K uvažované výstavbě vodního díla na Berounce jsme obdrželi dva příspěvky, které otiskujeme. Jak jsem psal ve slově úvodem, tak by tento typ staveb měl být podle mého až posledním způsobem řešení, ale dovedu si představit, že se ve světle případné změny klimatu ukáže citově nechtěnou ale rozumem odvozenou nutností. A jaký je váš názor?
Tisková zpráva Povodí Vltavy, s.p.: O ochraně proti povodním na dolní Berounce rozhodnou obce, nikoli správce toku
Praha, 2. května 2016 V poslední době je v médiích široce probíráno téma protipovodňové ochrany dolní Berounky. Jako jednu z možností to řeší i odborná studie suché nádrže, která nabízí proveditelné řešení ochrany před povodněmi na dolní Berounce, a kterou koncem února představil státní podnik Povodí Vltavy. Mediální diskuse je však bohužel silně poznamenaná emocemi, nepodloženými obavami, i zcela mylnými a zavádějícími informacemi a málo se opírá o fakta a objektivní argumenty. Považujeme proto za žádoucí opakovaně uvést k tématu podstatné skutečnosti, abychom vrátili jinak legitimní a potřebnou diskusi do věcné roviny.
Zmiňovanou studii zadal státní podnik Povodí Vltavy, na základě „Petice dolní Berounka“ a požadavku Svazku obcí regionu Dolní Berounka, které po povodni v roce 2013 vznášely požadavky na zvýšení ochrany před povodněmi obcí na dolním toku Berounky. Zadání studie předcházelo zpracování jiných průzkumů, jejichž výsledek byl však pouze lokální a ve vazbě na ochranu dolní Berounky před povodněmi téměř nulový. Jednalo se o revitalizační opatření a o přírodě blízká opatření, retenční opatření na přítocích i technická opatření v jednotlivých obcích. „Jediným cílem studie, o které se nyní tolik diskutuje, bylo prověřit možnost, zda by se výstavbou suché nádrže mohla zvýšit ochrana před povodněmi obcí na dolním toku Berounky. Jejím cílem není připravit podmínky k výstavbě přehrady, ale pouze ověřit její protipovodňový efekt a otevřít diskusi, jak ochránit dolní tok před povodňovými situacemi,“ upřesňuje generální ředitel státního podniku Petr Kubala, a dodává: „Pod zmiňovaným vodním dílem až po soutok s Vltavou by bylo ochráněno přes 3 300 obyvatel a majetek v hodnotě téměř 30 miliard korun. Nezanedbatelný je i vliv na povodňové průtoky ve Vltavě od jejího soutoku s Berounkou.“Studie také otevřeně upozorňuje zejména na střety zájmů, včetně konfliktu s CHKO Křivoklátsko, dotčení stavebních objektů i obyvatel a další problémové okruhy, které by bylo nezbytné řešit v rámci případných dalších stupňů dokumentace, pokud by bylo rozhodnuto o tom, že se má nádrž začít připravovat. To se týká i problematiky stability svahů, která je v poslední době v médiích interpretována zcela zavádějícím způsobem, na základě posudku Ing. L. Matějky zpracovaného pro obce, kterých se studie dotýká. Povodí Vltavy, státní podnik, jako správce toku předalo obcím odborný podklad k tomu, aby se mohly rozhodnout, zda opatření na ochranu před povodněmi chtějí, či nikoliv. „Nikomu nic nevnucujeme. Probíhající diskuse ze strany dotčených obcí probíhá naopak způsobem, jako kdyby se nyní připravovala výstavba vodního díla. Tak tomu ale není. Záleží jen na rozhodnutí samosprávy, na obcích,“ zdůrazňuje generální ředitel Kubala.
Stojí za připomenutí, že za účelem zlepšení protipovodňové ochrany na dolním toku Berounky byly v letech 2007–2015 prověřovány možnosti zadržení povodní již na přítocích Berounky. Bylo posouzeno 29 možných nových retenčních prostorů pro výstavbu nových vodních děl s čistě protipovodňovou funkcí a byly rovněž posouzeny případné úpravy na stávajících vodních dílech s cílem zvětšit jejich retenční prostory. Žádné z posuzovaných řešení ale nemělo na dolní tok Berounky významnější vliv. V současné době tedy přicházejí v úvahu na dolním toku Berounky pouze protipovodňové stavby liniového charakteru (hráze, zdi apod.), které ale nemohou být všude a mají pouze lokální význam, a navíc mohou s ohledem na morfologii toku urychlovat odtok povodní směrem po toku. Tyto stavby neumožňují snižovat povodňové průtoky a nemohou dosáhnout takové úrovně protipovodňové ochrany jako uvažovaná suchá nádrž v oblasti Roztok, která je schopná komplexně ochránit území podél Berounky až po soutok s Vltavou a snižuje i povodňové průtoky ve Vltavě.
Hugo Roldán
odd. styku s veřejností
Povodí Vltavy, státní podnik
Holečkova 8
150 24 Praha 5
hugo.roldan@pvl.cz
Informace o stanovisku AOPK k záměru výstavby suché retenční nádrže na Berounce nad Roztoky u Křivoklátu
Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Regionální pracoviště Střední Čechy, vydala k 10. 5. 2016 Stanovisku ke studii Protipovodňová ochrana dolní Berounky – Studie retenční nádrže (Povodí Vltavy, s. p., 11/2015) a k záměru výstavby suché retenční nádrže na Berounce nad Roztoky u Křivoklátu. Celé je k dispozici na stránkách pracoviště na adrese: http://www.ochranaprirody.cz/o-aopk-cr/aopk-cr-informuje/aktuality/vystavba-suche-retencni-nadrze-na-rece-berounce-je-neprijatelna/
Zde uvádíme podstatné teze stanoviska:1. Celkově je studie zpracována jednostranně a nevyváženě. Pojednány jsou hlavně aspekty hydrologicko-hydrotechnické, které produkují v daných oborech pozitivní zjištění. Zpracování v jiných aspektech, zejména v těch, kde lze očekávat jakási negativní vyznění, zcela chybí, je pouze náznakové nebo se omezuje na výčty ovlivněných objektů (zejm. ovlivnění přírodního a kulturního prostoru Křivoklátska). Environmentální aspekty záměru studie pojednává nanejvýše v poloze povšechně informativní, nerovnocenné úrovni zpracování aspektů technických a ekonomických.
Rešerše literatury byla provedena velmi úzce. Uváděny jsou pouze zdroje z oblasti hydrologie a hydrotechniky. Relevantní zdroje z jiných oborů zřejmě nebyly těženy. 2. Chybí analýza rizika změny určení a funkce nádrže v budoucnosti. Nejsou vyhodnoceny záruky, že v budoucnu nebude nádrž například nějakým politickým rozhodnutím proměněna v nádrž s trvalým nadržením, což by technicky nebylo zcela vyloučené, ale znamenalo by to zásadní změnu ve vztazích mezi nádrží a prostředím. 3. Problematika protipovodňových opatření v rozsáhlém povodí nad uvažovanou nádrží prakticky není řešena. Při prezentaci studie byla pokryta jen mělkou zmínkou o tom, že objemy stávajících nádrží v povodí jsou vzhledem k relevantním povodňovým objemům, ovladatelným nádrží Křivoklát, málo významné až nepatrné. V této etapě studie chybí hlubší analýza možností souborů krajinářských a vodohospodářských opatření ve výše ležících částech povodí, včetně zvážení jejich možných dalších efektů (akumulace vody pro doby sucha, podpora hodnot přírody a krajiny). Není vyhodnocena skutečnost, že výstavba VD Křivoklát by na rozdíl od těchto opatření nijak neovlivnila vodohospodářské poměry v Plzni a v dalších lokalitách ve vyšších částech povodí. 4. Nejsou posouzeny scénáře dlouhodobějšího udržování nádrže v zaplněném stavu (např. reakce na hydrologické poměry v nižších částech povodí nebo poruchy funkčnosti vypouštěcích zařízení), které mohou být významné například z hlediska ovlivnění porostů, resp. celé bioty v zátopě a reakcí terénu na následné vypouštění vody z nádrže. 5. Studie dostatečně neřeší otázky transportu povodňových splavenin a spláví v povodí a jejich ukládání v nádrži. Studie ani na základě srovnatelných případů ze světa (jsou-li takové k dispozici), ani jinak nevyhodnocuje plošný a objemový rozsah pokrytí ploch v zátopě splaveninami, možné vlastnosti splavenin, dopady tohoto pokrytí na vlastní zátopu i na navazující území, včetně lokalit obytné nebo rekreační zástavby, a to z hledisek hygienických, z hlediska využitelnosti území atp. Studie se nezabývá možnými vlastnostmi splavenin, jejich možnou chemickou a biologickou kontaminací. Nejsou řešeny otázky následného vyplavování materiálů z prostoru nádrže a možné vlivy tohoto vyplavování na níže ležící části toku. 6. Studie neřeší problematiku nakládání s usazeninami a splávím po skončení povodňové události. Chybí odhad objemů a vlastností usazenin, s nimiž by mělo být manipulováno, a jejich rizikovosti ve všech možných ohledech. Nejsou uvažována místa, způsoby a organizace odstraňování takto vzniklých odpadů, příslušné odpovědnosti, rizika pro životní prostředí a náklady s tím spojené. Proti opomíjení této problematiky ve studii lze stavět obavu, že rozsáhlá zátopová plocha by po povodňové události byla ve velmi problematickém stavu – odumřelé a poškozené porosty, rozsáhlé usazeniny spláví a splavenin, následný rozvoj ruderální vegetace, hygienické problémy. 7. Ve studii není dostatečně řešena problematika stability svahů v zátopovém území ve všech fázích fungování suché nádrže. 8. Není dostatečně zohledněna problematika stability samotné hráze suché nádrže – mimo jiné se zřetelem k tomu, že by se jednalo o stavbu ojedinělou zřejmě i ve světovém měřítku. Nejsou uváděny možné srovnávací objekty ve světě, není zohledněna obtížná předpovídatelnost chování hráze jenom na základě zkušeností s tradičními přehradními nádržemi. 9. Ve velmi omezeném, nedostatečném rozsahu jsou zpracovány vlivy existence a provozování nádrže na charakter a využitelnost území zátopy. Studie se omezuje na výčet dotčených území, budov, komunikací, průmyslových objektů a území zájmu ochrany přírody a krajiny. (Předpokládá se zřejmě demolice budov v zátopě.) Jen v nejhrubší úrovni studie naznačuje potřebu kompenzačních komunikačních staveb. Vliv zátopových událostí na území je odbyt povšechnou zmínkou možného negativního ovlivnění lesních porostů, umístěnou v pasáži o riziku svahových nestabilit. Zpracovatelé studie evidentně dospěli jenom k velmi mlhavým představám o zásadních problémových okruzích, případně se těmito záležitostmi vůbec nezabývali. Jde hlavně o tyto okruhy: • možný vliv zátopových událostí na lesní porosty z hledisek biologicko-krajinářských a z hledisek pěstování lesa (není řešena organizace hospodaření v lesích, systém finančního vypořádávání a fyzického odstraňování škod působených zátopovými událostmi, chybí prognóza těchto škod);
• stejně tak pro plochy zemědělské;
• možný vliv na biotu zátopových událostí, prognóza škod (při vícedenním zatopení nutno předpokládat úplnou likvidaci až po řadu složek mikrobního oživení), představa o potřebných následných opatřeních, představa o průběhu obnovy bioty v zasaženém území;
• možnosti a omezení pobytu, rekreace a existence návštěvnické apod. infrastruktury v zátopovém území;
• kompenzační opatření ve všech zmiňovaných oblastech.
Studie nenabízí informace o tom, zda kdekoliv ve světě existuje podobná situace, které by mohlo být využito ke srovnávacímu hodnocení. Škody a náklady související s využitelností zátopy a nezbytné kompenzace zřejmě nebyly uvažovány v pasáži, věnované ekonomickému hodnocení díla, což mohlo přispět k nesprávnému obrazu přínosnosti stavby nádrže.
10. Jen velmi náznakově jsou zmíněny vlivy samotné výstavby a následné existence hráze na přírodu a prostředí. Není řešena například zátěž plynoucí ze staveništní dopravy. Není řešeno získávání a doprava zemin pro výstavbu zemní hráze. 11. Není rozpracována otázka zajištění migrační prostupnosti hráze pro vodní i suchozemské živočichy. 12. Zcela nedostatečně jsou řešeny vlivy existence a funkce nádrže na hodnoty přírodně a krajinářsky unikátního území Křivoklátska. Tato problematika, přestože je zásadní z hlediska avizovaného komplexního posouzení socio-environmentálních aspektů, je ve studii hodnocena jenom okrajově, informativně a zcela nedostatečně směrem k vyhodnocení rizik ohrožujících proveditelnost díla. Absence řešení je zřejmá ve všech hodnotitelných aspektech. Oblast kompenzací za škody na přírodě a krajině není ve studii řešena. Rovněž škody na přírodě a krajině a na ně reagující kompenzace zřejmě vůbec nejsou zahrnuty v rozvaze o ekonomické stránce záměru nádrže. 13. Dostatečně nejsou pojednány vztahy k dolnímu toku Berounky a toku středního a dolního toku Vltavy, kde mají působit protipovodňové účinky díla. Mimo jiné i pro potřeby ekonomického hodnocení nejsou dostatečně podrobně zohledněny možnosti lokálních protipovodňových opatření na dolním toku Berounky, a to jak opatření k zajištění rozlivů s vznikem škod menšího rozsahu, tak opatření k vymístění objektů trvale ohrožovaných významnými škodami v porovnání s obdobnými zásahy v retenčním prostoru navrhovaného VD Křivoklát. Není vyhodnocena možnost provádět na dolním toku Berounky opatření s využitím přírodě blízkých přístupů a řešení, přinášejících vedle posilování protipovodňové ochrany též další efekty (zlepšení morfologicko-ekologického stavu řeky a nivy včetně posílení biodiverzity, podpora rekreační a rybářské hodnoty říčního území). 14. Pokud jde o vlastní záměr výstavby suché nádrže na Berounce v blízkosti Křivoklátu, stanovisko AOPK ČR upozorňuje na to, že v mnoha aspektech by bylo rozsáhle negativně ovlivněno přírodně a krajinářsky velmi cenné území. Ojedinělá koncentrace rozmanitosti rostlinných a živočišných druhů, výjimečná minimálně v evropském měřítku, by byla výstavbou jakékoliv nádrže (suché, či naplněné) z významné části ohrožena až ztracena, v řadě aspektů by byla zahájena její postupná degradace. Bylo by možné očekávat zejména: • zásadní narušení až zánik říčního, údolního, vrcholového i suťového fenoménu
• změny mikro a mezoklimatu v údolí Berounky a jejích přítoků;
• zanášení údolí splaveninami a splávím;
• negativní změna hydrologického a hydrogeologického režimu území nad i pod nádrží;
• zánik četných stanovišť zvlášť chráněných druhů rostlin a živočichů včetně reliktních;
• změny morfologie původně přirozených povrchových toků;
• negativní kvalitativní změna biodiverzity, nástup invazních druhů, zánik původních populací;
• narušení stability svahů v celé délce údolí nad nádrží;
• úhyn přírodních a přírodě blízkých lesních společenstev (zejména půdoochranných lesů) v prostoru zátopy;
• k vážnému narušení, příp. k zániku by došlo na území chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko u dvou národních přírodních rezervací, pěti přírodních rezervací a jedné přírodní památky, mimo CHKO potom u jedné národní přírodní rezervace, dvou přírodních rezervací a dvou přírodních parků;
• z mezinárodního hlediska by došlo k ohrožení či zániku předmětu ochrany u šesti evropsky významných lokalit (EVL), včetně těch mimo CHKO Křivoklátsko, a jedné ptačí oblasti;
• zásadně by byla zasažena jádrová (tedy přírodovědecky nejhodnotnější) zóna biosférické rezervace UNESCO, s pravděpodobným zrušením biosférické rezervace Křivoklátsko a vyškrtnutím ze sítě biosférických rezervací mezivládního Programu Člověk a Biosféra (MaB). V závěrech stanovisko AOPK ČR shrnuje, že zpracování studie pokládá v řadě podstatných směrů za zcela nedostatečné. Neuspokojivě jsou řešeny zejména oblasti, kde lze očekávat kolize mezi výstavbou a provozováním nádrže s jinými zájmy. Zcela nedostatečně je pojednána oblast možných – vzhledem k záměru výstavby nádrže – alternativních přístupů a opatření protipovodňové ochrany a celkově zlepšování vodohospodářských poměrů v povodí Berounky, a to jak nad nádrží, tak pod ní.
Závažnost zatápění přírodně a krajinářsky mimořádně hodnotného území se zdá být zcela mimo rámec rozborů, předkládaných studií.
Vzhledem k uváděným skutečnostem, po zohlednění nastíněných rizik v oblasti socio-environmentálních aspektů, pak AOPK ČR považuje záměr výstavby suché nádrže za neproveditelný. Studii doporučuje odložit jako dokument prakticky neupotřebitelný a vzhledem k nepřijatelnosti uvažovaného řešení nedoporučuje pokračovat v jakýchkoliv přípravných pracích tohoto zaměření.
AOPK ČR naopak doporučuje v dalším se zabývat třemi perspektivními přístupy, kterými jsou:• soubor dlouhodobě realizovaných vodohospodářsko-krajinářských opatření ke zmírňování vzniku a vlivu povodní a sucha v celé ploše povodí Berounky (zlepšování vodohospodářských vlastností půd a protierozní ochrana v ploše povodí, obnova dobrého morfologického stavu vodních toků, výstavba malých vodních nádrží přírodě bližších typů, …);
• soubor reálných vodohospodářských opatření ke zlepšení průběhu povodní na dolním toku Berounky a na Vltavě, včetně využití přírodě blízkých přístupů (například přírodě blízká rozvolnění říčního perimetru);
• orientace na postupné vymisťování objektů ze zátopových území, jejichž existence není v tomto území bezpodmínečně nutná a uplatňování tohoto principu v rámci územního plánování, stejně jako vytváření rozlivových možností v nivách vodních toků.
Informaci dle stanoviska AOPK ČR, Regionálního pracoviště Střední Čechy, zpracovali:
Ing. Tomáš Just
vedoucí oddělení péče o krajinu
AOPK ČR
tomas.just@nature.cz
RNDr. Petr Hůla
vedoucí správy CHKO Křivoklátsko
