Koncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky na období 2023–2027

Následující článek přináší informace o vzniku, přípravě a obsahu Koncepce ochrany před následky sucha pro území ČR a o její současné podobě na léta 2023–2027, jejíž úprava vznikla po vyhodnocení prvního pětiletého období 2017-2022.

Úvod

Východiskem pro přípravu „Koncepce ochrany před následky sucha pro území ČR (dále Koncepce) bylo období výskytu sucha a nedostatku vody v letech 2014 a 2015. Dohodou ministra zemědělství a ministra životního prostředí byla založena Meziresortní komise VODA–SUCHO (2014). Prvním výstupem práce Komise byl materiál „Příprava opatření pro zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody“, který vláda schválila usnesením č. 620 ze dne 29. července 2015. V usnesení bylo uloženo ministrovi zemědělství a ministrovi životního prostředí předložit vládě informaci o plnění 50 úkolů obsažených ve schváleném materiálu (do konce r. 2016) a „zpracovat a předložit vládě do 30. června 2017 návrh koncepce ochrany před následky sucha pro území ČR s využitím realizovaných opatření“.

Hlavními zpracovateli Koncepce byli pracovníci ministerstva zemědělství a ministerstva životního prostředí za účasti pracovníků Výzkumného ústavu vodohospodářského TGM v. v. i., Českého hydrometeorologického ústavu a s využitím výsledků dalších výzkumných institucí, zejména CzechGlobe v. v. i., a Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy v. v. i.). Koordinaci s dalšími resorty (ministerstvem průmyslu a obchodu, ministerstvem pro místní rozvoj, ministerstvem vnitra – Generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru) zabezpečoval „Výkonný výbor“ zmíněné Komise.

Koncepce byla formulována v souladu se Strategickým rámcem Česká republika 2030, zejména v tématu odolných ekosystémů. Opatření navržená v Koncepci přispívají k naplnění cílů Strategického rámce Česká republika 2030 v oblasti zpomalování odtoku vody z krajiny, udržení biologické rozmanitosti, zlepšování stavu půd, zvyšování spolehlivosti vodohospodářské infrastruktury v měnících se podmínkách, ochrany vodních zdrojů před kontaminací, zvyšování úrovně čištění odpadních vod a podpory produkce potravin. Koncepce doplňuje a rozvádí opatření navržená v Národním akčním plánu adaptace na změnu klimatu (dále NAP AZK) schváleném usnesením vlády ČR č. 34 ze dne 16. ledna 2017 v oblasti zvládání rizika dlouhodobého sucha.

Koncepce byla schválena usnesením vlády č. 528 ze dne 24. července 2017, které uložilo zajistit finanční prostředky k naplňování cílů Koncepce a předložit informaci o jejím naplňování do 31. prosince 2022. Jde o věcně politický dokument, který ukládá prakticky všem ministrům uplatňovat navrhovaná opatření a uskutečňovat je v praxi k omezení hrozby nedostatku vody v ČR.

Meziresortní komise na konci každého roku zpracovala tzv. „Poziční zprávy“, které obsahovaly stručnou charakteristiku hydrologických a klimatických podmínek v daném roce a přehled činností, které probíhaly pro naplňování 41 opatření k omezení dopadů sucha, včetně vynaložených finančních prostředků. Jejich zaměření a konkrétní podobu obsahuje další část tohoto sdělení.

V roce 2022 byla zpracována a vládě předložena shrnující informace [2] o naplňování Koncepce v pětiletém období 2017–2022 v souladu s citovaným usnesením vlády z r. 2017. Kromě vyhodnocení jednotlivých opatření a využitých finančních zdrojů bylo navrženo pokračovat v dalších letech s realizací Koncepce, neboť většina opatření je dlouhodobých, a jen několik (zejména legislativních aktivit) bylo splněno. Některá opatření bude třeba upravit na základě získaných zkušeností. V hodnocení byly obsaženy také údaje o nedostatečně naplněných opatřeních a potřeba lépe nastavit kritéria a indikátory plnění Koncepce.

„Zprávu o plnění koncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky za období 2017–2022“ vláda projednala a přijala 11. ledna 2023 usnesením č. 27, kde uložila zpracovat úpravu Koncepce a předložit ji ke schválení do konce dubna 2023. Pokračování Koncepce s úpravami, které vyplynuly z usnesení vlády, bylo v uvedeném termínu zpracováno a vláda „Koncepci ochrany před následky sucha na období 2023–2027“ schválila dne 17. května 2023 usnesením č. 354.

Obsah, uspořádání a hlavní cíle Koncepce

V úvodní části, která vymezuje cíle a poslání Koncepce, je zdůrazněna zranitelnost území ČR a jejích vodních zdrojů suchem, neboť veškerá nezachycená srážková voda odtéká do sousedních států. Původní text v r. 2017 vycházel z tehdejší úrovně poznání scénářů vývoje klimatu. Upravená Koncepce z r. 2023 již obsahuje charakteristiky z celého málo vodného období v letech 2014–2020 doplněné stručnými údaji o stavu vodních zdrojů. Pozornost je zaměřena zejména na důsledky zrychlení růstu průměrných teplot vzduchu vedoucí ke zvýšení evapotranspirace s nepříznivými důsledky pro vodní poměry na našem území.

Základní schéma s vymezením typů/druhů sucha je zachováno (obr. 1)

Obr. 1. Propagace sucha do jednotlivých částí hydrologického cyklu; zdroj: VÚV, ČZÚ

Z výsledků porovnání celkového ročního odtoku mezi obdobími 1961–1985 a 1986–2010 vyplývá, že došlo spíše ke stagnaci či mírnému růstu celkového ročního odtoku. Změny zpravidla nejsou statisticky významné, až na oblast jižních Čech v zimním období, kde dochází ke statisticky významnému růstu odtoku. Z hlediska zranitelnosti vůči hydrologickému suchu je však rozhodující pozorovaný trend poklesu odtoku v letním období, který je v ročním průměru kompenzován zvýšenými odtoky v zimním období. V období 1851–2020 nebyl zaznamenán trend v intenzitě hydrologického sucha v profilu Labe v Děčíně. Vyhodnocení za období tzv. vodohospodářského roku (začínající 1. dubna a končící 31. března následujícího roku) ukazují dvě nejsušší víceletá období v šedesátých a sedmdesátých letech 19. století a poté v období po roce 2014 (obr. 2). Současně při vyhodnocení denních průtokových dat (od roku 1888) je zřejmý významný pozitivní vliv nádrží Vltavské kaskády na režim minimálních průtoků po roce 1966.

Obr. 2. Režim výskytu sucha na Labi v Děčíně: průměrné roční průtoky za vodohospodářské roky (Qr) včetně pětiletého klouzavého průmětu (Qr_5let) za období 1851–2020; roční nejnižší třicetidenní minimální průtoky (Qmin30d) včetně pětiletého (Qmin30d_5let) klouzavého průměru za období 1888–2020; zdroj: ČHMÚ

Koncepce z r. 2023 je samozřejmě v souladu se „Strategií přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR“ (dále také Adaptační strategie), jejíž aktualizace byla schválena usnesením vlády ČR č. 785 ze dne 13. října 2021. Koncepce také doplňuje a rozvádí opatření navržená v Národním akčním plánu adaptace na změnu klimatu (dále NAP AZK) schváleném současně s Adaptační strategií v roce 2021, a to v oblasti projevů dlouhodobého sucha. Je rovněž v souladu s cíli Strategie resortu ministerstva zemědělství České republiky s výhledem do r. 2030 a naplňuje i Státní politiku životního prostředí České republiky 2030 s výhledem do 2050.

V Koncepci jsou trvale v platnosti tři základní cíle vytyčené již v r. 2017:

1. Zvýšit informovanost o riziku sucha prostřednictvím monitoringu a predikce výskytu sucha, zajistit připravenost na události sucha pomocí plánů pro zvládání sucha a všeobecné osvěty;
2. Zabezpečit udržení rovnováhy mezi dostupnými vodními zdroji a potřebou vody napříč sektory i v měnících se klimatických a socioekonomických podmínkách;
3. Zmírňovat dopady sucha na vodní a suchozemské ekosystémy prostřednictvím obnovy přirozeného vodního režimu krajiny.

Stejně tak rozhodující částí Koncepce je kapitola s návrhy opatření pro naplnění strategických cílů Koncepce. Je rozčleněna do pěti pilířů, které pokrývají klíčová témata ochrany před následky sucha a nedostatku vody, a které jsou rovnocenné, neboť je třeba souběžná realizace, aby efektivně vedly ke snížení následků sucha a nedostatku vody.

Návrhy opatření na ochranu před následky sucha a nedostatkem vody

Opatření přijímaná s cílem zvýšit ochranu před následky sucha se v některých ohledech mohou vzájemně podporovat a v některých ohledech mohou působit i proti sobě. Při řešení problémů souvisejících se suchem a nedostatkem vody je třeba vždy uvážit, jaký aspekt je pro řešení problému rozhodující (např. jakost vody, vliv na biodiverzitu, zabezpečenost dodávky vody, možnosti distribuce atd.) a posuzovat potenciální efekty přijímaných opatření na sledovaný aspekt. Proces rozhodování o přijetí konkrétních opatření vyžaduje vyhodnocení potenciálních přínosů a nákladů jednotlivých variant, kdy do úvahy je třeba vzít jak hledisko ekonomické, tak hledisko dopadů na životní prostředí.

Opatření na ochranu před následky sucha lze rozdělit z hlediska časové působnosti a podle jejich účelu:

• operativní, která budou přijímána až v souvislosti s probíhajícím suchem;
• preventivní a strategická, která je třeba přijmout a naplnit v dohledné době, neboť působí neustále a odvracejí vznik nepříznivých následků sucha a nedostatku vody.

Příprava těchto opatření je často časově i finančně náročná a zahrnuje složitý konzultační proces.

Zaměření „pilířů Koncepce“ je následující:

1) Vytvoření informační platformy o suchu a nedostatku vody

Prvním krokem při zvládání rizika sucha a nedostatku vody je vytvoření informační platformy pro monitoring sucha a stavu vodních zdrojů. Aktivity navržené v rámci tematického pilíře směřují k naplnění strategického cíle 1, tedy zajišťují srozumitelné informace o aktuálním stavu sucha a vodních zdrojů včetně očekávaného vývoje, aby bylo možné včas zahájit přijímání potřebných operativních opatření v souvislosti s probíhající nepříznivou hydrologickou situací.

    Obsažená opatření:

    Revize a doplnění stávající monitorovací sítě s ohledem na sledování sucha;

    Rozvoj a propojení monitoringů sucha, vznik varovného systému na sucho;

    Program hospodaření s omezenými vodními zdroji;

    Předpověď vývoje stavu vodních zdrojů.

2) Posilování odolnosti a rozvoj vodních zdrojů

Druhý tematický pilíř směřuje k naplnění strategického cíle 2 a je zaměřen na posilování odolnosti a rozvoj vodních zdrojů. Představuje reakci na pozorované nepříznivé trendy v množství a jakosti dostupných vodních zdrojů a rovněž na nepříznivé dopady změny klimatu. Do této skupiny opatření primárně spadají opatření na stávající vodárenské infrastruktuře, opatření na ochranu množství a jakosti dostupných vodních zdrojů a strategické aktivity zaměřené na přípravu a realizaci nových vodních zdrojů. Do tohoto pilíře byla zařazena rovněž opatření na rozvoj zemědělské závlahy a opatření na zvýšení požární ochrany.

    Obsažená opatření:

    Podpora rozvoje vodárenské infrastruktury a podpora využívání moderních technologií ve vodárenství;

    Ochranná pásma zdrojů povrchových a podzemních vod pro hromadné zásobování obyvatelstva pitnou vodou;

    Propojování a rozšiřování vodárenských soustav a jejich zdrojové posilování;

    Uplatnění technologií umělé infiltrace a břehové infiltrace pro zvýšení zdrojů podzemní vody;

    Nové víceúčelové přehradní nádrže;

    Převody vody mezi povodími a zvýšení integrace vodohospodářských soustav;

    Podpora modernizace a rozvoje zemědělských závlah včetně závlahových nádrží;

    Podpora obnovy a výstavba nových zdrojů požární vody v lesních ekosystémech.

3) Zemědělství jako nástroj ochrany množství a jakosti vody a ochrany půdy

Třetí tematický pilíř směřuje k naplnění strategického cíle 2 v zemědělství a lesnictví. Opatření navržená v rámci tohoto pilíře představují reakci na zhoršující se vláhovou bilanci, klesající retenční a infiltrační schopnosti zemědělské půdy, nepříznivé dopady vodní eroze a znečištění vody látkami na výživu a ochranu rostlin. Cílem opatření navržených v rámci tohoto tematického pilíře je snížení následků sucha v zemědělství, zlepšení fyzikálních vlastností půd, zpomalení odtoku vody z krajiny a ochrana jakosti vody.

Obsažená opatření:

    Optimalizace monitoringu stavu zemědělské půdy a aktualizace bonitace půd za účelem zlepšení ochrany půdy;

    Zvýšení ochrany půdy před účinky eroze;

    Organická hmota v půdě a opatření na její zachování a zvýšení;

    Sledování kvality podzemních a povrchových vod v souvislosti s používáním hnojiv a pesticidů;

    Podpora rozvoje ekologického zemědělství;

    Podpora principů precizního zemědělství;

    Podpora provádění komplexních pozemkových úprav.

4) Zvýšení retenční a akumulační schopnosti krajiny

Čtvrtý tematický pilíř vede k naplnění strategického cíle 3 a zahrnuje veškeré aktivity k nápravě nepříznivých důsledků systematického odvodnění krajiny a zásahů člověka do sítě vodních toků. Cílem opatření přijatých v souladu s touto prioritou je zvýšení retence vody v krajině a zvyšování odolnosti vodních ekosystémů vůči hydrologickým extrémům.

Obsažená opatření:

    Obnova přirozených funkcí vodních toků a niv;

    Regulace odtoku z melioračních odvodňovacích zařízení a zajištění podkladů pro uplatnění v praxi;

    Obnova přirozených vodních prvků v krajině;

    Opatření na lesní půdě

5) Podpora principů zodpovědného hospodaření s vodou napříč sektory

Pátý tematický pilíř vede k naplnění strategického cíle 2 a 3 a je zaměřen na snižování poptávky po vodě, její opětovné využívání a snižování míry znečištění vody, která se navrací do přirozeného prostředí. V této oblasti je k dispozici řada nových technologií, které zatím nejsou v praxi významně uplatňovány a mohou výrazně přispět ke snižování následků sucha a nedostatku vody na společnost, hospodářství a na životní prostředí.

Obsažená opatření:

    Opatření na snižování spotřeby vody v energetice a v průmyslu;

    Podpora hospodaření se srážkovými vodami;

    Podpora opětovného využívání vyčištěných odpadních vod;

    Podpora moderních technologií čištění odpadních vod;

    Územní plánování.

Co se již podařilo nebo se řeší?

Legislativní opatření

Návrh nové hlavy zákona o vodách zaměřené na zvládání sucha (Opatření bylo splněno – viz Zpráva o plnění „Koncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky za období 2017–2022“ (www.eAgri.cz, www.suchovkrajine.cz).

Úprava organizace státní správy v souvislosti se zvládáním sucha (Opatření bylo splněno – viz Zpráva o plnění „Koncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky za období 2017–2022“ (www.eAgri.cz, www.suchovkrajine.cz).

Přenastavení postupů pro stanovení minimálních zůstatkových průtoků (Je třeba dokončit přípravu a zajistit schválení nového prováděcího předpisu, nařízení vlády o způsobu a kritériích stanovení minimálního zůstatkového průtoku ve vodních tocích (dále Nařízení vlády)

Příprava tzv. protierozní vyhlášky (V roce 2021 dokončilo ministerstvo životního prostředí přípravu vyhlášky č. 240/2021 Sb. o ochraně zemědělské půdy před erozí, která nabyla účinnosti dne 1. července 2021. Nástroje na přímé řešení problému větrné eroze budou do vyhlášky implementovány v rámci plánované novelizace prováděcího právního předpisu).

Legislativní úprava pro zlepšení možnosti využití státních hmotných rezerv pro řešení následků sucha mimo krizové stavy (Opatření bylo splněno – viz Zpráva o plnění „Koncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky za období 2017–2022“ (www.eAgri.cz, www.suchovkrajine.cz).

Ekonomická opatření

Financování vodního hospodářství (Zavedení změny systému financování vodního hospodářství by umožnilo udržitelný systém financování potřebných služeb a opatření (např. v rámci s. p. Povodí). Vzhledem k tomu, že se jedná o náročnou změnu závislou na politické shodě, zatím se tuto změnu nepodařilo projednat a vyřešit).

Financování opatření navržených Koncepcí (Hlavním finančním zdrojem budou prostředky státního rozpočtu a fondů EU za spolufinancování z některých dalších, zejména veřejných, finančních zdrojů. Primárně by měly být čerpány evropské fondy. Pro opatření, která není možné financovat z evropských fondů, by měly vzniknout doplňkové národní programy).

MZe připravilo již v roce 2016 soubor 12 národních dotačních programů k realizaci technických efektivních opatření na ochranu před suchem a nedostatkem vody. Tyto dotační programy byly postupně zahajovány a výsledky dosažené za prvních 5 let plnění Koncepce jsou dokumentovány ve „Zprávě o plnění Koncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky za období 2017–2022“. Celý soubor programů je dlouhodobý, jsou připraveny ve třech šestiletých etapách do r. 2033. Jedná se zejména o dva podpůrné dotační programy MZe 129 280 „Podpora retence vody v krajině – rybníky a vodní nádrže“ (2016–2023) a 129 380 „Podpora retence vody v krajině – rybníky a vodní nádrže – II. etapa“ (2023–2028), které jsou zaměřeny na podporu obnovy, rekonstrukce, odbahnění a výstavby rybníků. Žadateli jsou rybářsky hospodařící subjekty. Trvalým programem je podpora rozvoje, obnovy a modernizace závlahových soustav, jejichž význam v budoucnosti trvale poroste. Pro zajištění dostupných a udržitelných vodních zdrojů pro hospodářské využití probíhají podpory na přípravu výstavby několika nových přehradních nádržích v regionech s napjatou vodohospodářskou bilancí.

Dále byl založen a stále probíhá dotační program MZe 129 390 „Podpora opatření na drobných vodních tocích a malých vodních nádržích – 2. etapa“ (2020–2024). Žadateli jsou správci vodních toků, obce a svazky obcí.

Na úrovni evropských dotačních programů přispívají k plnění cílů této Koncepce opatření obsažená v Programu rozvoje venkova (PRV). Od roku 2023 je poskytování zemědělských dotací plně nebo částečně financovaných z fondů EU realizováno prostřednictvím Strategického plánu Společné zemědělské politiky (SZP), který nově zahrnuje jak rozvoj venkova, tak přímé platby a podmíněnost poskytování dotací. Strategický plán v souladu s nově definovanou SZP však přinesl změny v oblasti prioritizace, a tedy příspěvků opatření k jednotlivým složkám životního prostředí, což se odráží ve výši financování pro plnění cílů Koncepce.

MŽP dlouhodobě podporuje realizaci opatření, která pomáhají zmírňovat negativní dopady sucha a nedostatku vody, a to jak z národních (především Národní program Životní prostředí, Podpora obnovy přirozených funkcí krajiny a Program péče o krajinu, Operační program Spravedlivá transformace a Program na podporu NNO), tak evropských finančních prostředků (Operační program Životní prostředí, Národní plán obnovy).

Podporováno je především hospodaření s dešťovou vodou, a to jak na úrovni obcí, tak v rodinných a bytových domech (program Nová zelená úsporám – podoblast Dešťovka), výstavby a dostavby vodovodů a kanalizací, výstavby/dostavby/intenzifikace čistíren odpadních vod a úpraven pitné vody. Tam, kde není možné napojení na kanalizaci zakončenou ČOV, je podporováno zavedení obecních systémů domovních čistíren odpadních vod. Dotace je poskytována také na obnovu zeleně a výsadbu stromů.

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) úpravami stavebního zákona směřuje k podpoře zachycení, akumulacím a retardacím srážkových vod ze staveb a zpevněných pozemků.

K financování opatření na omezení následků sucha a nedostatku vody a k zajištění vody na našem území se využívají následující finanční zdroje:

• Státní rozpočet (dotace poskytované z rozpočtů jednotlivých kapitol).
• Evropské fondy (v rámci Programu rozvoje venkova, Operačního programu Životní prostředí, programu Státního zemědělského intervenčního fondu a Operačního programu Spravedlivá transformace).
• Státní fond životního prostředí ČR (Národní program Životní prostředí, půjčky z prostředků SFŽP aj.).

Národní plán obnovy (NPO), prostřednictvím kterého získává ČR finanční příspěvek z evropského Nástroje pro oživení a odolnost na realizaci opatření a reforem, které mají za cíl pomoci zotavit se z následků pandemie covid-19 a podpořit investice do ekologické a digitální transformace české ekonomiky. Využíván je pro opatření na drobných vodních tocích a malých vodních nádržích, na opatření týkající se prevence před povodněmi, na podporu obnovy přirozených funkcí krajiny a na podporu hospodaření se srážkovými vodami.

Vlastní prostředky investorů (v přehledech poskytnutých dotací, které jsou součástí Koncepce a Zpráv o jejím plnění nejsou uváděny), které se pro různé typy opatření pohybují v rozmezí 20–50 % úrovně nákladů.

Osvěta a vzdělávání veřejnosti k zodpovědnému hospodaření s vodou

K naplňování cílů ochrany před následky sucha a nedostatku vody na území ČR a k podpoře realizace potřebných opatření je nezbytné, aby veřejnosti byly poskytovány dostatečné a relevantní informace o dopadech sucha, očekávaném nedostatku vody v důsledku změny klimatu a nezbytnosti zahájit včasné kroky k omezení následků těchto situací v rámci předběžné opatrnosti ve veřejném zájmu. Tato osvěta by měla sestávat jak z úzce cílených kampaní např. pomocí sociálních sítí, seminářů, tištěných materiálů gesčně odpovědných ministerstev a institucí, tak pomocí kampaní celoplošných (mediálních) v kombinaci se soustředěním informací k suchu na uživatelsky dostupném místě (specializované webové portály).

Klimatické vzdělávání je mezioborové a využívá přístupy aktivního učení. Zahrnuje poznatky nejenom přírodních věd, ale také z oblastí pedagogiky, psychologie, ekonomiky, politiky, etiky a podobně. Uplatňuje aktivní formy a metody učení podporující kritické myšlení, informační a mediální gramotnost, demokratické hodnoty, občanskou angažovanost, naději, orientaci na řešení a budoucnost.

Plnění je průběžné a velmi žádoucí pro šíření informací a osvěty obyvatelstvu. Proto je potřeba průběžně pokračovat v započatých opatřeních a ve spolupráci se SOVAK a se správci povodí (s. p. Povodí) pořádat společné akce a sdílet informace na webových stránkách.

Průřezová opatření:

• V rámci úprav Rámcového vzdělávacího programu zohlednit téma klimatické změny a souvisejících projevů jako důležité součásti výuky na školách;
• Motivovat školy k začleňování tématu, popularizovat vzorové příklady implementace tématu;
• Podporovat tvorbu metodických materiálů a programů zaměřených na klimatické vzdělávání včetně programů neformálního vzdělávání;
• Podporovat dekarbonizační opatření v rámci objektů škol a dále zázemí škol ve smyslu klimatických zahrad;
• Podporovat osvětu veřejnosti v souvislostech změny klimatu.

Evropská komise cca od roku 2020 vyvíjí zesílenou aktivitu v této oblasti. V terminologii Evropské komise mluvíme spíše o vzdělávání pro zelenou transformaci (Learning for a Green Transition) nebo vzdělávání pro udržitelnost (Learning for sustainability). Často se spojuje i s digitální tranzicí.

K nejdůležitějším dokumentům a aktivitám na evropské úrovni patří následující:

• Council Recommendation on learning for environmental sustainability;
• Council Recommendation on learning on Green Transition and Sustainable Development;
• GreenComp – The European sustainability competence Framework.

Implementační dokumenty a nástroje

Opatření navržená v Koncepci budou implementována do praxe pomocí několika připravovaných nebo již existujících implementačních dokumentů a nástrojů.

Plány pro zvládání sucha a nedostatku vody

Jedná se o dokumenty pořizované pro území ČR a území jednotlivých krajů, které slouží zejména k podpoře operativního řízení během suché epizody. Hlavním cílem plánu pro sucho je návrh vhodných a potřebných opatření k zajištění dostatku vody k pokrytí základních společenských potřeb, minimalizaci negativních dopadů nakládání s vodami během sucha na životní prostředí a minimalizaci dopadů sucha a nedostatku vody na hospodářskou činnost. Povinnost jeho zpracování vychází z novely zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů (zákona č. 544/2020 Sb.). Krajské plány jsou již k dispozici na webových stránkách jednotlivých krajských úřadů a plán pro území ČR bude v souladu s vodním zákonem zveřejněn počátkem roku 2024.

Plány povodí

Plány povodí jsou koncepční dokumenty analyzující stav povrchových a podzemních vod a navrhující opatření ke zlepšení stavu vod. Pořizují se v rámci procesu plánování v oblasti vod, což je soustavná koncepční činnost, kterou podle vodního zákona zajišťuje stát, a jež implementuje požadavky Rámcové směrnice o vodách. Plány povodí jsou zpracovávány ve třech úrovních podrobnosti – pro mezinárodní oblasti povodí (mezinárodní plány oblastí povodí), části mezinárodních oblastí povodí na území ČR (národní plány povodí) a dílčí povodí (plány dílčích povodí). Každá úroveň plánů povodí přitom řeší úkoly sobě relevantní. Nyní jsou dostupné na příslušných webových stránkách schválené plány pro období 2021–2027.

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací území České republiky a plány rozvoje vodovodů a kanalizací území krajů

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací území ČR (PRVKÚ ČR) a Plán rozvoje vodovodů a kanalizací území krajů (PRVKÚK) představují dlouhodobou koncepci oboru vodovodu a kanalizací. PRVKÚ ČR v obecné části vymezuje rámcové cíle, hlavní principy a zásady státní politiky pro zajištění dlouhodobého veřejného zájmu v oboru vodovodů a kanalizací pro území ČR, tj. trvale udržitelné užívání vodních zdrojů a hospodaření s vodami při zajištění požadavků na vodohospodářskou službu – zásobování pitnou vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod. Tyto Plány byly přijaty jako zásadní dokumenty pro rozvoj v oblasti VaK pro další období pro posuzování alokace dotačních prostředků na rozvoj vodohospodářské infrastruktury vodovodů, kanalizací, čistíren odpadních vod a vodárenských úpraven. Dále zabezpečují systémové provázání stávajících vodárenských systémů a rovněž zajištění dostatečně kapacitních vodních zdrojů.

Národní akční plán adaptace na změnu klimatu

Významným implementačním dokumentem Koncepce je Národní akční plán adaptace na změnu klimatu z r. 2017 (aktualizován v r. 2021). Tento dokument obsahuje úkoly směřující k implementaci prakticky všech opatření obsažených v Koncepci, je dostupný na stránkách MŽP spolu s dalším dokumentem s názvem „Hodnocení zranitelnosti České republiky ve vztahu ke změně klimatu k roku 2017“.

Oblastní plány rozvoje lesů

Stěžejním normativním dokumentem, který dbá na zachování lesů a stanovuje příslušné způsoby hospodaření v lesích, je zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů. V lesním zákoně jsou mj. zakotveny podpory zaměřené na úhradu nákladů na výsadbu melioračních a zpevňujících dřevin, podpory na ekologické a k přírodě šetrné technologie při hospodaření v lesích a na služby vlastníkům lesů.

Komplexní pozemkové úpravy

Smyslem komplexních pozemkových úprav je integrovat zemědělskou půdu tak, aby obhospodařování bylo racionální, a vytvářet podmínky pro omezení eroze, zpomalení povrchového odtoku a posílení přírodě blízkých protipovodňových opatření pomocí tzv. společných zařízení.

Akční plán ekologického zemědělství

Akční plán ekologického zemědělství na roky 2021–2027 navazuje na vyhodnocené předchozí dva plány s využitím podpor ze státního rozpočtu a PRV umožňuje další využívání principů ekologického zemědělství nejen na hospodaření na zemědělské půdě, ale také na uplatnění biopotravin na trhu.

Národní akční plán ke snížení používání pesticidů v České republice

Problematika kontaminace vod pesticidy a zavádění příslušných opatření dosud není v ČR uspokojivě řešena. Prvním krokem k nápravě stavu bylo usnesení vlády ČR č. 660 z 12. 9. 2012, kterým vláda schválila Národní akční plán ke snížení používání pesticidů v ČR. Návrhy vlastních opatření formou regulace aplikace přípravků v ohrožených oblastech nebyly dosud zpracovány. Národní akční plán byl aktualizován na období 2018–2022 a byl provizorně prodloužen na období 2023–2024 z důvodu nahrazení evropské směrnice nařízením o udržitelném používání přípravků na ochranu rostlin. Nařízení je součástí balíčku zero pollution package. Nařízení je stěžejním bodem udržitelné zemědělské produkce v oblasti pesticidů.

Zaměření výzkumu a vědy na problematiku sucha a nedostatku vody

Souběžně s průběžným financováním realizace opatření pro předcházení a zmírňování dopadů sucha v rámci státní podpory (využíváním dotačních titulů příslušných resortů) a dotačních programů EU je pro další rozvoj poznání a zvyšování efektivity navrhovaných opatření rovněž žádoucí zabezpečit dlouhodobou podporu výzkumu v oblasti klimatické změny, sucha a navrhování adaptačních opatření. Právě dosavadní poznatky výzkumu stály také za vznikem Koncepce a přispívají k zavádění navrhovaných potřebných opatření do praxe.

Návrh sady nových indikátorů pro sledování naplnění strategických cílů koncepce a jednotlivých opatření

Vyhodnocení naplňování koncepce je nezbytným nástrojem pro efektivní dosažení celkové vize a stanovených strategických cílů. Kromě obvyklého hodnocení počtu realizovaných opatření s údaji o vynaložených finančních prostředcích je nově navržen soubor indikátorů pro vyhodnocení pokroku v naplňování vytyčených cílů Koncepce. Komise VODA–SUCHO bude sadu indikátorů dále rozvíjet a revidovat tak, aby vyhovovala potřebám objektivního a specifického hodnocení koncepce jako celku.

Indikátory navržené pro sledování naplňování strategických cílů

• Počet uživatelů systému HAMR (Počet uživatelů systému pro informační podporu ukazuje, nakolik se daří datové základy a informace zprostředkovat pro skutečné využití vodoprávními orgány pro rozhodování v oblasti managementy vody a sucha).
• Počet zasedání Komisí pro sucho na krajské a ústřední úrovni (Počet zasedání komisí ukazuje, nakolik je sucho a hrozba nedostatku vody realitou).
• Současná míra vodního stresu – podíl objemu odebírané vody z celkového objemu disponibilní vody v daném roce (Jaký podíl tvoří odebíraná (využívaná) voda k celkovému objemu vody, jež je k dispozici pro území celého státu. Větší podíl využité vody znamená větší zranitelnost v případě výkyvu v obnově vodních zdrojů (sucho)).
• Odběry vody (v mil. m³) na 1 TWh vyrobené elektrické energie (Vodní náročnost výroby energie. Sektor energetiky je po vodovodech v součtu odběru povrchové a podzemních vody druhým největším odběratelem vody. S ohledem na probíhající transformaci zdrojů energie v rámci energetického mixu je vhodné sledovat i projevy v podobě ovlivnění vodní náročnosti výroby elektrické energie).
• Hodnota vyprodukovaného HDP na 1 mil. m³ odebrané vody (v mil. USD) (Indikátor ukazuje vodní udržitelnost podstaty hospodářského růstu ČR. Vypočten je prostým podílem HDP a celkových vykázaných odběrů povrchové a podzemní vody v ročním kroku (209 mil. USD na 1 mil. m³ odebrané vody v roce 2021)).
• Podíl centrálně zásobovaných obyvatel z veřejných vodovodů (Vývoj podílu obyvatel ČR, kteří jsou napojeni na skupinové vodovody s vyšším stupněm zabezpečení dodávek (množství i kvality), než je v případě individuálních zdrojů vody).
• Podíl ztrát v síti z veřejných vodovodů (Podíl výše ztrát pitné vody je ukazatelem vyspělosti vodárenství a stavu vodárenské infrastruktury).
• Rozloha zavlažovatelných ploch (Celková rozloha zavlažovatelných ploch indikuje odolnost systému zemědělského hospodaření v případě výskytu sucha).
• Stav podzemních vod (Stav mělkých a hlubokých podzemních vod ukazuje na změnu disponibilních zdrojů využívaných zejména pro zásobování obyvatelstva).
• Počet vodních útvarů, v nichž je dočasně zhoršen stav vod v důsledku sucha (Dosažení dobrého ekologického stavu vod jako vyjádření kvality struktury a funkce vodních ekosystémů vázaných na povrchové vody je součástí cíle dle Rámcové směrnice o vodách 2000/60/ES).
• Rozloha nepropustných povrchů (Trend v nárůstu zastavěné a nepropustné plochy poukazuje na zhoršování podmínek pro zasakování a doplňování zásob podzemních vod).
• Rozloha mokřadních a rašeliništních přírodních biotopů (Trend ukazuje na změnu rozlohy vybraných typů ploch s přirozeným vodním režimem).
• Podíl evropsky významných stanovišť nacházejících se v nedostatečném a nepříznivém stavu (Stav evropsky významných stanovišť dle směrnice Rady 92/43/EHS ukazuje na dlouhodobý vývoj zdraví ekosystémů).
• Retenční schopnost půd (Vyhodnocení: budou opětovně vyhodnoceny Speciální sondy z doby Komplexního průzkumu půd a stanoveny retenční charakteristiky půdy, které budou porovnány s podrobným posouzením z roku 2017).

Závěr

Plnění opatření k omezení následků sucha a nedostatku vody obsažených v Koncepci na období 2023–2027 bude vyhodnocováno v pozičních zprávách, jejichž přípravu a předložení vládě zajistí Meziresortní komise VODA–SUCHO každoročně do konce února následujícího roku.

S ohledem na rozsah opatření v jednotlivých pilířích Koncepce neobsahuje toto sdělení popis aktivit, které obsahují jednotlivá opatření. Proto zájemcům doporučujeme navštívit pro detailní informace webové stránky obou resortů, na které odkazujeme v Referencích.

V případě potřeby lze navázat přímý kontakt s kterýmkoliv z autorů článku.

Literatura

RNDr. Pavel Punčochář, CSc.
Ministerstvo zemědělství
Těšnov 17
110 00 Praha 1

Ing. Tereza Davidová, Ph.D.
Ing. Josef Reidinger
Ministerstvo životního prostředí
Vršovická 1442/65
100 10 Praha 10

pavel.puncochar()mze.cz
josef.reidinger()mzp.cz
tereza.davidova()mzp.cz