Autoři
Alena Moulisová, Lenka Bendakovská, František Kožíšek, Adam Vavrouš, Hana Jeligová, Filip Kotal
Klíčová slova
pesticidní látky – metabolity – pitná voda – znečištění – Česká republika
V roce 2017 provedl Státní zdravotní ústav cílené šetření pitných vod na vybraný okruh 21 pesticidních látek a jejich metabolitů (PL) v reprezentativním vzorku více než 170 vodovodů ve všech krajích ČR. Jen čtvrtina zdrojů (42 vodovodů) nevykázala ani při jednom odběru pozitivní nález PL, z čehož vyplývá, že ¾ vodovodů je více či méně kontaminováno pesticidními látkami – v jednom vzorku vody bylo v těchto případech nalezeno 1 až 11 PL. Četnost překročení hodnoty 0,1 µg/l se pohybovala od cca 3 % v podzimních odběrech po cca 5 % v jarních odběrech. Limitní hodnoty byly překročeny v 18 případech u jarních odběrů a v 13 případech u podzimních odběrů. V roce 2017 byly PL hlavní příčinou výjimek z kvality vody, když se týkaly celkem 64 vodovodů zásobujících více než 250 tisíc osob.
Úvod
Kontrola kvality a nezávadnosti dodávané pitné vody je povinností provozovatele vodovodu, který tak činí v rozsahu a četnosti podle vyhlášky MZ č. 252/2004 Sb. (v platném znění). Většině provozovatelů nečiní tato povinnost větší potíž, s výjimkou jedné skupiny ukazatelů, kterou jsou pesticidní látky (PL) a jejich metabolity. Pravidelné sledování těchto látek se v České republice (ČR) datuje od r. 1990, kdy se podle ČSN 75 7111 začalo s kontrolou 10 jednotlivých pesticidních látek [2,4-D, DDT, lindan (HCH), dichlorfenol, hexachlorbenzen, heptachlor, metoxychlor, pentachlorfenol, trichlorfenoly (2,4,6- a 2,4,5‑)]. Po r. 2000 byly do české legislativy implementovány požadavky směrnice 98/83/ES na pitnou vodu, podle nichž mají být sledovány pouze „PL s pravděpodobným výskytem v daném zdroji“. Tento požadavek je pro provozovatele poměrně problematický, protože dostupnost informací o PL aplikovaných na konkrétních lokalitách relevantních pro ten který vodní zdroj je velmi omezená. Proto se dlouhá léta spoléhalo na (omezené) analytické možnosti laboratoří, což mělo za následek opakované monitorování převážně obsoletních PL s minimem pozitivních záchytů.
V posledních pěti letech se ale dříve bezproblémový obraz výrazně mění, protože je mnohem více pesticidních látek ve vodě nejen detekováno (okolo 70 % vodovodů je kontaminací PL zasaženo, i když zdaleka ne ve všech jsou překračovány stanovené limity), ale mnohem četněji je překračována i stanovená limitní hodnota 0,1 µg/l. To vše souvisí především s novým výběrem a rozšířením spektra sledovaných PL, včetně některých jejich metabolitů. V r. 2017 se PL dokonce dostaly na první místo jako příčina „výjimek“ z kvality pitné vody, když předtím desetiletí patřilo toto neslavné prvenství dusičnanům. A kdyby nedošlo na dělení metabolitů na relevantní a nerelevantní [1], vypadala by statistika ještě hůř. Přes výrazný nárůst jak počtu sledovaných PL, tak i všech analýz PL v pitné vodě (např. v r. 2016 cca 155 tisíc analýz 195 různých PL a jejich metabolitů), ale stále ještě nemůžeme hovořit o systematickém a místně specificky zaměřeném přístupu k monitorování PL. Proto nám dosud chybí reprezentativní obraz celkové situace. Z toho důvodu prováděl Státní zdravotní ústav v letech 2016–2017 úkol Ministerstva zdravotnictví ČR „Pitná voda – cílené vyšetření širšího spektra pesticidů a jejich metabolitů v pitné vodě“. Jeho účelem bylo zmapování reprezentativní situace ohledně vybraného spektra pesticidních látek ve vybraných veřejných vodovodech v celé ČR.Metodika
Výběr monitorovaných míst. Vzorkování PL bylo prováděno v r. 2017 ve dvou etapách. První etapa probíhala těsně před začátkem vegetačního období (přelom března a dubna), abychom zjistili „pozadí“, resp. dlouhodobé koncentrace těchto látek v pitných vodách. Druhá etapa proběhla na konci vegetační sezony (září, začátek října), aby bylo možno zachytit případné přechodné zvýšení jejich koncentrace po období jejich nejčastější aplikace. Odebrané vzorky reprezentují pitnou vodu z povrchových, smíšených a podzemních zdrojů, které se nacházejí na území všech 14 krajů. Při přípravě plánu sběru vzorků byly vytipovány vodovody, které zásobují obce, malá, střední a velká města, tak, aby jejich počet byl vyvážený a rovnoměrně pokrýval celé území republiky. Vzorky celkově představují vodu, kterou je zásobováno přibližně 48 % obyvatel ČR (obr. 1).
Obr. 1. Mapa vzorkovaných míst s rozdělením podle typu zdroje (podzemní – smíšený – povrchový) a velikosti zásobované oblasti. Mapa jarních odběrů je téměř totožná se zde prezentovanou mapou podzimních odběrů
Obr. 2. Počet pesticidů nalezených v jednom vzorku vody versus počet dotčených míst
Výběr sledovaných analytů. V rámci monitoringu bylo navrženo ke sledování celkem 21 pesticidů a jejich metabolitů (viz tabulka 1), které se na základě analýzy dat o spotřebě, chování a nálezech těchto látek v různých druzích vod jevily jako nejvíce pravděpodobné pro pozitivní záchyt. Do sledovaného souboru byla zařazena také již zakázaná PL atrazin (2004), včetně jejího metabolitu desethylatrazin, a metabolit v r. 2008 zakázané PL alachlor – alachlor ESA.
Tab. 1. Přehled sledovaných látek, jejich meze stanovitelnosti (LOQ) a směrodatné odchylky (RSD) a limitní hodnoty v pitné vodě
Metoda stanovení. Analýza všech 21 sledovaných látek byla provedena jednou metodou za použití HPLC systému Agilent 1290, který byl spojen s hmotnostním spektrometrem typu trojitý kvadrupól (MS/MS) Agilent 6490 vybaveným Jetstream electrospray ionizačním (ESI) zdrojem (Agilent Technologies). Metoda využívala přímého nástřiku vzorku (100 µl) na kolonu. Pro stabilizaci vzorků během odběru byla použita koncentrovaná kyselina octová. Podrobnosti o použité metodě jsou uvedeny v samostatné publikaci [2].
Výsledky
V rámci první etapy národního monitorování pesticidů a jejich metabolitů v pitné vodě v ČR na jaře r. 2017 bylo odebráno celkem 177 vzorků pitné vody (podzemní zdroj 113 vzorků, povrchový a smíšený zdroj 64 vzorků). V průběhu druhé etapy na podzim r. 2017 bylo odebráno celkem 185 vzorků (podzemní zdroj 115 vzorků, povrchový a smíšený zdroj 70 vzorků). Pro srovnávací tabulky jaro – podzim zůstalo celkem 175 vzorků (stejná místa odběru). Výsledky měření byly sumarizovány do tabulek č. 2 a 3. Mapové znázornění výsledků je uvedeno na obrázcích 3 až 8.
V tabulce 2 jsou rozděleny nálezy jednotlivých analytů ve vztahu k mezi stanovitelnosti a limitní hodnotě pro PL 0,1 µg/l. Při jarních odběrech (tabulka 2A) byla u mateřských látek překročena limitní hodnota u atrazinu (2×) a bentazonu (1×). Z relevantních metabolitů byl nejčastěji překročen limit 0,1 µg/l v případě acetochloru ESA (8×). Z nerelevantních metabolitů bylo nejvíce překročení limitu 0,1 µg/l v případě metazachloru OA (55x), poté následovaly alachlor ESA (39×), metazachlor ESA (23×, metolachlor ESA (20×), chloridazon-desphenyl (16×), chloridazon-methyl-desphenyl (10×), metolachlor OA (4×) ad.
Tab. 2A. Rozdělení nálezů jednotlivých analytů ve vztahu k mezi stanovitelnosti (LOQ) a limitní hodnotě 0,1 µg/l. Jarní odběry
Tabulka 2B je obdobná pro podzimní odběry. Z mateřských látek byla překročena limitní hodnota u atrazinu (2x) a hexazinonu (1x). Z relevantních metabolitů byl nejčastěji překročen limit 0,1 µg/l v případě acetochloru ESA (7x). Z nerelevantních metabolitů bylo nejvíce překročení limitu 0,1 µg/l zjištěno v případě alachloru ESA (31x) a chloridazon-desphenylu (30x), poté následovaly metazachlor ESA (25x), metazachlor OA (13x) metolachlor ESA (12x), chloridazon-methyl-desphenyl (7x) ad.
Tab. 2B. Rozdělení nálezů jednotlivých analytů ve vztahu k mezi stanovitelnosti (LOQ) a limitní hodnotě 0,1 µg/l. Podzimní odběry
Tabulka 2C je obdobná pro porovnání jaro – podzim (zařazeno jen 175 odběrů ze stejných míst).
V tabulce 2 jsou rovněž uvedeny nálezy jednotlivých analytů, u nichž byla zjištěna hodnota vyšší než limitní dle vyhlášky č. 252/2004 Sb., či doporučená limitní hodnota u nerelevantních metabolitů. Limitní hodnota 0,1 µg/l byla na jaře překročena u mateřských látek atrazin (2x) a bentazon (1x), u relevantních metabolitů acetochlor ESA (8x), acetochlor OA (2x) a desethylatrazin (3x), doporučená limitní hodnota pak u nerelevantních metabolitů alachlor ESA (1x) a metazachlor OA (1x). Na podzim se překročení limitní hodnoty týkalo mateřských látek atrazin (2x) a hexazinon (1x), u relevantních metabolitů acetochlor ESA (7x) a desethylatrazin (1x), doporučená limitní hodnota pak u nerelevantního metabolitu alachlor ESA (2x). Z údajů vyplývá, že v obou etapách byla překročena limitní hodnota 0,1 µg/l u mateřské látky atrazin a u relevantních metabolitů acetochlor ESA a desethylatrazin, doporučená limitní hodnota pak u nerelevantního metabolitu alachlor ESA (pro alachlor ESA a OA je tato hodnota stanovena ve výši 1 µg/l).
Tab. 2C. Rozdělení nálezů jednotlivých analytů ve vztahu k mezi stanovitelnosti (LOQ) a limitní hodnotě 0,1 µg/l. Sumarizace a porovnání odběrů; jaro – podzim (175 stejných míst)
V tabulce 3 je uveden souhrn výsledků jednotlivých analytů – hodnoty mediánu, maximální hodnoty a počty stanovení s výsledkem nižším než mez stanovitelnosti. Z tabulky 3A vyplývá, že na jaře byla maxima v jednotkách mikrogramů naměřena u nerelevantních metabolitů metazachlor OA (6,6 µg/l) a metazachlor ESA (2,6 µg/l), chloridazon-desphenyl (1,4 µg/l) a alachlor ESA (1,6 µg/l). V případě mateřských látek a relevantních metabolitů byla naměřena maxima v desetinách mikrogramů – atrazin (0,16 µg/l), bentazon (0,13 µg/l), acetochlor ESA (0,40 µg/l), acetochlor OA (0,18 µg/l) a desethylatrazin (0,65 µg/l). Na podzim (tabulka 3B) byla maxima v jednotkách mikrogramů naměřena u nerelevantních metabolitů chloridazon-desphenyl (4,607 µg/l) a alachlor ESA (2,184 µg/l). V případě mateřských látek a relevantních metabolitů byla naměřena maxima v desetinách mikrogramů – atrazin (0,151 µg/l), hexazinon (0,101 µg/l), acetochlor ESA (0,361 µg/l) a desethylatrazin (0,275 µg/l).
Tab. 3A. Souhrn výsledků jednotlivých analytů (medián, maximum, počet stanovení pod mezí stanovitelnosti (LOQ)). Jarní odběry
Tab. 3B. Souhrn výsledků jednotlivých analytů (medián, maximum, počet stanovení pod mezí stanovitelnosti /LOQ/). Podzimní odběry
Maximální nálezy PL atrazin a desethylatrazin byly v obou etapách nalezeny v Libereckém kraji, maxima relevantního metabolitu alachlor ESA v Plzeňském kraji. V těchto případech jde o důsledek staré zátěže, protože atrazin (od r. 2004) a alachlor (od r. 2008) se již v ČR nesmí používat. Maximální hodnoty nebyly ani v jednom případě naměřeny v Ústeckém, Karlovarském a Pardubickém kraji, zato opakovaně ve Středočeském, Královéhradeckém, Zlínském, Jihomoravském a Olomouckém kraji a v kraji Vysočina.
Obrázek 2 zachycuje v jarní i podzimní etapě počet PL nalezených v jednom vzorku vody versus počet dotčených míst (vodovodů). Na jaře pouze jedna čtvrtina a na podzim jedna třetina vzorků (sledovaných vodovodů) byla prosta pesticidních látek. Mezi 175 vodovody, které byly vzorkovány v obou termínech, se vyskytlo jen 42 vodovodů, ve kterých nebyla ani při jednom odběru zjištěna žádná ze sledovaných 21 PL nad mezí stanovitelnosti. Voda z podzemních zdrojů vykazovala při jarních odběrech překročení limitní hodnoty v případě 5 mateřských látek a relevantních metabolitů (acetochlor ESA 6x, acetochlor OA 1x, atrazin 2x, bentazon 1x, desethylatrazin 2x) celkem ve 12 nálezech. K překročení doporučené limitní hodnoty u nerelevantních metabolitů došlo pouze v případě alachloru ESA (1x). Co se týká povrchových a smíšených zdrojů, k překročení limitní hodnoty došlo u 3 mateřských látek a relevantních metabolitů (acetochlor ESA 2x, acetochlor OA 1x, desethylatrazin 1x) celkem ve 4 nálezech. K překročení doporučené limitní hodnoty u nerelevantních metabolitů došlo pouze v případě metazachloru OA (1x). Voda z podzemních zdrojů vykazovala při podzimních odběrech překročení limitní hodnoty v případě 4 mateřských látek a relevantních metabolitů (acetochlor ESA 6x, atrazin 1x, desethylatrazin 1x, hexazinon 1x) celkem v 9 nálezech. K překročení doporučených limitních hodnot u nerelevantních metabolitů došlo pouze v případě alachloru ESA (2x). Co se týká povrchových a smíšených zdrojů, k překročení limitní hodnoty došlo u 2 mateřských látek a relevantních metabolitů (acetochlor ESA 1x, atrazin 1x) celkem ve 2 nálezech. K překročení doporučených limitních hodnot u nerelevantních metabolitů nedošlo.Výjimky z kvality pitné vody
Vzrůstající počet nálezů PL nad mez stanovitelnosti i limitní hodnoty (0,1 µg/l u mateřských látek a relevantních metabolitů, resp. limitní hodnotu určenou orgánem ochrany veřejného zdraví u nerelevantních metabolitů) se přirozeně odráží také na rostoucím počtu „výjimek“. Zatímco po desetiletí byly hlavní příčinou výjimek dusičnany, v roce 2017 se poprvé dostaly na první místo PL (výjimku mělo kvůli PL celkem 64 vodovodů – zásobovaných oblastí) a jejich rostoucí trend je „zárukou“, že tomu tak bude i v příštích letech. Přehled PL, které jsou příčinou „výjimek“, a příslušné počty postižených vodovodů ukazuje tabulka 4.
Tab. 4. Přehled „výjimek“ z kvality pitné vody kvůli PL v roce 2017 podle jednotlivých látek i celkem. Zdroj dat: IS PiVo. Tučně jsou uvedeny mateřské látky a relevantní metabolity
Diskuse
Námi provedené šetření mělo za cíl pokusit se podat objektivnější obrázek o situaci ve výskytu PL v pitných vodách v České republice, přestože se oproti objemu výsledků vložených v posledních letech do Informačního systému PiVo opírá o nesrovnatelně menší počet analýz (např. v roce 2016 bylo do IS PiVo vloženo 154 218 výsledků, při nichž se stanovovalo celkem 195 PL). Data v IS PiVo totiž mohou být zkreslená rozhodnutím laboratoře, jaké spektrum PL pro danou zásobovanou oblast zvolí či zda vůbec stanoví nějaké PL. V našem šetření jsme pro všechny vybrané oblasti zvolili stejné spektrum 21 PL a jejich metabolitů, u kterých jsme pozitivní záchyt považovali za pravděpodobný a které jsme mohli stanovit jednou vybranou metodou.
Mezi 21 sledovanými látkami nebyla žádná, kterou bychom alespoň v jednom případě nenalezli nad mezí stanovitelnosti, ale ne všechny látky byly nalezeny se stejnou četností. Výjimečně, tedy méně než v 10 případech, jsme nacházeli acetochlor OA (6 nálezů nad mez stanovitelnosti), chlortoluron (3 nálezy), isoproturon (1 nález), metazachlor (2 nálezy) a S-metolachlor (2 nálezy). S výjimkou acetochloru OA nebyla u těchto látek také zjištěna žádná překročení hranice 0,1 µg/l. V některých případech je nízká četnost záchytu daná tím, že již došlo k degradaci mateřské látky nebo daného metabolitu a ve vodě se vyskytují jiné metabolity, v ostatních případech (chlortoluron a isoproturon) nevíme, zda se tyto látky skutečně do vody prakticky nedostávají nebo zda jsou již přítomny ve formě námi nesledovaných metabolitů. Z výsledků vyplývá, že voda ve většině zdrojů, resp. námi sledovaných vodovodů (cca 75 %) je kontaminována pesticidními látkami, byť v podlimitním množství.V průběhu první etapy (jaro 2017) bylo odebráno a analyzováno celkem 177 vzorků pitné vody. Téměř 5 % všech naměřených výsledků se nacházelo nad limitní hodnotou 0,1 µg/l danou vyhláškou č. 252/2004 Sb. na pitnou vodu (183 hodnot z celkového počtu 3 717 stanovení). Při analýze byly zjištěny 3 případy překročení limitu 0,1 µg/l u mateřských látek pesticidů (atrazin, bentazon) a 13 případů u relevantních metabolitů PL (acetochlor ESA a OA, desethylatrazin) a dále dvě překročení doporučených limitních hodnot pro nerelevantní metabolity PL (alachlor ESA a metazachlor OA). Analýzou dat stejných pesticidů a jejich metabolitů vložených do databáze IS PiVo a zahrnutých do roční zprávy o kvalitě pitné vody v ČR za rok 2016 [3] bylo zjištěno, že 4,4 % výsledků leží nad hygienickým limitem – tento údaj znamená blízkou shodu s našimi výsledky (cca 5% překročení limitní hodnoty). Během druhé etapy projektu (podzim 2017) bylo odebráno a analyzováno celkem 185 vzorků. Z celkového počtu 3 885 hodnot stanovení jednotlivých analytů se 129 hodnot nacházelo nad limitem 0,1 µg/l, což představuje cca 3,3 % všech naměřených výsledků. Ve 3 případech byl překročen limit 0,1 µg/l u mateřských látek pesticidů (atrazin, hexazinon) a v 8 případech u relevantních metabolitů PL (acetochlor ESA, desethylatrazin). Ve dvou případech pak došlo k překročení doporučených limitních hodnot pro nerelevantní metabolity PL (alachlor ESA). Počet nalezených pesticidů ve zdroji se pohyboval od 0 do 11, jen čtvrtina (jaro) až třetina (podzim) vzorků, tj. sledovaných vodovodů byla prosta PL. Přibližně ve čtvrtině případů (27, tj. 24 %) se ve vzorku nalezly 1 až 2 látky, téměř polovina vzorků (47, tj. 43 %) byla kontaminována třemi a více látkami, s maximem jedenácti PL v jednom vzorku. Nálezy PL jsou zřejmě víceméně stabilní, krátkodobé píky po aplikaci přípravků na ochranu rostlin, k nimž s velkou pravděpodobností dochází, se v našem sledování neodrážejí. O stabilitě vypovídají i opakované nálezy nad hodnotu 0,1 µg/l stejných látek ve stejných vodovodech. U alachloru ESA, metazachloru a chloridazon-methyl-desphenylu byly tyto opakované nálezy zjištěny v 60–70 % případů vodovodů, ve kterých byla alespoň jednou nalezena hodnota nad 0,1 µg/l.
Je patrná určitá geografická i časová souvislost výskytu některých látek v závislosti na pěstební činnosti určitých plodin. Nerelevantní metabolity chloridazon-desphenyl a chloridazon-desphenyl-methyl se ve zvýšené koncentraci nacházejí v lokalitách, kde se pěstuje cukrová řepa (Polabí a Pomoraví), a to více v podzimních odběrech. Nerelevantní metabolity metazachlor OA a ESA, které jsou účinnou látkou v POR používaných k ošetření řepky olejky ozimé, se ve vysokých koncentracích objevily v jarních odběrech v lokalitách, kde se tato plodina pěstuje. Co se týká struktury zdroje, v povrchových a smíšených zdrojích jsou nejčastěji nalézány nerelevantní metabolity metazachlor OA a ESA a alachlor ESA, v podzemních vodách pak metazachlor OA, chloridazon-desphenyl a alachlor ESA, z mateřských látek a relevantních metabolitů pak acetochlor ESA, atrazin a desethylatrazin. Ojedinělé nálezy bentazonu a hexazinonu jsou spojeny jen s podzemními zdroji. Dále můžeme konstatovat, že ještě stále jsou nalézány PL (či jejich metabolity), jejichž použití bylo zakázáno před deseti a více lety (alachlor 2008, atrazin 2004), což ukazuje na dlouhou dobu perzistence těchto látek a místní staré zátěže. Jen čtvrtina zdrojů (42 vodovodů) nevykázala ani při jednom odběru pozitivní nález PL. Z uvedených 42 vodovodů využívá 23 podzemní zdroj (55 %), 15 povrchový a 4 smíšený. Přirozeně se nabízí otázka, zda nenalezení žádné ze sledovaných PL v upravené vodě je výsledkem funkcí ochrany, resp. nezasaženosti zdroje vody, nebo úpravou vody, která tyto látky odstraňuje. Podle našeho šetření je to v naprosté většině funkcí ochrany zdroje, protože žádný ze sledovaných vodovodů využívající podzemní vodu nedisponuje technologickou úpravou odstraňující PL a u vodovodů využívajících povrchové vody mají jen tři úpravny takovou technologii (2x GAU a 1x ultrafiltrace), která by byla stabilně v provozu a pokrývala celý objem upravované vody. Ze 4 vodovodů využívajících směs podzemní a povrchové vody má jen jeden úpravnu se stabilní technologií na snížení PL (GAU), další úpravna využívá GAU jen v období zhoršené kvality surové vody (ale ne z hlediska PL). Ve třech vodovodech nebyly na jaře nalezeny žádné koncentrace PL nad mez stanovitelnosti, ale na podzim již ano. Naopak ve 13 jiných vodovodech byly v jarních odběrech nalezeny PL, ale v podzimních již nikoliv.
Závěr
Přestože situace je zřejmě více méně stabilní, v posledních cca 5 letech došlo díky rozšířenému sledování pesticidních látek k výraznému prohloubení našich znalostí o výskytu těchto látek v pitné vodě. Ukazuje se, že touto kontaminací je zasaženo asi 70 % vodovodů, tedy mnohem více, než se dosud předpokládalo. Až v 5 % jsou překračovány stanovené limitní hodnoty pro tyto látky a od r. 2017 jsou PL na prvním místě jako příčina „výjimek“ z kvality pitné vody. Protože tyto skutečnosti nejsou před veřejností utajovány, negativně se proměňuje i mediální obraz kvality pitné vody v ČR.
Na druhou stranu si je nutné uvědomit, že stanovená limitní hodnota 0,1 µg/l není odvozena toxikologicky, ale na základě předběžné opatrnosti. Překračování tohoto limitu tedy není automaticky spojeno s ohrožením zdraví spotřebitelů. Souběžné výskyty PL a jejich metabolitů (v našem šetření jsme v jednom vzorku nalezli až 11 z 21 sledovaných látek) však dávají této preventivně stanovené limitní hodnotě své opodstatnění, protože schopnost současné toxikologie hodnotit zdravotní riziko směsi většího počtu chemických látek je omezená. Je také zřejmé, že současná situace s výskytem PL podkopává důvěru spotřebitelů v kvalitu a nezávadnost pitné vody a je v rozporu s cíli nejen české, ale i evropské legislativy. Z hlediska ekonomického, ale i hygienického není řešením budovat na většině úpraven vod technologie na odstranění PL, protože to nesměřuje k řešení příčiny problému, a navíc stávající technologie nejsou stejně účinné vůči všem PL nebo mají nežádoucí vedlejší účinky. Je nutné přistoupit k účinné, přímé nebo nepřímé regulaci používání nejvíce problematických PL (z hlediska jejich dopadu na zdroje vody) v životním prostředí.Poděkování: Podpořeno MZ ČR – RVO (Státní zdravotní ústav – SZÚ, IČ 75010330). Za grafické zpracování výsledků do mapových výstupů děkujeme Vítu Kodešovi z Českého hydrometeorologického ústavu v Praze.
Literatura/References[1] Metodické doporučení SZÚ – Národního referenčního centra pro pitnou vodu pro hodnocení relevantnosti metabolitů pesticidů v pitné vodě. SZÚ, Praha 2014. Dostupné online: www.szu.cz/tema/zivotni-prostredi/metodicke-doporuceni-pro-hodnoceni-relevantnosti-metabolitu.
[2] Kotal, F.; Vavrouš, A.; Moulisová, A. a kol. Výsledky první etapy národního monitorování pesticidů a jejich metabolitů v pitné vodě v České republice. In: Sýkora, V. a Kujalová, H. (eds.) Sborník 7. konference HYDROANALYTIKA 2017 (Hradec Králové, 12.–13. 9. 2017). Vydal CSlab s.r.o., Praha 2017. Str. 69–76.
[3] Zpráva o kvalitě pitné vody v ČR za rok 2016. SZÚ Praha, 2017.
Ing. Alena Moulisová
(autor pro korespondenci)
Ing. Lenka Bendakovská
MUDr. František Kožíšek, CSc.
Ing. Adam Vavrouš
MUDr. Hana Jeligová
Ing. Filip Kotal, Ph.D.
Státní zdravotní ústav
Šrobárova 48
100 42 Praha 10
alena.moulisova()szu.cz
