Je ředitelem Státního fondu životního prostředí České republiky. Do funkce byl jmenován v roce 2014. Na Fondu ale působil už v letech 2003 až 2010 nejdříve jako projektový manažer, později vedoucí oddělení, vedoucí odboru a od roku 2006 jako náměstek ředitele pro úsek řízení projektů. V letech 2011 až 2013 pracoval na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy jako ředitel odboru implementace Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Rok působil jako projektový a koordinační manažer pro fondy EU v Technologické agentuře ČR. Vystudoval stavební fakultu na ČVUT v Praze.
Stránský: Mohl byste popsat, jak v těchto dnech SFŽP ČR funguje?
Valdman: Naše fungování v době od vyhlášení nouzového stavu (12. března) bych rozdělil do několika rovin. Museli jsme přijmout řadu opatření týkající se zejména akcí s účastí více lidí. Zrušili jsme všechny naplánované semináře, omezili přístup veřejnosti na pracoviště Fondu včetně krajských poboček, odložili prakticky všechny osobní konzultace nad projekty, které probíhaly zejména na centrále v Praze. Všechna tato opatření mají dozajista dopad na naše fungování, zejména semináře s potenciálními žadateli jsou pro nás jedním z klíčových komunikačních nástrojů. Měl proběhnout velký seminář k domovním čistírnám odpadních vod, naplánovaná byla také série seminářů k dotační podpoře v oblasti, která trápí ČR v posledních letech, a tou je sucho.
Na druhou stranu tato omezení neznamenají v krátkodobém horizontu žádnou velkou ránu pro naši činnost, doženeme to na podzim. Jsme díky informačním systémům zcela elektronizováni a v zásadě veškerá komunikace s našimi žadateli a příjemci dotací může probít plně elektronicky, případně telefonicky a naši zaměstnanci mohou díky tomu pracovat z domova.
To, co musíme bezproblémově zabezpečit, je příprava a vyhlašování dotačních výzev, příjem a posuzování žádostí a zejména financování schválených projektů. Jen v oblastech tematicky blízkých časopisu Vodní hospodářství, jako je stavba vodovodů a kanalizací, revitalizace toků, obnova rybníků a tůní, máme v realizaci tisíce projektů v objemu dvou desítek miliard korun, které musíme být schopni průběžně financovat a příjemcům podpory poskytovat naprosto stejný komfort, jako před vyhlášením nouzového stavu, včetně dodržování interních lhůt.
Stránský: Říkává se, že je třeba pružně reagovat. Nová doba žádá nové přístupy. Tedy neuvažuje SFŽP ČR oproti schválenému předpokládanému plánu někde ubrat, někde přidat, vytvořit nové tituly?
Valdman: Priority v tom, jaká opatření jsou nezbytná pro naplňování Státní politiky životního prostředí ČR, jsou, myslím, dány jednoznačně. Zůstanu-li u tématu vodního hospodářství, zásadní prioritou je, a to bez ohledu na pandemii, boj se suchem, zejména pak s jeho dopady. Koneckonců mít kvalitní pitnou vodu v každé domácnosti, je právě třeba v nouzovém režimu, ať už je jeho příčinou cokoliv, dozajista velké plus. No a chceme-li domácnostem pitnou vodu dodávat, musíme investovat nejen do trubek, ale i do opatření, která budou vodu v krajině zadržovat, a například ve městech se naučíme i díky dotacím s vodou lépe hospodařit. Diskuse se dozajista povede nad alokacemi jednotlivých dotačních programů a titulů. Uvidíme, v jaké podobě bude schválen rozpočet EU a kolik se podaří vybojovat pro Operační program Životní prostředí (OPŽP), kolik zůstane k dispozici prostředků pro národní dotace. To asi dnes nikdo nedokáže predikovat. Každopádně spíše než nové tituly nás čeká výzva v podobě nových finančních nástrojů. Musíme více tlačit na zjednodušování či eliminaci všech zbytných administrativních činností a chceme přijít s novými pobídkami na projektovou přípravu, abychom už v přípravné fázi dokázali budoucího investora zajímavě motivovat.
Stránský: Jak to bude s dosud vyhlášenými programy?
Valdman: My jedeme stále podle standardního harmonogramu bez ohledu na nařízená omezení. Naším úkolem je pokračovat v administraci všech programů a jejich výzev, které nám aktuálně běží. Vůči investorům a stejně tak k životnímu prostředí by rozhodně nebylo fér rušit vyhlášené výzvy. Například v lednu jsme ukončili příjem žádostí o podporu na vodovody a kanalizace. Celkem jsme přijali 330 žádostí za 8,8 miliard korun. V hodnocení jsme upřednostnili dostavby vodovodů a všechny schválené projekty obdrží rozhodnutí do konce dubna. Kanalizace budou vyhodnoceny v červnu, vše bude financováno z prostředků SFŽP ČR, a i když nám nebude alokace výzvy stačit, věřím, že si dokážeme pomoci budoucím OPŽP. Otevřena je kontinuální výzva na budování nových zdrojů pitné vody určená zejména pro menší obce a jejich místní části, do kterých s velkou pravděpodobností nikdo nikdy nepřivede žádný přivaděč z kapacitní vodárenské soustavy. A takové obce přece nemůžeme nechat na suchu. Malým obcím nabízíme také dotace na budování domovních čistíren odpadních vod. V březnu byla vyhlášena již třetí výzva a ukazuje se, že se jedná o více než vhodnou alternativu k centrálnímu řešení, které je v řadě případů pro malé obce, zejména s ohledem na investiční a provozní náklady, nemožné realizovat. Domácnostem nabízíme program Dešťovka zaměřený na efektivnější využívání srážkové vody a přečištěné odpadní vody. Ze zdrojů Evropské unie v rámci OPŽP byla již velká část peněz vyčerpána a aktuální dotační nabídka je proto už značně omezená. V otevřených výzvách tak zbývají volné prostředky na hospodaření se srážkovou vodou v obcích a městech, na protipovodňová opatření a už jen pár stovek milionů máme na opatření v krajině, například na budování tůní a mokřadů.
Stránský: Chystá Fond v souvislosti se situací nové programy?
Valdman: Klíčovým úkolem pro letošní rok je společně s Ministerstvem životního prostředí vyjednat podmínky Operačního programu Životní prostředí na období 2021–2027. Uvidíme, jak se do vyjednávání propíše stávající situace. Věřím, že nám trochu pomůže i tzv. Modernizační fond. Z něho sice finance poplynou do jiných důležitých oblastí, než je voda, nicméně dokážeme do něj některé priority přesunout z OPŽP, a tím si vytvořit prostor třeba právě pro vodní hospodářství. No a co se peněž SFŽP ČR týká, ty jsou distribuovány prostřednictvím Národního programu Životní prostředí a tam chceme zachovat jeho komplementaritu v oblastech, kam nedosáhnou peníze evropské.
Stránský: Žádosti je třeba projednat, zúřadovat… Jak mají postupovat žadatelé, jaké lhůty jsou pro ně závazné?
Valdman: My jsme okamžitě po vyhlášení nouzového stavu prodloužili domácnostem lhůty na doložení podkladů k žádostem až do konce června, např. v programu Dešťovka. V ostatních programech, kde běží příjem žádostí, a žadatelé jsou vyzýváni k doplnění, jsme standardní lhůtu 5 dnů prodloužili na 15 s tím, že může být v odůvodněných případech ještě prodloužena. Týká se to především Operačního programu Životní prostředí. Kvůli aktuální situaci může docházet k posunům termínů předložení žádostí o platbu, případně zahájení nebo ukončení realizace projektu. Tyto změny je nutné zohlednit ve finančním plánu projektu pomocí podání žádosti o změnu projektu, obratem bude vyhověno. Dlouhodobě nabízíme i financování formou předfinancování, tzn., dokážeme na vystavenou a dodavateli neuhrazenou fakturu poslat příjemci peníze. To, co obávám se, budeme muset řešit, bude výrazné prodlužování lhůt, v krajním případě odstupování od realizace z důvodu nedostatečných kapacit dodavatelů. Každopádně ve všech těchto případech doporučuji obrátit se na příslušného projektového manažera Fondu. Z pohledu poskytování dotací dokážeme podmínky a rozhodnutí měnit tak, aby reflektovaly všechny okolnosti a minimalizovaly škody u příjemců dotace.
Ing. Václav Stránský
