Mezinárodní komise pro ochranu Labe třicetiletá

V těchto dnech uplynulo 30 let od vzniku Mezinárodní komise pro ochranu Labe (MKOL). To je jistě vhodná příležitost připomenout zásluhy této instituce při ochraně a využití vodního bohatství v povodí Labe. Nejlépe o tom mohou referovat prezidenti MKOL, z nichž někteří laskavě odpověděli na otázku „Co pro Vás Mezinárodní komise pro ochranu Labe (MKOL) znamená a co jí přejete do dalších let?“ Současný prezident, RNDr. Petr Kubala pak odpověděl i na další otázky.

Tito pánové zastřešovali a zastřešují činnost MKOL. Ta je však postavena na práci mnoha odborníků z různých oblastí vodařiny. Výstupy činnosti MKOL jsou užitečné i pro další odborníky. Přivítal bych proto, aby se i čtenáři podělili se svými postřehy vztahujícími se k MKOL. Vlastně! Zajímavé by byly i zkušenosti z dalších mezinárodních komisí v rámci povodí Dunaje a Odry, případně i týkající se mezinárodní spolupráce při správě přeshraničních toků.

Dr. Helmut Blöch, prezident MKOL v letech 2002–2004

Měl jsem tu čest a to potěšení, že jsem počátkem tohoto století byl za Evropskou unii prezidentem MKOL. Byla to MKOL, v níž v tomto povodí v srdci Evropy česká a německá strana s důvěrou a úspěšně spolupracovaly a byly také schopné a ochotné tuto spolupráci dále rozšiřovat. Zdůraznil bych především tyto oblasti:

• V prosinci 2000 vydala EU komplexní novou právní úpravu ochrany vod v podobě Rámcové směrnice o vodách, jež obsahuje zásady a cíle, které jsou na Labi tradicí již od roku 1990. Byly doplněny o závazné termíny a cíle. Smluvní státy MKOL během mého období rozhodly, že osvědčenou spolupráci využijí i pro vypracování a realizaci mezinárodních plánů oblasti povodí Labe (a později i pro plány podle Povodňové směrnice EU). Od té doby byly vytvořeny a realizovány mezinárodní plány oblasti povodí Labe pro období 2010–2015 a 2016–2021, se svými poměrně malými částmi povodí Labe se zapojilo i Rakousko a Polsko.
• V srpnu 2002 zažilo povodí Labe nejhorší povodeň v historii. Spolupráce české a německé strany naplněná důvěrou přežila tuto zatěžkávací zkoušku jak na technické, tak na politické úrovni. Celkové škody kolem 11 miliard eur vedly ke stanovení okamžitých opatření i opatření proti dopadům budoucích povodní: aktualizaci Akčního plánu povodňové ochrany v povodí Labe, optimalizaci společných varovných a poplachových systémů, přemístění hrází dále od řeky, rekonstrukci hrází a výstavbě nových, koordinaci optimálního užívání přehrad na české a německé straně.
• Nevládní organizace (NGO) jsou od mého období ve funkci pevně zapojeny ve strukturách MKOL. Smluvní strany jim na můj návrh poskytly na všech úrovních struktury MKOL status pozorovatele. Dosáhli jsme tak nejen větší transparentnosti, ale jsme i blíže občanům a podstatně se zlepšilo využívání potenciálu znalostí a zkušeností nevládních organizací v MKOL.

V příštích letech budou dále existovat výzvy stojící před MKOL a jejími partnery, v neposlední řadě budou před nás postaveny vzhledem ke klimatickým změnám, které si v budoucnu vynutí nové hodnocení v mnoha oblastech – ekologického a chemického stavu vod, povodní i sucha.

Přeji Labi, MKOL a občanům v povodí od pramenů Labe a Vltavy až po slapový úsek u Hamburku příznivý vývoj a další spolupráci plnou důvěry přes hranice oblastí, regionů a zemí.

Dr. Helmut Blöch, prezident MKOL v letech 2002–2004

Dr. Fritz Holzwarth, prezident MKOL v letech 2008–2010

Labe nese v sobě dějiny Evropy více než jakákoliv jiná evropská řeka. Žádná jiná řeka v Evropě lépe neukazuje průnik sociálních, hydrologických a politických hranic a mocenských poměrů než Labe. Tato vodní cesta se zapsala do dějin více než jakákoliv jiná, a to i mimo historii MKOL. Proto je Labe zajímavé, tak tomu vždy bylo a je tomu tak dodnes. Řeka vždy současně dělila i spojovala. Ve svém „menším“, hydrologickém kontextu je Labe hranicí mezi Východem a Západem a mezi Severem a Jihem.

Jedna z rozhodujících kapitol dějin německého a evropského sjednocování se psala podél této řeky, podpisem smlouvy o mezinárodní spolupráci při ochraně Labe, což byla první mezinárodní smlouva sjednoceného Německa. V tom pro mne spočívá mimořádný význam MKOL i mimo kontury velké politiky.

Komplexní pohled na hydrologii Labe umožnilo až sjednocení Německa. Do té doby řeka dostávala zabrat. Až konec rozdělení Německa poskytl prostor ochraně životního prostředí.

Směrnice EU důležité pro vodní toky zahájily i na Labi novou kapitolu spolupráce. Rámcová směrnice o vodách, Povodňová směrnice a jiné směrnice nejen rozšířily paletu témat, ale zapojily i Rakousko a Polsko, čímž vzrostl význam MKOL. Stále se objevují nová témata, jako jsou klimatické změny spojené s extrémními jevy, struktura a průchodnost vodních toků, důsledky pro plavební užití, nakládání se sedimenty a související ochrana moří.

O význam MKOL nemám strach. Jakožto kompetentní a dobře fungující mezinárodní říční komise má budoucnost zajištěnou.

RNDr. Pavel Punčochář, prezident MKOL v letech 2011–2013

Odpověď na tuto stručnou otázku musím rozdělit na tři části, neboť po 23 letech svého aktivního zapojení do činností MKOL bych rád uvedl nejenom její význam, ale také mé osobní zkušenosti a snad i názor na její budoucí zaměření. Proto se moje odpověď (v případě, že ji redakce akceptuje) bude zdát pro mnohé čtenáře příliš dlouhá…

Založení MKOL v r. 1990 znamenalo zahájení zásadních opatření ke zlepšení neutěšeného stavu Labe, zejména jakosti vody, a to prostřednictvím projednaného a smluvními stranami přijatého Akčního programu. Vzorem byly zkušenosti z Mezinárodní komise pro ochranu Rýna, v jejíž činnosti byly prověřeny aplikace pozitivních kroků, jak dosáhnout ozdravění vodního toku Labe a celého povodí. Proto také prvním prezidentem MKOL byl pan Dr. Ruchay, který ve stejné funkci působil v „Rýnské komisi“ a jehož způsob vedení jednání byl příkladem trpělivého vyjednávání potřebných kompromisů, které byly nezbytně zapotřebí při skloubení rozsahu opatření a potřebných finančních zdrojů k jejich zajištění.

Třicet let činnosti MKOL a dosažený pozitivní vývoj labského ekosystému potvrzují efektivitu práce a význam nezbytné mezinárodní spolupráce při naplňování cílů dojednaných smluvními stranami. Proto již po 15 letech bylo možné konstatovat splnění Akčního programu Labe a řeka se stala opět kvalitním biotopem pro oživení, dokumentovaného poklesem organického znečištění a nebezpečných látek a pro širokou veřejnost výskytem opět zdravých ryb.

Velmi podstatným a pozoruhodným krokem bylo to, že souběžně s potřebou omezit znečištění Labe, se věnovala pozornost opatřením ke zlepšení ekologického stavu labského ekosystému a udržení zachovaných kvalitních biotopů. Proto jednou z šesti pracovních skupin byla pracovní skupina s dlouhým názvem Ochrana a utváření vodních struktur a břehových zón, označovaná jako PS „O“, která byla následně přejmenována na PS Ekologie, označení „O“ jí však zůstalo zachováno. Zdůrazňuji to proto, že Rámcová směrnice vodní politiky ES (2000/60/ES) byla přijata o 10 let později a vyžaduje principy, ke kterým PS „O“ přistupovala od svého vzniku v r. 1991.

Volně tím přecházím ke svému dlouhodobému aktivnímu zapojení do činností MKOL, neboť mi bylo ctí zmíněnou PS „O“ vést po dobu 12 let (1991–2002). Při ohlédnutí za její činností musím s jistou nostalgií uvést, že jsme opravdu intenzivně pracovali (dá se říci v současné terminologii, že jsme „makali“). Do r. 1997 vznikly čtyři podstatné publikace, zejména rozsáhlé bylo dílo Ekologická studie k ochraně a utváření vodních struktur a břehových zón (v r. 1994) a Ryby v Labi (1996). Musím uvést, že na rozdíl od současnosti, u nás chyběli zkušení experti na problematiku hodnocení hydromorfologie vodních toků a údolních niv. V podstatě se střídali zástupci různých institucí a čerpali jsme ze zkušeností a poznatků německých kolegů (zejména od Dr. F. Kohmana z Bundesanstalt für Gewässerkunde /BfG/ v Koblenci), kteří udržovali kontinuitu aktivit a zaměření PS „O“.

Hnacím „motorem“ práce PS „O“ ovšem byla osobnost pana Ing. Manfreda Simona, který jako člen sekretariátu MKOL měl tuto pracovní skupinu v gesci. Svými znalostmi a pracovním nasazením nejenom umožnil sestavení zmíněných výstupů práce PS „O“, ale jeho zásluhou vznikly dvě úžasné publikace: Labe – cenný přírodní klenot Evropy (pro velký úspěch došlo ke 2. vydání) a monografie Labe a jeho povodí, což je naprosto neocenitelná bibliografie vývoje Labe a jeho hydrologických charakteristik. Musím s odstupem času konstatovat, že mi bylo opravdu ctí předsedat týmu PS „O“ Ostatně krásnou vzpomínkou je také neoficiální Kronika pracovní skupiny „Ekologie“, kterou rovněž sepsal pan Ing. Simon u příležitosti 20. porady ve Vrchlabí (10.–12. 11. 1998). Chci zdůraznit, že přátelské a skutečně „dělné“ atmosféry na jednáních PS „O“ jsem si užíval a rád vzpomínám na tuto partu nadšenců (viz pomalu již obrázek, který má proto sníženou kvalitu). 

Pracovní skupina „Ekologie“ Mezinárodní komise pro ochranu Labe během jednání v Pretzieně (SRN) v červnu 1993

Po úpravě struktury MKOL v r. 2005 se problematika ekologie stala součástí Pracovní skupiny Implementace Rámcové směrnice vodní politiky – WFD, kam samozřejmě organicky zapadá hodnocení hydromorfologie a biocenóz vodních útvarů. Expertní tým pro tuto tématiku však nebyl oficiálně ustaven.

V práci MKOL jsem i po ukončení předsednictví PS „O“ pokračoval jako zástupce vedoucího české delegace a v r. 2011 jsem byl dokonce jmenován do funkce prezidenta. S vděčností jsem si připomínal přístupy pana Dr. Ruchaye, který byl prezidentem po dvě funkční období, tedy jeho „výuku“ jsem mohl vstřebat dost, ačkoliv vyrovnání se s jeho elegancí a klidem zůstalo nedostižné…

V mém funkčním období se práce MKOL již plně soustředila jednak na plnění požadavků Rámcové směrnice a na pořizování Mezinárodního plánu oblasti povodí Labe, a zároveň na hodnocení vlivu hydrologických extrémů (povodní a sucha) s možností nezbytných adaptačních opatření. Nechci se rozepisovat o vykonaných pracích, ale pro všechny čtenáře Vodního hospodářství musím uvést, že na rozdíl od české veřejnosti, němečtí obyvatelé v povodí Labe oceňují přehradní nádrže na našich vodních tocích a váží si práce našich vodohospodářů, která je zjevná za povodní i sucha z údajů našeho informačního portálu www.voda.gov.cz (v německé i anglické verzi).

Není tedy pochyb o tom, že založení a činnost MKOL zásadním způsobem přispěla a trvale přispívá k pozitivnímu vývoji vodních útvarů v celém mezinárodním povodí. Průběžné vydávání publikací a „informačních listů“ poskytuje přehled odborné i laické veřejnosti o tom, jak se labský vodní systém mění, vyvíjí a v jakém je aktuálně stavu. Ke standardním činnostem si sekretariát ještě přibral úlohu organizátora tradičních Magdeburských seminářů, na kterých jsou prezentovány především výsledky získané v Labi a jeho povodí jak na německé, tak na české straně.

Stručně řečeno: bylo mi osobním potěšením se na práci MKOL dlouhodobě podílet a děkuji za výbornou a přátelskou spolupráci celého sekretariátu.

Pokud jde o budoucnost, pak přeji, aby úspěšná práce MKOL dále pokračovala a jsem velmi rád, že kontinuitu cílů a směřování udržuje kvalitně obsazený sekretariát, ve kterém vedoucí, pan dr. Slavomír Vosika, působí takřka po celou dobu existence Komise. Před všemi vodohospodáři jsou nepochybně velké výzvy – jak účinně realizovat opatření k omezení důsledků změny klimatu, jejíž dopady na vodní režim a vodní zdroje jsou zjevně nejviditelnějšími projevy. V tomto ohledu bych doporučil, že by bylo nanejvýš žádoucí ve struktuře MKOL vytvořit nějaký expertní tým/skupinu pro hodnocení, dosahování a udržení dobrého ekologického stavu, který by nevycházel pouze ze striktních omezení. Otázky posuzování hydromorfologického stavu vodních útvarů a opatření k jejich zlepšení jsou obtížným úkolem pro všechny členské státy EU a řešení musí komplexně zohledňovat situaci a vývoj v celém povodí.

Přeji členům sekretariátu a všem zapojeným expertům, aby MKOL i v dalších letech svého působení přispěla k dosažení a udržení „dobrého stavu“ vodních útvarů v povodí Labe, a aby byla iniciátorem efektivních a přijatelných adaptačních i kompenzačních opatření k omezení dopadu změny klimatu v budoucnosti. 

Předání předsednictví v MKOL v lednu 2011 v Magdeburku. Vpravo pan Dr. F. Holzwarth, prezident MKOL v letech 2008-2010, vlevo pan RNDr. P. Punčochář, prezident MKOL v letech 2011–2013 

Dr. Helge Wendenburg, prezident MKOL v letech 2014–2016

MKOL je úspěšná mezinárodní instituce, ve které spolupracují především Česká republika a Německo, ale i Rakousko a Polsko, a v níž během této spolupráce vznikla mnohá přátelství. V minulých letech toho přitom MKOL mnoho dosáhla. Její práce na implementaci evropské Rámcové směrnice o vodách, jejíž třetí plánovací období nás čeká od roku 2021, práce v oblasti sedimentů, v havarijní oblasti a v posledních letech i práce k suchu a dopadům klimatických změn mohou sloužit jako příklad i pro ostatní komise. Zvláště důležitá však je spolupráce při povodňových situacích, jako byly v letech 2002 a 2013. Především při povodni v roce 2013 zabránila česko-německá spolupráce vzniku větších škod.

Do budoucna přeji MKOL pokračování této plodné spolupráce a mnoho společných úspěchů. Rád bych přednesl svoji gratulaci ke třicátému výročí osobně, ale to doženeme v roce 2021, až budou překonány důsledky koronaviru.

Předání předsednictví v MKOL v lednu 2014 v Magdeburku. Vpravo pan RNDr. P. Punčochář, CSc., prezident MKOL v letech 2011–2013, vlevo pan Dr. H. Wendenburg, prezident MKOL v letech 2014–2016

Nyní následuje, jak jsem předeslal v úvodu, rozhovor se současným prezidentem MKOL, panem Petrem Kubalou.

Stránský: Mezinárodní komise pro ochranu Labe (dále jen MKOL) vznikla před 30 lety. Vzpomenete si, pane prezidente MKOL, zda jste tenkrát její vznik zaregistroval? Já se přiznám, že nikoliv, že jsem Komisi začal intenzivněji vnímat až někdy kolem roku 1995…

Kubala: Byl jsem na tom obdobně jako Vy, pane redaktore. Dohoda o MKOL byla podepsána dne 8. října 1990 v Magdeburku. V té době jsem pracoval ve Výzkumném ústavu vodohospodářském v Praze. S činností MKOL jsem se v podstatě seznámil až ve státním podniku Povodí Vltavy, kde pracuji od roku 1995. Později jsem byl delegován i do pracovních struktur MKOL. V letech 2004 až 2010 jsem byl členem pracovní skupiny „Implementace Rámcové směrnice Evropského společenství pro vodní politiku v povodí Labe“ (WFD), v letech 2008 až 2011 členem pracovní skupiny „Povodňová ochrana“ (FP). V roce 2013 jsem byl jmenován členem české delegace v MKOL a od 1. ledna 2017 vykonávám funkci jejího prezidenta.

Stránský: Proč vlastně ta organizace vznikla?

Kubala: Koncem osmdesátých let 20. století patřilo Labe k nejvíce znečištěným řekám v Evropě, kdy jakost vody v něm odpovídala přibližně jakosti vody v Rýně v dobách jeho maximálního znečištění, což bylo začátkem sedmdesátých letech 20. století.

V druhé polovině osmdesátých let 20. století byla tedy z iniciativy Spolkové republiky Německo zahájena jednání s Československem a Německou demokratickou republikou na téma: jak zlepšit jakost vody v Labi? Společenské změny ve východní Evropě na konci osmdesátých let a rostoucí povědomí o potřebě ochrany životního prostředí tento proces urychlily a vedly mimo jiné i k již zmíněnému založení MKOL v říjnu 1990. Zahájení česko-německé spolupráce v oblasti ochrany vod v celém mezinárodním povodí Labe se stalo jedním ze symbolů snahy zlepšit stav životního prostředí v Československu a sjednoceném Německu.

V článku 1 mezistátní Dohody o MKOL jsou uvedeny tři základní cíle. Prvním je umožnění užívání vody, především umožnění získávání pitné vody z břehové infiltrace a využívání vody a sedimentů pro zemědělství. Druhým cílem je dosažení ekosystému, který bude zdravý, rozmanitý a co možná nejbližší přirozenému přírodnímu stavu. Třetím cílem je trvalé snižování zatížení Severního moře z povodí Labe. Všechny tyto hlavní cíle mezistátní dohody jsou neustále aktuální.

Stránský: Mezinárodních komisí na ochranu různých vodních toků je více. Měla MKOL své vzory, nebo naopak byla vzorem ona pro další komise?

Kubala: Vzorem pro založení MKOL byla úspěšná spolupráce v rámci Mezinárodní komise pro ochranu Rýna před znečištěním, která byla založena v roce 1950. Spolupráce při ochraně vod v povodí Labe v rámci MKOL byla naopak podnětem k založení dalších komisí, jejichž členy jsou i smluvní strany MKOL Česká republika a Německo. V roce 1994 byla založena Mezinárodní komise pro ochranu Dunaje a v roce 1996 Mezinárodní komise pro ochranu Odry před znečištěním.

Každé hydrologické povodí má svá specifika, která musí jednotlivé komise ve své práci zohlednit. Jedná se zejména o ekonomické možnosti jednotlivých členských států, úroveň ochrany životního prostředí, národní legislativu a podobně. Velmi důležitá je i skutečnost, zda členové komise jsou, nebo nejsou členy Evropské unie. Základní principy vzájemné spolupráce jsou ale v komisích stejné, nebo alespoň více méně hodně podobné. Co je v podstatě charakteristické pro všechny komise, jsou prvotní aktivity po jejich založení. Mezi tyto aktivity patří např. vybudování mezinárodního varovného a poplachového systému k hlášení případů havarijního znečištění vod, vybudování mezinárodní měřicí sítě a sestavení mezinárodního programu měření.

Stránský: Jak MKOL pracuje, jakou má strukturu?

Kubala: MKOL vypracovává doporučení pro smluvní strany Dohody o MKOL. Delegace a pracovní skupiny MKOL se skládají ze zástupců českých a německých ministerstev, úřadů, institucí a vědeckých ústavů. Na práci MKOL se podílejí také zástupci Rakouska, Polska a nevládních organizací. V delegacích MKOL, v pracovních skupinách a ve skupinách expertů pracuje na 120 osob.

Nejvyššími orgánem je zasedání Komise a pak porada vedoucích delegací smluvních stran a předsedů pracovních skupin, které se konají jednou za rok. Porady pracovních skupin a skupin expertů se konají cca dvakrát ročně.

Základní strukturu tvoří tři pracovní skupiny. Těžištěm jejich činnosti je implementace evropské Rámcové směrnice o vodách (WFD), povodňová ochrana a implementace evropské Povodňové směrnice (FP) a problematika havarijního znečištění vod v povodí Labe. Skupiny expertů se zabývají problematikou povrchových vod, podzemních vod, managementu dat a hydrologie.

Oficiálními jednacími jazyky MKOL jsou čeština a němčina. Všechna jednání jsou tlumočena, pracovní podklady a materiály určené ke zveřejnění se připravují v obou jazykových verzích.

Práci MKOL a jejích pracovních skupin podporuje po odborné, jazykové a organizačně-technické stránce osmičlenný sekretariát, který má své sídlo v Magdeburku.

Stránský: A jak je MKOL financována?

Kubala: Jedním z principů spolupráce v rámci MKOL je, že opatření, na kterých se členské státy společně dohodnou, jsou realizována a financována z národních zdrojů, někdy i s přispěním evropských fondů.

Členové pracovních grémií nejsou zaměstnanci MKOL. Náklady spojené s jejich prací v MKOL hradí většinou vysílající instituce. Myslím tím hlavně pracovní čas strávený na jednáních i při řešení úkolů mimo vlastní jednání a také cestovní náklady.

Z rozpočtu MKOL je financován především provoz sekretariátu, organizace seminářů, workshopů, vydávání publikací a internetová prezentace. Dvě třetiny rozpočtu hradí německé Spolkové ministerstvo životního prostředí a jednu třetinu české Ministerstvo životního prostředí.

Stránský: Čím vlastně MKOL je? Odborným, politickým, lobbistickým, zájmovým, nebo výchovným sdružením?

Kubala: MKOL je zcela jednoznačně především odbornou platformou česko-německé spolupráce v oblasti ochrany vod v celém mezinárodním povodí Labe. Jak jsem již zmínil, MKOL vypracovává doporučení k jednotlivým tématům pro smluvní strany „Dohody o MKOL“. Tato doporučení se připravují po odborné stránce v jednotlivých pracovních skupinách. V rámci procesu schvalování navržených doporučení na úrovni vedoucích delegací a delegací smluvních stran se samozřejmě zohledňují i politické aspekty, jako jsou společenská akceptace a realizovatelnost navržených opatření.

Dovolím si v souvislosti s touto otázkou připomenout, že přijetím Evropské vodní charty dne 6. května 1968 ve Štrasburku, Rada Evropy v podstatě zahájila mezinárodní spolupráci při ochraně vodních zdrojů, včetně ochrany před jejich znečišťováním. Tento dokument shrnuje význam vody pro člověka a životní prostředí a upozorňuje na závažnost problému hospodaření s vodou.

Naší prací se tedy snažíme směrovat členské státy MKOL, aby v rámci své administrativy využívaly doporučení MKOL v těch oblastech, o kterých jsem se již zmiňoval, které jsou pro naši činnost relevantní. Jak říká Evropská vodní charta, tak „hospodaření s vodními zdroji by se mělo provádět v rámci přirozených povodí“, a ne v rámci politických a správních hranic. Evropská vodní charta dále uvádí, že voda nezná hranic a že jde o společný zdroj, který v péči o něj vyžaduje mezinárodní spolupráci. Ano, z tohoto pohledu možná naše činnost může být někým považována i za určitý lobbing ve prospěch ochrany a šetrného využití vod (a to nejenom v povodí Labe), protože (a to není klišé) bez vody není života. Voda je drahocenná a pro člověka ničím nenahraditelná surovina. V této souvislosti opakovaně hovořím o tom, že „bez vody to nepůjde…“. 

RNDr. P. Kubala, prezident MKOL v letech 2017–2020

Stránský: Jak se postupně měnil záběr působnosti MKOL a okruh řešených problémů?

Kubala: V prvních letech byla práce MKOL zaměřena hlavně na snižování znečištění způsobeného komunálními a průmyslovými odpadními vodami, na výstavbu komunálních čistíren odpadních vod, na zlepšení jakosti vody a ekologických poměrů v povodí. V druhé polovině devadesátých let minulého století se k tomu přiřadila i oblast ochrany před povodněmi.

V prosinci 2000 vstoupila v platnost Rámcová směrnice o vodách, která postavila ochranu vod v členských státech Evropské unie na nový základ a pro česko-německou spolupráci přinesla nové podněty. Základem současné i budoucí práce MKOL je tedy Mezinárodní plán povodí podle Rámcové směrnice o vodách a Mezinárodní plán pro zvládání povodňových rizik podle evropské Povodňové směrnice, která byla schválena v roce 2007.

V souvislosti s implementací Rámcové směrnice o vodách se začala řešit problematika nakládání se sedimenty a snižování obsahu živin ve vodách v povodí Labe. S ohledem na vývoj hydrologické situace v posledních šesti letech byly provedeny také první práce zabývající se problematikou sucha a nedostatku vody.

Stránský: Jak se vyvíjelo povědomí o MKOL v ČR, SRN, v Evropě mezi odbornou i laickou veřejností?

Kubala: MKOL od svého založení v říjnu 1990 realizovala mnoho aktivit směřujících ke zlepšení stavu vod v povodí Labe. Tím se postupně dostávala do povědomí nejdříve odborné a později i širší zainteresované veřejnosti. Širší zainteresovanou veřejností mám na mysli zejména nevládní organizace (NGO) působící ve Spolkové republice Německo.

MKOL je platformou pro řešení aktuálních problémů jakými byly například kyanidová havárie v lednu 2006 nebo zvýšené hodnoty haloetherů a PCB v letech 2015 a 2016.

Poznatky a zkušenosti z činnosti Komise byly využity i v procesu přizpůsobování české legislativy v oblasti ochrany vod evropskému právu, což patřilo k důležitým předpokladům pro přijetí České republiky do Evropské unie dne 1. května 2004.

V roce 2003 se Komise otevřela nevládním organizacím, jejichž zástupci se mohou aktivně podílet na její práci. Ze začátku tuto možnost využívaly hlavně ekologické organizace. V současné době se na činnosti MKOL podílejí ale například i zástupci Pracovního společenství dodavatelů vody v povodí Labe, komunálního Povodňového partnerství Labe a sdružení přístavů ELBE-SEAPORTS. Tyto nevládní organizace působící ve Spolkové republice Německo jsou relativně aktivní a je s nimi dobrá a mnohdy i přínosná spolupráce. Toto nelze říci o nevládních organizacích na české straně. Ty se i přes výzvy MKOL našich aktivit a jednání v podstatě nezúčastňují.

MKOL spolupracuje především i s mezinárodními komisemi pro ochranu Odry, Rýna a Dunaje.

V souvislosti s implementací Rámcové směrnice o vodách a Povodňové směrnice, organizuje MKOL Mezinárodní labská fóra, na kterých má veřejnost možnost seznámit se s aktuálním stavem implementace obou směrnic a diskutovat například návrhy mezinárodního plánu oblasti povodí Labe a mezinárodního plánu pro zvládání povodňových rizik v oblasti povodí Labe.

MKOL se aktivně podílí na přípravě a organizaci „Magdeburských seminářů o ochraně vod“. Tradice tohoto semináře vznikla v roce 1988 v Magdeburku a od roku 1992 se seminář pořádá střídavě v České republice a v Německu. V průběhu let si seminář získal pověst jedné z nejvýznamnějších odborných a vědeckých akcí v oblasti ochrany vod v celém mezinárodním povodí Labe. Pro zástupce z oblasti vědy, praxe a orgánů státní správy se stal platformou k výměně nejnovějších poznatků a zkušeností.

Výsledky činnosti MKOL jsou prezentovány také na dalších seminářích, workshopech, které organizuje buď přímo MKOL nebo partnerské instituce. Rád bych připomenul ještě rozsáhlou publikační činnost MKOL, která spočívá ve více než 100 publikacích, informačních listech, posterech, letácích atd. Významným zdrojem informací jsou také naše webové stránky.

Stránský: Jak tedy hodnotíte výsledky činnosti MKOL?

Kubala: Jedním z nejvýznamnějších přínosů činnosti MKOL je aplikace principu společné ochrany vod v kontextu významného evropského mezinárodního  povodí. Tento přístup, který byl později zakotven i do evropského práva prostřednictvím Rámcové směrnice o vodách a Povodňové směrnice, se osvědčil při realizaci Akčních programů Labe, Akčního plánu povodňové ochrany v povodí Labe, Mezinárodního plánu oblasti povodí Labe i Mezinárodního plánu pro zvládání povodňových rizik v oblasti povodí Labe.

Společný postup při řešení aktuálních témat v oblasti ochrany vod v povodí Labe je hlavní zásadou činnosti MKOL. K takovým patřily například snižování znečištění způsobeného vypouštěním komunálních a průmyslových odpadních vod a výstavba komunálních čistíren odpadních vod. Dalším tématem bylo vytvoření měřicí sítě, v které se sleduje vývoj jakosti vody na základě společně sestaveného mezinárodního programu měření a s pomocí identických, respektive srovnatelných metod. V povodí Labe funguje jednotný systém pro předávání informací o případech havarijního znečištění vod. Zvýšila se úroveň ochrany před povodněmi. Zlepšila se komunikace mezi českými a německými institucemi při povodňových situacích, v posledních letech i při suchu a nedostatku vody, ale zejména v případech zvýšených koncentrací znečišťujících látek v Labi. Za velmi významné považuji i informování a zapojení relativně široké veřejnosti do problematiky, kterou se MKOL zabývá. To je jenom několik příkladů z bohaté činnosti Komise. Rád bych při této příležitosti poděkoval všem kolegům z MKOL, jak těm současným, tak minulým, za skvělou práci, kterou v podstatě v nejvyšším veřejném zájmu, kterým je voda, odvádějí a odváděli. Velké poděkování patří také současným i bývalým pracovníkům sekretariátu MKOL v Magdeburku, bez jejichž práce si činnost MKOL vůbec nedovedu představit…!

Stránský: Naopak, co se třeba z plánů, představ nepodařilo dosud uskutečnit?

Kubala: Čeští a němečtí odborníci zpracovali v rámci MKOL řadu dokumentů zásadního charakteru, jejichž realizace je žádoucí, ale vyžaduje to delší čas, a to především z důvodů technické proveditelnosti a finanční náročnosti. Myslím tím hlavně Koncepci MKOL pro nakládání se sedimenty z roku 2014 a Strategii ke snížení obsahu živin ve vodách v mezinárodní oblasti povodí Labe z roku 2018. Jde o dva materiály, které jsou z hlediska komplexního odborného přístupu jedinečné a nemají na úrovni významných říčních povodí obdobu. Problematika sedimentů a živin bude významným tématem v Mezinárodním plánu oblasti povodí Labe na období 2022–2027. Budou také pokračovat zahájené práce v oblasti řešení problematiky sucha a nedostatku vody. Problematika dopadů klimatické změny představuje další významnou odbornou výzvu.

Stránský: Jaké úkoly Komisi čekají?

Kubala: Aktuální prioritou naší současné práce je příprava návrhů Mezinárodního plánu oblasti povodí Labe a Mezinárodního plánu pro zvládání povodňových rizik v oblasti povodí Labe na období 2022–2027. Oba návrhy mají být zveřejněny nejpozději do 22. prosince 2020 na webových stránkách MKOL ke konzultací s veřejností, která bude mít možnost se k nim vyjádřit v termínu do 22. června 2021. Návrhy budou diskutovány s veřejností také na Mezinárodním labském fóru, které se, jak pevně věřím, i přes současnou pandemickou situaci výskytu nemoci COVID–19, uskuteční dne 14. dubna 2021 v Ústí nad Labem.

V druhé polovině roku 2021 budou zpracovány a nejpozději 22. prosince 2021 na webových stránkách MKOL zveřejněny definitivní verze obou plánů, které budou tvořit základ činnosti MKOL v období 2022–2027. Dále se budeme podrobněji zaměřovat na záležitosti kolem sucha a nedostatku vody, na dopady klimatické změny i na metody využití dálkového průzkumu Země pro naše aktivity.

Stránský: Co pro Vás MKOL znamená a co ji přejete do dalších let?

Kubala: MKOL je pro mne především srdeční záležitost. Je pro mne příkladem úspěšné česko-německé spolupráce v oblasti ochrany vod v povodí Labe. Za doby mého působení ve strukturách MKOL od roku 2004 jsem se setkal s mimořádně kolegiálním a konstruktivním přístupem všech zúčastněných při řešení problémů. Cením si vysoké odborné úrovně jednotlivých grémií. Práce v MKOL je pro mne zdrojem nových poznatků, zkušeností a odborných i osobních kontaktů. Považuji MKOL za tu jedinou a nejvhodnější platformu pro řešení současných i budoucích výzev v oblasti ochrany vod v mezinárodním povodí Labe. Činnost MKOL naplňuje požadavky již zmiňované Evropské vodní charty, což považuji za zásadní. Přeji Komisi zejména maximálně možnou podporu partnerských institucí a aktivní, odborně i lidsky kvalitní členy pracovních grémií.

Dále jí přeji, aby výstupy z její činnosti byly nadále z odborného hlediska vysoce kvalitní a aby se jí dařilo šířit osvětu o tom, že voda je nejvyšší veřejný zájem a že bez mezinárodní spolupráce se nepodaří dosáhnout stanovených cílů.

Letošní rok je z důvodu celosvětové pandemie výskytu onemocnění COVID–19 poněkud zvláštní a ovlivnil negativně i chod Komise. Mám na mysli zejména posunutí termínů některých akcí či jednání orgánů MKOL. Třicáté výročí založení MKOL jsme si měli připomenout v říjnu na Magdeburském semináři o ochraně vod v Dessau. Nebude tomu tak…

Ve vazbě na aktuální situaci přeji nám všem pevné zdraví a těším se, že vše, co jsme museli letos v rámci aktivit MKOL omezit, doženeme v roce příštím. Těším se na další spolupráci se všemi v rámci aktivit MKOL, a nezapomínejte: Bez vody to nepůjde…

Václav Stránský