Autor
Tomáš Hofmeister
Letos v létě uplyne 25 let od ničivé povodně, která 22. a 23. července 1998 postihla Orlické hory a jejich podhůří. Během 10 až 12 hodin zde vypadly srážky s úhrnem přes 200 mm, což byl více než dvojnásobek maxima zaznamenaného měřením, které se tu provádí již od roku 1901.
Na Rychnovsku bylo nejvíce zasaženo údolí potoka Hluky. Přestože z celkové plochy jeho povodí (12,2 km2) bylo přibližně 90 % z poloviny zalesněno a z poloviny zatravněno, byl povrchový odtok velmi intenzivní a rychle se v hlubokém údolí horské bystřiny zkoncentroval do výrazné povodňové vlny. Ta s sebou navíc nesla velké množství plavenin a splavenin, protože eroze vodního proudu způsobila vymletí dna koryta až na skalní podklad a podemletí jeho břehů, čímž na přilehlých svazích došlo k sesuvům půdy včetně stromového porostu do koryta potoka. Balvany, zemina a kmeny stromů o celkovém objemu několik desítek tisíc metrů krychlových, vše bylo mohutným přívalovým proudem transportováno do níže položeného, zastavěného území. V obci Kounov došlo při průchodu této povodňové vlny nejen k obrovským materiálním škodám, ale bohužel i ke ztrátám na lidských životech!
Škody na bytovém fondu obce Kounov (úplné zničení 5 domů a poškození dalších 49) a obecní infrastruktuře dosáhly 95 milionů Kč. Další desetimilionové škody způsobila povodeň na lesním a vodním hospodářství.
Souběžně byly těmito povodněmi postiženy také další obce ležící na tocích ve správě státního podniku Lesy České republiky (dále jen LČR). Jednalo se o obce Bílý Újezd, Deštné v O. h., Dobré, Olešnice v O. h., Orlické Záhoří, Osečnice, Říčky v O. h., Sedloňov a Val u Dobrušky. Celkové náklady na odstranění povodňových škod realizované LČR po povodni dosáhly téměř 100 milionů Kč. Z toho cca 40 % bylo hrazeno z vlastních zdrojů LČR (zejména nezbytné náklady bezprostředně po povodni) a cca 60 % z dotací Ministerstva zemědělství ČR.
Ihned po těchto tragických událostech bylo LČR zahájeno provádění zabezpečovacích prací s cílem uvolnění koryt vodních toků k opětovnému zajištění odvádění běžných průtoků. Současně LČR zadaly zpracování studií odtokových poměrů a preventivních protipovodňových opatření. Na základě výstupů a doporučení těchto studií bylo bezodkladně zadáno zpracování projektových dokumentací. Proto mohlo být ještě v roce 1998 přistoupeno k zahájení výstavby nejdůležitějších protipovodňových opatření. Ta měla za účel jednak stabilizovat a zkapacitnit koryta dotčených vodních toků zejména v zastavěných územích a jednak zabránit vzniku a transportu splavenin a plavenin nad zastavěnými územími.
Destrukce koryta vodního toku a souběžné komunikace nad obcí Kounov směr Deštné v O. h.
Přehrážka nad obcí Kounov
Povodňové škody v obci Kounov (místní část Hluky)
Provádění zabezpečovacích prací – zajištění průtočnosti koryta vodního toku – v obci Kounov
Úprava koryta vybudovaná v obci Kounov po povodni
Zástavba v obci Dobré po průchodu povodňové vlny
Rekonstruované koryto toku v obci Dobré
Jedním z hlavních protipovodňových opatření je budování retenčních přehrážek, které slouží k zachycování neseného materiálu zejména při zvýšených průtocích a také k výškové a směrové stabilizaci vodních toků. Například již v průběhu povodňové události v roce 2000 zachytily dvě z těchto nových přehrážek vybudované na potoce Hluky nad obcí Kounov splaveniny a plaveniny uvolněné povodní.
Na závěr je nutno podotknout, že povodně jsou přirozenou součástí koloběhu vody v krajině a zasahují celý svět. Můžeme však pracovat na tom, aby jejich negativní dopad byl co nejmenší.
Tomáš Hofmeister
Lesy ČR, s.p.
tomas.hofmeister()lesycr.c
