebě vody v zemědělství rok od roku roste, neboť zemědělci jsou k tomu motivováni. Cena vyčištěné odpadní vody je třetinová ve srovnání s pitnou vodou (0,34 dolarů/m3 oproti 1 dolaru/m3). Navíc, pokud se rozhodnou přejít z pitné vody na čištěnou odpadní vodu, pak 20 % celkové roční spotřeby získají zdarma. Kromě toho na vybudování závlahového systému na čištěnou odpadní vodu dostanou 60% dotaci.

vh2016-10_cesko-izraelsky-vodohospodarsky-seminar_03

Obr. 3. Ukázka využití kapkových závlah při pěstování zeleniny. Zdroj – prezentace L. Cimpy, České Budějovice, 2016

vh2016-10_cesko-izraelsky-vodohospodarsky-seminar_04

Obr. 4. Množství odebrané, vyčištěné a znovupoužité vody v Izraeli v letech 1963 až 2012. Zdroj: prezentace S. Cohena, České Budějovice, 2016


Používání čištěných odpadních vod však s sebou nenese pouze pozitiva. Také proto nesl příspěvek název Zavlažování čištěnou odpadní vodou ve Svaté zemi: požehnání a prokletí. Zmíněnými „požehnáními“ podle přednášejícího jsou: velký zdroj vody, možnost využívat živiny z vyčištěné odpadní vody (ze sekundárního čištění) rostlinami, a tím snižovat množství běžně používaných hnojiv a v důsledku poklesu jejich výroby přispívat k omezení emisí skleníkových plynů. Naopak mezi „prokletí“ zařadil finanční náročnost, osmotický stres a iontovou toxicitu pro rostliny – způsobenou zejména chlorem, sodíkem a borem, poškození struktury půdy (snížení její infiltrace a provzdušnění) a znečištění podzemních vod. Zásadní je proto správná aplikace na vhodném druhu půd. Zatímco na písčitých půdách nezaznamenali v Izraeli žádné komplikace plynoucí ze zavlažování čištěnou odpadní vodou, jiná situace nastala na jílovitých půdách. Její dlouhodobé používání vedlo v řadě případů ke změně struktury a chemických vlastností půdy, a to k jejímu zasolování, sodifikaci a hromadění organické hmoty v kořenové zóně. To v důsledku způsobilo mimo jiné zhoršení infiltrace a růstu výparu. Vlastním projevem pak byl v případě avokádových, citrusových a hrušňových sadů pokles výnosu a v některých případech dokonce úhyn stromů. Izraelští vědci se proto intenzivně věnují tomu, jak problém plynoucí z aplikace tohoto typu závlah na jílovitých půdách vyřešit. Samostatným tématem při používání čištěných odpadních vod je vliv mikropolutantů (například farmak) na rostliny a jejich plody.
Na závěr vystoupil Zbyněk Kulhavý z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy, jehož prezentace byla zaměřena na historii odvodňování zemědělských pozemků v podmínkách ČR a možnosti rekonstrukce těchto staveb s cílem zmírňování dopadů sucha. Připomněl, že v ČR je odvodněno zhruba 1,1 milionu hektarů, tj. 25,3 % zemědělských ploch. Meliorační systémy však lze mimo odvodnění pozemků použít i k retenci vody v krajině a zavlažování, jde o tzv. závlahu podmokem. To je podpořeno i úkolem E/6 z materiálu Příprava realizace opatření pro zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody, schváleného usnesením vlády č. 620 z 29. července 2015, podle něhož se má pokračovat v realizaci projektů umožňujících rekonstrukci/optimalizaci funkce vybraných závlahových a odvodňovacích systémů (např. pomocí úpravy drenážních systémů na systémy s regulovaným odtokem, náhrada sporadickou drenáží) ve vazbě na produkci, případně zrušení nevhodně navržených odvodňovacích systémů.

vh2016-10_cesko-izraelsky-vodohospodarsky-seminar_05

Obr. 5. Český a izraelský přednášející s hlavními organizátory semináře (zleva: Ladislav Faigl, Shabtai Cohen, Petra Křivová, Pavel Punčochář). Foto Zuzana Kielarová
Všechny prezentace ze semináře, včetně programu a fotografií, jsou dostupné na internetových stránkách Ministerstva zemědělství, a to na této adrese.

Závěrem bych rád poděkoval všem přednášejícím a účastníkům semináře. Dlouhodobě se ukazuje, že o sdílení zkušeností a poznatků je na české a izraelské straně velký zájem, a to nejen z důvodu nadstandardních bilaterálních vztahů. Zatím poslední ročník česko-izraelského vodohospodářského semináře přilákal více než 65 hostů, jak z odborné tak laické veřejnosti.
Příští významnou česko-izraelskou vodohospodářskou událostí bude již šestý ročník české vodohospodářské mise na světovou výstavu a konferenci WATEC v Tel Avivu, která se uskuteční na podzim 2017. Pokud máte zájem o účast, máte námět na zajímavou lokalitu či firmu, kterou by bylo vhodné navštívit, či chcete získat více informací, obraťte se mailem, písemně nebo telefonicky na autora článku.

Mgr. Ladislav Faigl
Ministerstvo zemědělství
Oddělení vodohospodářské politiky
Těšnov 17, 110 00 Praha 1
ladislav.faigl()mze.cz
+420 221 812 831

Admin
Ing. Jiří Vítek (*1956)Diskusí ubírati se ku pravdě