Autoři
Šimon Držala, Michal Malkus
Účelem provedené revitalizace je obnova přirozeného vodního režimu, odstranění migračních bariér a vznik revitalizačních prvků na vodním toku Litavka ř. km 2,5–3.
Prvotní záměr k přípravě této akce probíhal již od r. 2016. Revitalizovaný úsek se nachází na jižním okraji města Berouna v souběhu s dálnicí D5. V tomto úseku se nacházely dva značně porušené stupně, dva příčné betonové prahy a na levém břehu bylo degradované opevnění, tvořené zaberaněnými štětovnicemi ve vzdálenosti 3 m mezi nimi a dřevěnými kulatinami. Tyto konstrukce vznikly jako součást úpravy toku v 80. letech minulého století. Zmíněné opevnění bylo realizováno jako stabilizace nově vzniklého úseku toku v místech, kudy vedla původní trasa koryta Litavky, která byla následně odkloněna a zkrácena v rámci výstavby dálnice D5 – v místě tohoto „odbočení“ v současnosti zasypané původní trasy byl pak levý břeh opevněn.
Povaha této revitalizace spočívá v odstranění stávajících stupňů (obr. 1) a prahů na daném úseku a jejich nahrazením balvanitou rampou a balvanitým prahem ve dně. Balvanité rampy mají miskovitý příčný profil. Trasa je v nejnižší niveletě této „misky“ půdorysně „esovitě“ rozvlněna a trasa této kynety je ve své ose vedena v nízkém sklonu. Horní a dolní části těchto ramp jsou stabilizovány příčnými prahy, vytvořenými z balvanů o průměru přibližně 1 m. Tyto balvany jsou uloženy v nepravidelné linii napříč korytem, včetně břehů, a jsou do sebe vzájemně zaklesnuty a zavázány s výjimkou úseku v kynetě skluzu, kde jsou naopak zachovány štěrbiny pro možnost migrace ryb i při menších průtocích v řece. V ploše ramp mezi těmito prahy je pak tvořen nepravidelný rastr z balvanitých prahů, respektive solitérních balvanů s cílem vytvořit více proudných tras. Zároveň byla v obou rampách vytvořena hlubší místa, kam se mohou především větší ryby uchýlit v období nízkých průtoků.
Obr. 1. Stavební práce na revitalizaci horního stupně
Dále bylo odstraněno degradované opevnění na levém břehu a nahrazeno balvanitou rovnaninou (obr. 4, 5). Při patě rovnaniny bylo vyhotoveno šest výhonů z těžkých balvanů usměrňujících proudění a zároveň vytvářející hlubší místa i tišiny. Na úseku v pravobřežních bermách byly vybudovány lokální tůně, které jsou napájeny spodní hladinou vody v řece a jejím zpětným vzdutím Do nově vzniklých tůní bylo následně instalováno mrtvé dřevo jako podpora biodiverzity. Z důvodu nutnosti vybudování nové limnigrafické stanice pro Litavku v Berouně byl vybrán po dohodě s Českým hydrometeorologickým ústavem k umístění betonového prahu tělesa limnigrafu revitalizovaný spodní stupeň (obr. 2, 3). Ve dně a v březích byl proto vybudován příčný betonový práh limnigrafu (obr. 6) do kterého byly zavedeny kabelové trasy čidel a zbudován obslužný domek. Kácení stromů se před realizací samotné akce provádělo dva roky předem v režii provozního střediska Beroun. Při samotné stavbě se pak kácení provádělo už pouze lokálně, a to v místech nových balvanitých konstrukcí a dále byly částečně odstraněny křoviny v trase příjezdu na štěrkových lavicích, respektive v části navržených tůní. Ostatní a bohužel i neplánované kácení vzrostlých vrb a olší zařídil bobr, který se mezi projektovou přípravou a samotnou realizací do lokality trvale nastěhoval.
Obr. 2. Stavební práce na revitalizaci dolního stupně
Obr. 3. Stavební práce na revitalizaci dolního stupně
Obr. 4. Revitalizace levého břehu
Obr. 5. Revitalizace levého břehu
Obr. 6. Práh limnigrafu
Revitalizace byla financována z prostředků Evropské unie v rámci Národního plánu obnovy.
Revitalizace zájmového úseku toku Litavka příznivě ovlivní životní prostředí. Jejím cílem je zlepšení biologických podmínek dané lokality, směřující k přírodnímu charakteru toku a odstranění migračních překážek v podobě stávajících stupňů. Migračně se tak zprostupní dalších šest kilometrů řeky a např. parmám a podoustvím vytahujícím z nedalekého soutoku s Berounkou se tak otevře možnost osídlit další úseky. Nově vzniklými tůněmi se podpoří silná populace užovky podplamaté. Do výstavby nemalou měrou zasáhla i přítomnost bobra evropského, jemuž se harmonogram a stavební práce významnou měrou přizpůsobovaly, ať už ponecháním jím pokácených dřevin nebo naopak nutností z naší strany stromy před ním ochránit proti okusu zaplocením. Vzhledem k častým povodňovým stavům na Litavce očekáváme dotvoření této revitalizace stavitelem v oboru nejpovolanějším – přírodními procesy. Dojde tak k celkové obnově přírodního prostředí daného území, a zejména ke zvýšení hodnot jako jsou ekosystémy navázaných biotopů, ekologické funkce území a typický charakter krajiny.
Ing. Šimon Držala
Ing. Michal Malkus
simon.drzala()pvl.cz
