Autoři
Kateřina Kujanová, Jan Macháč
Výměna zkušeností s kompenzačními mechanismy na zadržení povodní byla předmětem mezinárodního workshopu, který se konal 15. a 16. října 2018 v Rakousku. Setkání se konalo v rámci projektu COST Action – CA16209 Natural Flood Retention on Private Land (LAND4FLOOD; více o projektu najdete na stránkách www.land4flood.eu). Realizace protipovodňové ochrany v podobě suchých retenčních nádrží (poldrů) byla diskutována z pohledu různých oborů. Území určená k řízeným rozlivům povodní vyžadují existenci dostatečně velkého volného prostoru – zpravidla zemědělské půdy v soukromém vlastnictví a zároveň představují pro vlastníka omezení využívání, popř. narušení nebo snížení hodnoty majetku, které je třeba kompenzovat. Účastníci workshopu měli možnost navštívit realizovaná opatření na ochranu obcí Altenmarkt im Pongau a Mittersill a diskutovat s místními zainteresovanými osobami z řad vlastníků půdy, ochráněných obyvatel, samosprávy, správců povodí a správců opatření zkušenosti s realizací poldrů na pozemcích soukromých vlastníků a implementaci kompenzačních nástrojů pro vlastníky půdy v zátopě poldru z hlediska politického, administrativního i organizačního.
Situace v ČR
V rámci ČR jsou kompenzace upraveny zákonem. Územími určenými k řízeným rozlivům povodní a náhradami za škodu vzniklou na půdě, polních plodinách, lesních porostech a stavbách rozlivem povodní v tomto území se zabývá § 68 zákona č. 254/2001 Sb. (vodní zákon). Náhrady škod zahrnují především náklady spojené s uvedením do původního stavu, tržní ceny plodin včetně jejich likvidace, pozbytí nároku na dotaci atp. Postup při zjišťování a uplatňování náhrady škody je ošetřen nařízením vlády č. 203/2009 Sb. Žádost o náhradu škody se podává Ministerstvu zemědělství, které vyčíslí výši náhrady. Podle Ministerstvem zemědělství každoročně zveřejňovaného seznamu bylo k 1. 1. 2018 na území ČR 336 suchých nádrží pro uplatňování náhrady škody v územích určených k řízeným rozlivům povodní podle § 68 vodního zákona. Vlastníkem (a zpravidla i provozovatelem) jsou nejčastěji obce, podniky Povodí nebo Lesy ČR.
Navštívená území v Rakousku
V rámci workshopu byly navštíveny dvě obce, které využívají kompenzační schémata. Na realizaci opatření i na samotné kompenzační platbě se podílí místní obyvatelé a vlastníci ochráněných nemovitostí. V každé obci je schéma nastavené odlišně. Příklady z jiných zemí pak byly zmiňovány v rámci půldenního bloku. V tomto článku se ale zaměříme na dvě navštívená území v Rakousku s cílem představit opatření realizovaná ve spolupráci s místními obyvateli a vlastníky půdy. Níže uvedené zkušenosti by mohly nalézt uplatnění také v rámci protipovodňové ochrany na území ČR, kde sice existuje odpovídající legislativa, máme řadu území určených k řízeným rozlivům povodní i nastavený princip kompenzací povodňových škod, ale pozemky nejen pod hrází i v zátopě suchých nádrží jsou stále téměř výhradně vykupovány.
Protipovodňová ochrana obce Altenmarkt im Pongau
Obec Altenmarkt s 4 200 obyvateli leží na horním toku řeky Enns (obr. 1). Obec byla významně povodněmi zasažena naposled v letech 1965 a 1966. Na základě modelu průtoku stoleté vody (Q100 = 63 až 80 m3/s), podle kterého by při Q100 došlo k zaplavení velké části zastavěného území, se místní samospráva rozhodla přistoupit k zajištění povodňové ochrany obyvatel a jejich majetku [1]. Rakouský vodní zákon obsahuje ustanovení, že si ochránění vlastníci majetku přispívají na realizaci opatření (obdobné ustanovení je i v § 86 českého vodního zákona). Jako nejvhodnější řešení se ukázala realizace bočního poldru nad obcí (s kapacitou 380 000 m3), jehož hráz je tvořena valem dálnice, a zároveň dílčími úpravami koryta řeky Enns. Původní regulované koryto řeky Enns bylo bezprostředně nad zastavěným územím rozšířeno (obr. 2) a rozčleněno obnovou přirozeného charakteru břehů, lavicemi, výhony (obr. 3) tak, aby zpomalovalo chod velkých vod a umožňovalo rozliv na přilehlé pastviny bezprostředně navazující na zástavbu obce (obr. 4). Kapacita rozlivové plochy pastvin byla zvýšena provedenými terénními úpravami. Protipovodňová ochrana obce Altenmarkt zde byla posílena obnovením přirozeného charakteru koryta a zároveň vznikl nový prostor pro rekreaci. Ani bezprostředně přiléhající místní komunikace není „za zdí“ nebo valem (obr. 5). Ochranné zdi byly doplněny pouze v zástavbě stejně jako individuální opatření vlastníků nemovitostí zabraňující zatopení garáží a jiných suterénních částí domů.
Diskuse o realizaci opatření začala v roce 2004. V roce 2016 byla veškerá opatření dokončena (obr. 6) [2]. Celkové náklady 10 mil. eur byly z 84 % hrazeny státem, na zbývajících 16 % nákladů se podílela obec (627 000 eur) a jednotliví ochránění vlastníci (864 000 eur). Obec založila podle možnosti rakouského vodního zákona vodní družstvo. V současné chvíli sdružuje cca 1 200 členů (vlastníků nemovitostí) v záplavovém území stoleté vody ochráněných plánovanými a následně realizovanými opatřeními, kteří se finančně podíleli na realizačních nákladech opatření. Kdo se odmítal zapojit dobrovolně, byl zapojen zákonnou možností povinného členství. Výše příspěvku byla stanovena expertem individuálně pro každého vlastníka na základě v Rakousku běžně používané metody zohledňující přínos realizace opatření, parametry nemovitosti, způsob využívání – k bydlení/komerčně atp. Příspěvek na realizaci opatření byl rozpočítán pouze pro ochráněné obyvatele Altenmarktu, přestože ochrana se projeví i níže po toku (nastavit úhradu příspěvků dále po toku by bylo nesmírně obtížné stejně jako zohlednění budoucího vývoje ochráněného území a nových obyvatel). Realizovaná opatření jsou nyní ve vlastnictví vodního družstva. Vyjma jednorázového finančního příspěvku na realizaci opatření, ochránění vlastníci dále hradí individuálně stanovený roční příspěvek na udržování opatření (včetně vyplácení kompenzací). Pro ilustraci vlastník domu se 4 byty a obchodem v přízemí jednorázově přispěl na vybudování částkou 4 000 eur, ročně pak přispívá okolo 100 eur na kompenzace a údržbu opatření. Vlastníkům pozemků v záplavovém území poldru je vyplácena „trvalá“ kompenzace 0,25 eur/m2/rok a v případě povodňové události jsou kompenzovány vzniklé škody (navrácení do původního stavu).
Obr. 1. Lokalizace popisovaných realizovaných opatření
Obr. 2. Rozšíření koryta řeky Enns bezprostředně nad zastavěným územím včetně umožnění rozlivů pravého břehu
Obr. 3. Rozčlenění koryta řeky Enns
Obr. 4. Pastviny bezprostředně navazující na zástavbu obce určené k rozlivu
Obr. 5. Místní komunikace přiléhající k rozšířenému korytu toku
Obr. 6. Napouštěcí objekt poldru nad obcí Altenmarkt im Pongau, vodní tok zůstal průchodný migračně i pro sedimenty
Protipovodňová ochrana města Mittersill
Město Mittersill s cca 5 400 obyvateli na horním toku řeky Salzach (obr. 1) bylo již mnohokrát v historii postiženo povodněmi (např. 1931, 1966, 1985, 2002). Poslední devastující povodeň zasáhla Mittersill v červenci 2005 jen několik málo dnů po schválení realizace protipovodňových opatření. Při této povodni bylo zaplaveno 353 objektů, z toho 108 kontaminováno topnými oleji a škody dosáhly 30 mil. eur. Protipovodňová opatření zahrnují vybudování hráze poldru s kapacitou 1,7 mil. m3 (obr. 7) a doplňková liniová opatření v podobě lokálních rozšíření koryta, ochranných zdí atp. [1].
Obr. 7. Pohled z hráze poldru nad městem Mittersill na pastviny v zátopě
Ze strany 64 dotčených vlastníků půdy v zátopě poldru i prostoru hráze nepřicházelo v úvahu pozemky odprodat, bylo tedy třeba nastavit podmínky pro realizaci opatření i v případě zaplavení půdy přijatelné pro všechny strany. Hospodařící farmáři požadovali např. pozvolné sklony hráze poldru (možnost obhospodařování technikou), zpracování mapy kvality půdy (pro posouzení škod vzniklých povodní), ocenění půdy, hospodářských budov a odvodňovacích zařízení dotčených zátopou, další podmínkou bylo ocenění škod po povodni nezávislým expertem a jejich kompenzace (navrácení zaplavené půdy do původního stavu včetně produktivity a vyčištění odvodňovacího systému atp.).
S ohledem na proběhnuvší povodně v roce 2005 bylo třeba jednat urychleně, proto zde nebylo založeno vodní družstvo obdobně jako v Altenmarkt im Pongau, ale obec přímo vyjednala kompenzační schéma se všemi dotčenými vlastníky (v prostoru poldru i ochráněnými). Celkově bylo ochráněno cca 500 budov. Snížení hodnoty půdy a omezení výnosů v zátopě poldru je kompenzováno podle nastaveného schématu, na kterém se finančně podílejí ochránění vlastníci. Realizace opatření mimo jiné zvýšila i hodnotu zemědělských pozemků pod hrází poldru, které byly převedeny do kategorie zastavitelných ploch. Celkové náklady 12,5 mil. eur byly z 82 % hrazeny státem, z 15 % vodním svazem Salzach Oberpinzgau a zbývající 3 % ze strany obce. I zde byla původně představa, že se na pokrytí nákladů bude podílet ten, kdo je ochráněn před povodněmi. Model uplatněný v Altenmarkt se zde ukázal politicky neprůchozí. Ochránění vlastníci zemědělských pozemků pod hrází, jejichž hodnota se zvýšila v souvislosti s rekategorizací půdy, přispívají každoročně na kompenzace na základě přidané hodnoty pozemků a míry redukce povodňového rizika při Q30 a Q100. Ostatní ochránění vlastníci přispívají dobrovolně. Vlastníkem tělesa hráze je obec (realizována z veřejných prostředků), pozemky pod hrází ale zůstaly ve vlastnictví hospodařících zemědělců a obec je má dlouhodobě pronajaté (na 99 let).
Pozemky v záplavě poldru nad obcí Altenmarkt im Pongau byly původně určeny ke komerčním účelům a rozvoji obce, přesto zdejší obyvatelé dali přednost protipovodňové ochraně, jsou na zrealizovaná opatření poměrně hrdí a otevření podělit se o nabyté zkušenosti. Realizovaná protipovodňová opatření města Mittersill, která již v roce 2014 prověřila povodeň, zafungovala velmi dobře a obec tak již významně zúročila rychlé jednání při přípravě projektu.
Závěry
V obou případech se jednalo o proces, který si od úvodních modelů až po finální realizaci opatření vyžádal 10 let. Ačkoliv do financování byli významně zapojeni vlastníci nemovitostí, realizace samotných protipovodňových opatření se bez prostředků poskytnutých státem neobešla. Každoroční kompenzace a údržba opatření jsou již ale kryty převážně z prostředků místních. V obou případech došlo k dohodě se stávajícími vlastníky pozemků, které slouží k rozlivu. Nebylo tak nutné realizovat výkupy. Území je i nadále využíváno pro zemědělské účely. Zapojení místních obyvatel do financování pak může vést k větší odpovědnosti a akceptovatelnosti opatření. Na příkladech z Rakouska je patrné, že významnou roli hrají samotné obce, které se významně podílí na vyjednávání podmínek kompenzací a finanční účasti vlastníků ochráněných pozemků/nemovitostí.
Literatura
[1] Workshop documentation: http://www.land4flood.eu/regional-stakeholder-workshop-in-salzburg-15-16th-october-2018/
[2] Hochwasserschutz Enns Altenmarkt: https://www.salzburg.gv.at/umweltnaturwasser_/Documents/Publikationen%20Wasser/Pub-Fliessgew%C3%A4sser/HWS_Enns_Altenmarkt.pdf
Mgr. Kateřina Kujanová, Ph.D.
(autor pro korespondenci)
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
Kaplanova 1931/1
148 00 Praha
katerina.kujanova()nature.cz
Ing. Jan Macháč, Ph.D.
Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
Pasteurova 3544/1
400 96 Ústí nad Labem
